CiTrus007

Druhý Thor mi udělal radost. Jako sequel je trochu teatrálnější, akčnější a epičtější, to je asi dnes již samozřejmé. Touto kombinací se mi však překvapivě trefil do vkusu mnohem více než první díl. Filmu opět herecky dominuje Chris Hemsworth. Nemohu ale také přejít úžasného Toma Hiddlestona, který si během několika minut získal celé publikum, a krásnou Natalii Portman, která zde bohužel upadla do jakéhosi scénáristického zákrytu. Scénář je obecně dosti temný a spíše rozvíjí fantasy mytologii Marvel univerza po vzoru konkurenčního Man of Steel. Film je technicky řešen dostatečně kvalitně a kromě uchvacujících CGI nabízí i hezky postavenou kameru a příjemně epickou hudbu. Jediné, co mě tedy nutí srážet skóre, je epizodovost celého filmu. Po vzoru amerických sitkomů se totiž na konci vracíme přesně tam, kde jsme začali. A tak by celý film vlastně mohl být dvojdílem stejnojmenného televizního seriálu. Přesto si ale stojím za svým – málokdy si oblíbím sequel více než originál. 8/10

Plán útěku nám opět představuje duo stárnoucích drsňáků, tentokráte v breakout stylu. Divák se může těšit na smyslný úvod, stať plnou zírání po hi-tech superkobce a padnoucí finále, které je bohužel vytlačeno natahovaným epilogem. Nikoho asi nepřekvapí, že film sám o sobě bez ústředních protagonistů za moc nestojí. Není to ani tak neoriginalitou námětu jako spíše tuctovostí scénáře a jemně podprůměrným řemeslem. Na druhou stranu ale zase nemohu zanedbat přínos tak silného obsazení, jako je Schwarzenegger+Stallone. Ti si každou vteřinu spolu upřímně užívají a Håfström moc dobře ví, jak je na plátně zužitkovat. Terminátor například po delší době vezme do úst rodný jazyk. Sly zase trousí narážky na Rockyho a Ramba kudy chodí. Za vyvrcholení můžeme považovat akční orgie Schwarzeneggera s proklatě těžkým kalibrem ve slow-mo. Snímek jako celek navozuje jemnou nostalgii na osmdesátky hraničící s guilty pleasure ostřílených mazáků. Když odhlédnu od všech tech školáckých chyb, musím uznat, že jsem se při sledování dobře bavil. 8/10

Navzdory nízkým očekáváním jsem se celkem dobře bavil. Film je sice plný debilních vtípků, americké stupidity, násilného zjednodušování a hollywoodské komerce. Na druhou stranu je na něm ale také vidět, že se při natáčení bavili i sami tvůrci. Proto je mnohem zajímavější sledovat různá camea a narážky na jiné filmy, než se zajímat o samotný příběh, postrádající jakoukoli originalitu, koncepci i téma. 5/10

Joseph Gordon-Levitt mě neustále překvapuje. Jako Don Jon se ukázal nejen jako dobrý herec, ale i jako kvalitní režisér. Jeho snímek je upřímný, smělý, plný emocí a jemně sarkastického humoru. Synopse je šablonovitá, díky živé formě ale nepřestane bavit, ani když se děje přesně to, co jste očekávali. Po herecké stránce film nemá chybu. Scarlett Johansson si svojí roli vysloveně vychutnala a Julianne Moore mě příjemně překvapila. Technické řešení je bezchybné a minimalistické. Ukázáno je jen to nutné, forma nijak neruší obsah, na druhou stranu jej také skvěle doplňuje. Gordon-Levittova prvotina se zkrátka povedla. Je jen škoda, že jí na konci trochu necitelně utnul. 7/10

