CiTrus007

Nízkorozpočtový Trosečník Forrest Gump z Indie mě příjemně překvapil. Navzdory knižní předloze rozhodně netrpí typickými syndromy. Místo toho se může chlubit pozvolnou dynamikou, solidní dějovou kohezí a dokonalými CG-zviřátky. Pan Miranda si zřejmě vůbec dal za kamerou záležet a ve spolupráci s kolegy ze speciálních efektů pro nás připravil nezapomenutelnou a uchvacující podívanou hraničící s vizuálem Avataru. Tímto mu skládám velikou poklonu. Dost práce však bylo také odvedeno před kamerou - Sharmův herecký výkon je (s výjimkou nudnější expozice) na vysoké úrovni, zvláště pak když uvážíme, že polovina filmu je jen o něm a virtuálním tigrovi, kterého si při natáčení musel domýšlet. Režisérsky je film zvládnutý dobře - nemám výhrad. Moc se mi také líbí scénáristický obrat na konci. 9/10

Designová výprava do amerického podsvětí 19. století s pomstychtivým DiCapriem v čele. Film je sám o sobě velmi dlouhý a některé scény působí vinou nešikovného střihu nataženě. S výpravou si tvůrci zřejmě vyhráli, exteriéry ale kulisami připomínají značku "barrandovský plast". Ačkoli příběhová linie diváka upoutá, dějové odbočky po chvíli omrzí, a tak jediným, co shledávám na ucházející úrovni, je herecké obsazení. I když Leo funguje dobře, hlavní postavou je ve skutečnosti Daniel Day-Lewis. Jemu zřejmě role kníratého řezníka sedla až do takové míry, že se z něj stal maskot filmu, kterého nám je paradoxně na konci líto zabít. Náš hrdina Leonardo se mezitím snaží vybočit z Titanikové šablony mladého nezkušeného králíčka. Většinu filmu ale zamračeně zírá mimo kameru a přestože tu na chvíli vznikne jistá chemie mezi ním a Cameron Diaz, dělá dojem, že se zajímá jen o pomstu, což mi na něj typově nesedí. S lepším DiCapriem a svižnějším scénářem by se jednalo o plné 4 hvězdičky, v tomto podání ale musím trochu ubrat. 7/10

Po prvním dílu jsem nevěřil, že duo Hoeber může přijít s něčím ještě šílenějším, aniž by se vyhnulo debilitě. Nutno říci, že jsem se mýlil. Dvojka je velkolepější a hvězdnější, rozhodně ale neztrácí dech a v jádru se stále podobá jedničce. Staví hlavně na prominentní sestavě, ujetých vtípcích Johna Malkoviche a kvalitní porci akce, která přichází hned z několika stran. Větší rozpočet je celkem znát, zvláště pak na destinacích, na kterých si pan Chediak doopravdy smlsnul. Snímek však v žádném ohledu kvůli přebytku financí neztrácí úroveň. Kdybych mu měl něco vytknout, byla by to až přílišná snaha hrát si na skutečný spy-film. Rozšafně excentrická jednička přece byla dobrá a hlavně originální, tak proč to měnit? Přesto ale musím uznat, že RED 2 je velmi příjemnou akčně laděnou zábavou. 9/10

Starověký sci-fi epos dost neobratně našroubovaný na Černočernou tmu, která byla úplně o něčem jiném. Snímek se může pyšnit novou, dosti šílenou mytologií, velkolepými scénami, bohatšími efekty, Judi Dench a úplně odlišným klimatem, které ani špetkou nepřipomíná ten noční horor skupinky ztroskotanců s tajemným Riddickem. Z něj je teď bájný bojovník-polobůh, který jako jediný stojí v cestě všemu zlu. Kde já jen podobnou zápletku slyšel? Twohy bohužel z nadprůměrné jedničky odstranil vše zajímavé a prázdné místo zaplnil extrémně klišovitou a absolutně vysušenou PG-13 zápletkou na úrovni Beowulfa. Zůstal už jen ten Riddick, se kterým celá série stojí a padá. V tomto ohledu ale Diesel funguje překvapivě dobře a většinu filmu drží nad vodou svými hláškami a bojovými scénami. Bez něj by to byla o hvězdičku horší zábava. 5/10

