Gilmour93

Dva vyčpělí machři a korpulentní sněženka v talk show plné "vopravdu voplzlého humoru". Jistě, je to po většinou tragédie, ale i tak jsou pánové Gargantua a Skřet o jeden a půl oslí délky vtipnější než někteří místní rádoby vtipálkové..

Králík s dýmkou, co neumře v lese hanbou, se ukáže mazanější než panter, jenž mu spí s mladou králičicí.. Nerozumíte? Nevadí.. The Edge je bajka, v které se zálesák-teoretik sir Hopkins utká v tichém boji s do brlohu mu lezoucím Baldwinem a v poměrně hlasitějším s chlupatým Bartem kodiakem.. Klady jsou Tamahoriho svižná režie, Aljaška a všechny velmi zdařile natočené scény s medvědím hercem.

Zkažený Kapitalista a Rudý Socialista - dva indiáni na válečné stezce proti neruské bledé tváři z Gruzie obchodující s bílým prachem. Než ho pošlou pod velením ostříleného náčelníka Waltra Krvavého Kopce do věčných lovišť, cíleně pobaví vzájemnou konverzací postavenou na rozdílnosti kmenů a nechtěně Rakušanem tvářícím se za všech okolností jako T-800 v uniformě kapitána sovětské policie. A teď mě prosím omluvte, jdu nakrmit papouška..

Karate Kid se začínajícím akné meets Discopříběh. Koho ani toto přirovnání neodradí, je masochista a měl by ke své potěše nejspíše volat Cenobity. Jedna hvězda za vnadnou hlavní představitelku, která T.J.Robertsovi zvýšila frekvenci nočních polucí.

Až jednoho krásného dne najdete v zapadlé uličce na zemi pohozenou kosu (na sečení) a vedle v kontejneru na odpadky nacpanou Smrt zaškrcenou tibetským růžencem, musí vám být hned jasné, kdo za tím stojí..

Představte si filmovou zápletku, kdy dva brýlatí třídní šprti vyšetřují nějaký zločin. Nuda.. Když však jednoho z nich vyměníte za ročník potřetí opakujícího delikventa, co propíchal ředitelce gumy na autě, sprostě kleje a spí se školníkovou ženou, začne vše nabírat na zajímavosti. Rozdílné naturely spojené společným cílem - to je buddy movie. Žánr, jenž je k mé lítosti na pokraji vyhynutí..

„Vždyť já to nedělám pro sebe, ty krávo, vole..“ Jasný důkaz toho, že nejlepší scénář píše sám život a že si současný český fotbal to brodění v řídkých lejnech bezezbytku zaslouží.. Přidám k dobru odposlechnutou konverzaci ze stadiónu Viktorky Žižkov v zápase se Zlínem v době ještě před vypuknutím úplatkářské aféry, kdy se mezi sebou bavili dva důchodci v hledišti: „Vosumdesátá minuta a furt 0:0. No my ho snad dnes nedáme.“ - „Hele, Lojzo, klídek. V devedasátý foukne pently..“ A pak že je tipování výsledku sportovních klání nějaká věda. Pokud znáte noty, nemůže vás překvapit, že silnější pes kopuluje..

Explorers in the further regions of experience. Demons to some. Angels to others. Na půdě se novou tkání obalující strejda Frank proti bledému sadomaso seskupení v kožených oblečcích. Kdo se bude moc nudit, ať si vezme dálkový ovladač a lihovou fixu a až bude na obrazovce cenobitský kápo Pinhead, zmáčkne STOP. Jeho čelo je totiž ideální hrací plocha na piškvorky.. Díky hudbě C.Younga ucházející atmosféra, díky režii C.Barkera solidní tempo i napětí, ale všeobecně se stejně nemohu zbavit dojmu, že někteří umějí psát knihy, někteří umějí točit filmy, ovšem obojí ve vysoké kvalitě zvládá jen málokdo. Kritici zvláštních efektů by si měli uvědomit, že práci autorů ovlivňoval nízký rozpočet, alkohol na pracovišti a hlavně - taky teď nekritizujete rodiče, že v roce 1987 měli televizor Tesla a ne nějaké LCD..

„When love and duty are one, grace is within you.“ Na můj vkus větší hloubku postrádající manželský zločin a trest zasazený do sbližujícího očistce epidemie cholery, opírající se o herecké výkony nejen hlavních hrdinů, ale i vedlejších postav (Jones, Schreiber) a především o neuvěřitelně podmanivou hudební složku Alexandre Desplata, jehož práci na pozadí některých dialogů budete jen stěží dostávat z hlavy. Škoda toho doslovného londýnského závěru, neboť romanticky smýšlejícím duším bylo vše jasné již říční lodí mizející v oblaku páry..

Představte si závod NASCAR Daytona 500. Každá jeho ujetá míle je jako jedna minuta nezáživné McKayovy komedie, kdy co je teplé, to je směšné (krom zahřátých pneumatik), Ferrellův humor se šourá na jedničku rychlostí 42 km/h, Reillyho stojí se zadřeným motorem a jediný, kdo je schopný zařadit alespoň druhý rychlostní stupeň, je Cohen. Stejně nudné jako okruhové závody těch barevných autíček..