Gravitace je svým způsobem jedinečná. Hned od počátku zaujme velmi precizní kamerou, dokonale zpracovanými efekty a strhujícími zvuky, které svou kvalitou a realismem přebíjejí i takový audiovizuální požitek, jako je Sunshine. Jak ale čas ubíhá, divák stále plesá nad bezchybnou formou a ani ho nenapadne, že navzdory neutuchajícímu vzrušení Gravitace postrádá jakoukoli vyšší myšlenku. Od začátku jde jen o únik do bezpečí a nalezení stability. Z herecké stránky je film výhradním dílem Sandry Bullock, která musela podat vyčerpávající výkon, takže ani po devadesátiminutovém sólu diváka neomrzí. Kromě ní však úžasnou roli ztvárnil i George Clooney, kterého bych si býval přál na plátně vidět o trochu déle. Podtrženo, sečteno: svojí Gravitací monsieur Cuarón vybočil z blockbusterové šablony a natočil hollywoodský hit postavený na realismu, okamžiku a niterní evoluci hlavní protagonistky. Natolik komplexní podívanou se vyplatí vidět jedině v kinosálu. 9/10

Islanďan Kormákur v Texasu nelenil, nasál mexický drogový odér a připravil pro nás guilty pleasure roku, které navíc úžasně obsadil. Duo 2W (Washington-Wahlberg) si sedlo naprosto dokonale a tvoří solidní základ pro zábavnou řežbu. Ta začíná nesměle a poněkud šablonově (za všechny zmíním např. Rychle a zběsile), má ale zajímavý scénáristický zvrat a opět trochu okoukané vyvrcholení. To mě ale vůbec nezklamalo právě díky formě, kterou Kormákur pro 2 zbraně zvolil. Bad-ass gesta, drsňácké hlášky, vzrušující akce a občasné machrování – to vše příjemně děj okoření a občas i vyloudí úsměv na tváři divákově. Musím také hodně pochválit technickou stránku produkce, která podle mě velmi kvalitně celý film podkresluje a proti které nemám žádných výhrad. Na druhou stranu se mi trochu zdálo, že ten samý génius Kormákur neodhadl dobře timing celé věci. Střed filmu mohl být rozhodně kratší a finále zas o ždibec delší. Také mě dost zamrzelo, když se Bill Paxton a Paula Patton před kamerou jen ukázali a pak zase ustoupili do zapomnění. To ale nevadí, třeba se v sequelu dozvíme víc. 2 zbraně jsou povedenou, vtipnou a zábavnou buddy-akcí, kterou stojí za to vidět. 8/10

Pan Villeneuve má určitě talent, podle mě ale tento kus zkazil. Námět byl originální, scénáristické pojetí ještě originálnější a nebýt několika neobratných zaškobrtnutí, mohla se z tohoto embrya vyloupnout pětihvězdičková kráska. V první řadě mě zklamal Hugh Jackman, který ač se před kamerou producíruje o sto šest, zůstal upozaděn perfektním výkonem Gyllenhaalovým. Vedlejší role mi připadly až příliš postranní a ploché. Možná by se bývalo hodilo krapet více uvěřitelných emocí. Řemeslně mám výhrad také dost – celé dějové prostředí mi připadlo jaksi překombinované. Zahuštění atmosféry protažením filmu možná zafungovalo, přebíjelo se ale s zvláštně desaturovanými filtry a stacionární scénickou kompozicí. Výsledkem byla nuda v Brně a vyrumělkovaná kamera. Filtrů bych se zbavil, nekonvenční úhly ale chválím. A hudba, ta zas na mě působila hodně minimalisticky a levně. Zmizení je nekonvenční drama, které vás strhne silným realistickým příběhem a originální zápletkou. Je to plnokrevný thriller, u kterého je opravdu atmosféra v sále tak hustá, že by se dala krájet. Na druhou stranu ale má pár nehezkých vad na kráse, kvůli kterým působí místy zvláštně, nejistě až neurčitě. 7/10