Ach jo, zase další promarněná šance. Forster mohl mít na svědomí tak úžasný trhák, místo toho se ale spokojil se zadumaným hybridem Resident Evilu a I Am Legend. Omezující knižní předloha mu zřejmě nesedla a řada klidnějších scén na to doplatí. Jakmile se ale objeví zombíci, úroveň zábavy prudce vzroste. Akční bitky, velkolepé honičky i plíživé hororové momenty jsou zkrátka dovedeny do dokonalosti. To si vysvětluji jako režisérskou snahu přílišnou "knižnost" vyvážit. Na jednu stranu dobrý tah, vedlejším účinkem je ale dynamika rozhoupaná jak na horské dráze. Podezřele nezranitelný Brad Pitt sice celkem táhne, s dlouhými vlasy ale vypadá spíš jako rakouský eko-aktivista. A zbytek hereckého osazenstva prakticky spíše zaclání nebo umírá, žádné překvapení se nekoná. Scénář je natahovaný a prošpikovaný klišé, finále je originální, přesto vyčáchlé. Musím však ocenit kameru a hezky realistický portrét post-apokalyptického světa dnešní doby (pokud o něčem takovém lze vůbec hovořit). Konečný verdikt: kdyby se Forster mohl zbavit želízek, které mu spisovatel Brooks ukoval, mohla to být pětihvězdičková zábava. 7/10

Lepší a smysluplnější než jednička, technicky dokonalejší a pro diváka mnohem sledovatelnější. Bohužel je to ale stále ta samá hovadina jako dřív. Formát zůstal také podobný: sem tam nějaké ty nerealistické hi-tech hračičky, horský zasněžený spektakl, pořádná porce výbuchů a přestřelek, ninja souboje s mečem i bez a na závěr samozřejmě veledůležitý nukleární zápas o budoucnost svobodného světa. Tím ale všechny podobnosti končí. Nová herecká sestava totiž výrazně pozměnila styl filmu – už totiž nepůsobí tak kýčovitě a komixově jako přechozí díl. Většina původního castu je pryč, a tak více prostoru dostává původně upozaděné trio "Rock"-Cotrona-Palicki, které navíc podpoří – jaké to příjemné překvapení – důchodce Willis. Díky němu se atmosféra odlehčí, snímek nabere spád a hlavně chybějící bad-ass. Když člověk nepřemýšlí, může se klidně dívat. Pro inteligentní diváky bez vypínače mozku je to však ztráta času – poznáte je podle dvou hvězdiček. 6/10

Čekal jsem tisící recyklaci patetického patriotismu jako v Olympus Has Fallen – nikdy jsem se asi nemýlil více. Emmerich se tentokrát odvázal a po prvních 30 minutách nudné expozice odpálil bombu, která celý snímek přetavila do zvláštního koktejlu Die Hard, Policajta z Beverly Hills a guilty pleasure hraničícím s parodií sama sebe. Nacházíme tedy Channinga McClana, jak v usmoleném tílku prochází Bílý dům se samopalem v ruce společně s Barrackem Foxxem, který po rychlém vystřízlivění z vážnosti prezidentování obuje Jordans a hodí se do pohody. Společně se schovávají, utíkají, procházejí úžasně vybavenými místnostmi a hlavně drsně zabíjejí ikonické padouchy. Co víc si můžeme přát? Například malou přechytračelou Joey King a.k.a. Chloë Moretz 2., nerozhodnou a panikařící vládu, která jmenuje dva nové prezidenty v jedné hodině, nejtrapnější product placement všech dob, trapného hackera nebo nejkýčovitější únik kulce desetiletí. Tento film zkrátka nabízí vše, jen si nemůžete být jisti, jak moc vážně to s vámi Emmerich myslí. Když ale po tolika vtipných drsňárnách nechá vše zachránit malou holčičkou mávající prezidentskou vlajkou před rozbořeným Bílým domem ve slow motion, máte jasno.... – O třídu výš než Olympus Has Fallen a svým osobitým humorem neodolatelné. 9/10

