Llaney

"Zabil jsem mnoho lidí" - "To nevadí." ??? Nic proti Robertu Pattinsonovi, ač to není můj typ, ani proti Kristen Stewart, která se sice celou dobu tvářila, jako by ji obtěžovalo být na plátně, ale takovému "duchaplnému" a místy nepochopitelnému scénáři jsem prostě asi neporozuměla. Až na pár scén (baseball, rodinná návštěva) byl prostě slabý (čímž nechci hanit předlohu, je to jen první dojem). Nemůžu upřít slušnou atmosféru a samozřejmě skvělý hudební doprovod, ale filmu, ve kterém hlavní hrdina s naprosto vážnou tváří konstatuje "Jsi jako moje osobní dávka heroinu" (co říct-haha) prostě víc hvězdiček dát nemůžu.

Opět jsem si potvrdila, že ty nejlepší/nejzajímavější filmy prostě v půjčovně neseženete, takže nejlepší je spolehnout se na kamarády (tímto bych jim chtěla poděkovat). James McAvoy ukázal, že může být romantickým snílkem, akčním hrdinou i sakra "cool" postiženým klukem (tohle spojení zní možná nevhodně, ale nic lepšího mě nenapadá). Pro mě neotřelý a svěží pohled na lidi, kteří na tom nejsou zrovna nejlépe, navíc díky Rorymu tak sarkasticky podaný, že jsem se prostě neubránila smíchu, což by jeden u takového filmu nečekal (pravý opak Teorie létání). Takže ano, Rory O'Shea was definitely here!

Tak jsem se těšila.....až jsem odešla tuze zklamaná. V poměru povídek mají ty nicneříkající bohužel navrch (ačkoli potlesk S. Buscemimu a Američance v Paříži). Ponaučení pro příště? Neřídit se při výběru filmu jen dobrými recenzemi.

Co je na tomhle filmu "hezkého"? Popravdě, kromě Jennifer Connelly a hudby mě nic jiného nenapadá. Tak proč dávat filmu, který vás rozseká na kousky plný počet? Zeptejte se Darrena, jinak to nevidím...

Téda, původně jsem se na tenhle film nechtěla dívat - co by mě asi tak mohlo na mluvících/chodících autech zajímat - a nakonec jsem ráda, že jsem po něm v půjčovně sáhla! Vtipné, skvěle podbarvené písničkami, které korespondovaly s dějem, prostě zábava, a to i když nejste fandové do robodů - doporučuji.

Kruté, chladné, dráždivé a pravdivé. Plus Natalie Portman kráčící na konci po ulici v bílém tílku, džínách a s přívěskem na krku na hudbu Damiena Rice - asi nejvíc sexy záběr filmové historie (a to ani nemusela být nahá).

How happy is the blameless vestal's lot! / The world forgetting, by the world forgot / Eternal sunshine of the spotless mind! / Each pray'r accepted, and each wish resign'd. I'm not an impulsive person aneb jeden ze dvou filmů, kde mi Jim Carrey nevadil.

Tenhle film mě zastihl v tom správném věku asi 14 let a líbil se mi. To, že je už nějakou dobu mimo mojí věkovou skupinu ale neznamená, že ho musím jako intelektuál hodit do odpadu. Jasně, zpětně si uvědomuju jeho jednoduchost, nic to ale nemění.

Na sci-fi normálně nekoukám (jedině tak po donucení), ale tenhle excelentní kousek mě přibil do sedačky. Šla jsem na něj jen kvůli C. Murphymu a D. Boyleovi a ti (ani ostatní!) nezklamali. Výborná režie, herci, scéna a absolutně podmanivá hudba. Když si vzpomenu na otázku "Where is the fifth member?" , ještě teď mi běhá mráz po zádech.

A víc hvězdiček by k dispozici nebylo? Existuje snad vtipnější a dokonalejší animák? Odpověď: Teď nějak nevím.....asi jsem to zapomněla....eh, kde to jsem? No nevadí, hlavně nepotkat Darlu. A teď mě omluvte, jdu si promluvit se svým svědomím...