Žánr Western je již dávno mrtvý, to ví i Verbinski. Tímto dílkem tedy ani tak nekope do mrtvol, jako spíše navazuje na post-westernové dědictví Kovbojů a vetřelců. Hlavní atrakcí filmu je samozřejmě Jack Sparrow, který však vyměnil loď za vlak, šavli za revolver a s vizáží Jokera se potuluje pouští a blbne vesele dál. Jeho partner Armie Hammer působí herecky indiferentně a spíše je ve filmu proto, aby mu dokončoval věty. Příjemně mě také potěšila Helena Bonham Carter, která se prostě musí objevit v každém Deppově filmu. Jinak je herecké obsazení bohužel slabota. Scénáristicky je snímek koktejlem Zorra, Pirátů z Karibiku, Vinnetoua a Návratu do budoucnosti III. Příběh je přesto vcelku originální, je však vyprávěn příliš zdlouhavě. O akční scény sice není nouze, film ale i tak trvá přes dvě a půl hodiny a řada dějových kliček podle mě mohla pryč. Konečným pocitem diváka tedy není ani tak nuda jako spíše vyčerpání. Jinak ale proti snímku nemám z řemeslného hlediska žádných výhrad. Kamera pana Bazelliho se povedla přímo extrovně a hudba Hanse Zimmera opět nezklamala. Mou pozornost také strhl Burtonovský svět piraňa-králíčků, divných koní a polomrtvých havranů, který si Johnny Depp zřejmě přinesl s sebou. Shrnutí: Osamělý jezdec je osobitou, dobře míněnou zábavou, která se v žádném případě nesnaží imitovat staré kovbojky. Slouží spíše jako další svět, který Johnny Depp poctil svojí ikonickou přítomnosti. Bohužel ale krachuje na příliš dlouhé stopáži a nekvalitním ztvárnění podpůrných postav. 7/10

V zápletce nápaditě podobné filmu Oko bere vytvořil Brad Furman zajímavou podívanou, věrně opisující pseudo-mafiánské praktiky naroubované na svět hazardu 21. století. A aby to nebylo nudné, sem tam utrousil akční scénu a připepřil cynickým vtípkem. S finesou jako z Dannyho parťáků vykresluje kontrast mezi zaplivaným skladištěm a Gatsbyovským večírkem, poodrhnuje závěs a ukazuje nám Bena Afflecka jako miliardářského křížence Bruce Wayna a Tonyho Starka (jaké správné načasování) s jemně zločinnými tendencemi. Scénář se povedl na výbornou – ačkoli má film silnou tematickou konkurenci, odlišuje se dostatečně a rozhodně nepůsobí ploše. K ústřednímu duu nemám žádné herecké výtky. Nutno ale poznamenat, že film je víc o Affleckovi než o Timberlakovi, což je asi dobře. Mařenka Arterton jen chvílemi projde kolem, žádný dechberoucí výkon. Je tu ale ještě ten cynický humor a kvalitní soundtrack, kvůli kterým jsem vážně uvažoval o pěti hvězdičkách. Závěrečný verdikt: nikoli béčko, nýbrž bé plus. 8/10

Slušné komiksové béčko vznášející se nad hranicí tří a čtyř hvězdiček. Je vidět, že del Toro měl komiks rád, a tak i Perlmanův Hellboy působí dobře zahraný a příjemně cynický. Přesto mi ale připadá trochu indiferentní a nedotažený. Výsledkem je nejisté žánrové přešlapování mezi konverzačním románkem a akčním guilty pleasure – na jednu stranu byste chtěli vymlátit všem těm příšerám mozky z lebek, předtím vás ale zaujala i pohledná Selma Blair a její milostný trojúhelník; a tak je to pořád tam a zpět. Scénáristicky jinak nemám větších připomínek. Pokud tedy bez problémů strávíte celý jemně za vlasy přitažený příběh, provedení vás nezklame. Chválím hlavně kameru, CGI, masky a výkon Johna Hurta. 7/10