xxmartinxx

Co do production vallues bezprecedentní, co do příběhu plně uspokojivý kus televize. Chápu, pokud někomu vadí pomalé tempo a (Tolkienově stylu a žánru umělého mýtu věrným způsobem) jednorozměrné postavy, ale já osobně s tím tak velký problém neměl. Utáhlo to 8 epizod a za rok si dám rád další řadu.

Stereotypní akční blockbuster bez jakékoliv snahy o ozvláštnění. V době, kdy popfeminismus dělá běžně i Disney, je to velmi zbytné.

Jen hodně těžko pochopitelný konstrukt, kdy tvůrci jakoby zároveň chtěli něco říct, ale přitom byli velmi unavení a vysílení a snažili se na to co nejvíc nemyslet. Proč je tam vůbec krimi, když je jasné, jak málo tvůrce zajímá? Je to tak nepochopitelné!

Chtěl bych mít ten film radši, protože konceptuálně je mi sympatický. Ale pardon, usledovat se to nedá. Tak strašně dlouhé, tak strašně subverzivní vůči konceptu filmové zábavy. Vyhrál jsi, Alberte.

Utáhne to svých 140 minut, což je asi největší pochvala, jakou jde filmu dát. Další z řady životopisů, které nám nedovolují proniknout do hloubi duše svých protagonistů, naopak nás nutí sledovat (rozpadající se) povrch a tápat. Doufám, že si širší veřejnost konečně všimne, že se to smí, a přestane se to jmenovat jako chyba.

Je to ok v jednotlivých pozorováních a analogiích, ale já jsem ten starý tradicionalista, který věří, že satira by měla jasně artikulovat svůj postoj, a ne se jen vysmívat svým jednotlivým postřehům. Takhle je to moc jednoduché. Moc snadné. Moc bezpečné a moc bez hran. 3 a 1/2, zatím zaokrouhluju nahoru, ale do kamene to netesám.

Andrew Dominik chtěl zjevně tnout do živého, což je u tohohle příběhu velmi složité, protože "dekonstrukce Marilyn" je v podstatě mainstream - další film jednoduše rozebírající, jak byla nešťastná a jak žila život v masce, by fakt neměl smysl. Tvůrci tedy nabízí film, u kterého se nejde dojímat, nejde souhlasně kroutit hlavou nad narativem, který se odvíjí přesně tak, jak čekáme. V mnoha ohledech to je povrchní film - po površích klouže a ulpívá na nich, mnohdy nepříjemně dlouho. Ikonické obrazy z života Marylin protahuje tím nejméně příjemným směrem. Místy to balancuje na hraně směšné doslovnosti a řešení je, že to ještě zdvojnásobí intenzitu. Je to rozhodně skvělý experiment. 4 a 1/2

Typická Murphyho popová limonáda. S dobrý tématem si to sedne, tady je to na hraně nevkusu.  Murphy ví, co musí říct a co říct nesmí, ale dosahuje toho ve velké křeči.

Je to jako by někdo sebral náhodného člověka z ulice a oznámil mu, že mu právě unesl rodinu a pustí ji jen tehdy, když ten člověk do týdne natočí další film Ariho Astera - jinak si ty nemotivované rotace kamery uprostřed rutinně splácaného hororu neumím představit. Jediný zdroj energie tu je místy legračně pitomé chování protagonistky, to ale výsledek nezachrání od naprosté nudy.

Hodně podobné jako TBH. Míň se teda rozpadne koncept, zato ale víc šustí dialogy. Celé je to ale ve stejné scenáristické křeči, jak donutit postavy dělat, co je potřeba, aniž by to vypadalo nuceně. Je moc vidět, že někdo vymyslel námět a sepsal si dlouhý list edukativních informací, které musí být předány, a nějak se to polepilo dohromady. V konceptu krok správným směrem, v provedení stejné tápání. jsem na hraně 2 a 1/2