Russelova adaptace bohužel trpí klasickým syndromem knižního filmu. Jemně rozevláté, dynamicky neurčité a nevyhrocené pojetí příběhu způsobí v divákovi podvědomý pocit nejistoty a nedůvěry k materiálu. Ten je však rychle zatlačen nejprve Cooperovou bláznivou etudou a poté mistrně ztvárněným romantickým tandemem s Jennifer Lawrence. Jak ale čas ubíhá, pomalejší spád opět vyvolá otázku, zda opravdu nešly některé scény vyřešit lépe nebo úplně vypustit. Závěr snímku mě uspokojil, šlo z něj ale podle mého vytěžit mnohem více zvláště po technické a dynamické stránce. Kromě hereckých výkonů také chválím nepříliš kýčovitou obyčejnost prostředí a příjemný a nevtíravý soundtrack. Abych to shrnul: herecky je film naprosto úžasný, kazí to ale trochu roztahaný scénář. Proto dávám silné 4 hvězdy. 8/10

Okoukaná americká vlastenecká pýcha s dlouhými shoty na národní chlouby, srdceryvnou hudbou k rozpárané vlajce a patetickým klišé "we will rebuild" na závěr. Pominu-li však hlavní dějovou linii, je z toho celkem obstojná a adrenalinem nabitá akce, ve které si Butler úspěšně hraje na Johna McClana. Eckhart je prezident na houby a Yune působí drsně, ačkoliv má lepší pokerface než Kristen Stewart. Jedinou hereckou protiváhou jim je pouze Morgan Freeman, který nikdy nezklame. Scénář je totálním rip-offem většiny Smrtonosných pastí, je jen obohacen o prezidentskou tematiku, opepřen dnes již klasickou nukleární zápletkou a aktualizován do 21. století skrze novodobou korejskou krizi. Film je technicky řešen kvalitně, zvláště se mi moc líbila noční stínová a denní barevně vyvážená kamera. Patriotický soundtrack bych ale přitlumil. Výsledkem je slušná a nenáročná zábava, od které nic než akci raději nečekejte. Amerikanofobům a umělcům nedoporučuji. Yippie-kai-yay! 6/10

Povedený debut - Valeria Golino umí dle mého soudu nejen dobře hrát, je z ní ale i dobrá režisérka. O kontroverzním tématu vypráví chytře jen skrze "obrazy z praxe" a divákovi velkoryse ponechává svobodu úsudku. Aby však snímek nepůsobil příliš prázdně, zaplňuje prostor portrétem charakteristické a přesto velmi ztotožnitelné postavy, jejíž optikou na celou záležitost nazíráme. Pohledná Jasmine Trinca v tomto ohledu odvádí úžasný výkon a pečlivě modeluje i ty nejjemnější charakteristiky hlavní protagonistky. Od dokumentu se ale Valeria vzdálí, když rozehraje velmi mělkou a subtilní zápletku se zdravým sebervrahem Carlem Cecchim, kterou kromě zvláštního zajiskření mezi diametrálně odlišnými postavami využije i k naraci filosofické stránky hlavního tématu. Jak podružně a nedůležitě však tento příběh začne, tak i skončí. Tentokrát ovšem s meditativním pozastavením a pozvolným epilogem. Kromě výše zmíněného mě také velmi potěšila kamera, zejména extrémně statické záběry kontrastující se záběry v pohybu. A k "empétrojkovému" soundtracku jen dodám, že Miele má dosti osobitý hudební vkus, který se mi vůbec nepříčí. 8/10 [KVIFF 2013]