Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Dokumentárny

Recenzie (292)

plagát

Klub poslednej nádeje (2013) 

Sociální studie amerického zdravotnictví otevírá hned několik kontroverzních témat najednou. Zamýšlí se nad morálkou farmaceutického průmyslu, arogantní byrokracií FDA a omezením svobody jedince, které jej může stát život. Aby to nebylo tak suché, na všechny tyto motivy nahlížíme z perspektivy lidově vyhlížejícího kovboje, který po diagnóze AIDS objeví způsob, jak se udržet při životě, a nakonec si z něj udělá živobytí. Musím říct, že McConaugheymu se tuto postavu podařilo ztvárnit velmi charakterně a spolu s Jennifer Garnerovou vytvořil sympatický pár. Nemohu také opomenout výkon nekonvenčního Jareda Leta. Scénář i technické zpracování jsou průměrné, mojí pozornost přitáhly snad jen vhodně použité zvukové efekty a barvy obrazu. Kromě toho ale film má velmi silné téma, které mě v mém kladném hodnocení utvrdilo. 7/10

plagát

Hlásateľ správ: Príbeh Rona Burgundyho (2004) 

Příjemná oddechová Ferrellovka zasazená do prostředí legendární americké novinářské mašinérie. Jak už to tak ve Státech bývá, humor je určen spíše pro střední a nižší inteligenční třídy. Na druhou stranu zde ale dobře funguje obsazení hlavních rolí a příběh je podle mého názoru hezky vystavěn. Díky tomu jsem během projekce relativně dobře bavil. 7/10

plagát

Lov na myš (1997) 

Zamlada jsem se u tomuto filmu hodně nasmál. Teď mi připadá trochu infantilní, pořád mě ale baví.

plagát

Hviezdna brána (1997) (seriál) 

Pro mě je Hvězdná brána úvodem do světa sci-fi, a tudíž si jí asi hodně idealizuji. Jsem ale potěšen, že nejsem jediným, kdo její hodnotu uznává i po tolika letech. Vědecká část je bezesporná, fantastická originální a herecké obsazení naprosto bezchybné. Prvních pět sérií je bezesporu jádrem celého seriálu, zbylé jsou jemně překombinované, zejména poslední dvě.

plagát

47 roninov (2013) 

Jak si asi tak v Hollywoodu představují pohádkové Japonsko? Vezměte špetku Harryho Pottera, doplňte Jacksonovými Novozélanďárnami a přidejte trochu wasabi. Herecky tedy nic moc – mezi Japonci najdeme nanejvýš dva slušné herce, zbytek asi viděl kameru poprvé. Samotná hvězda filmu, Keanu Reeves, nepřirozeně vyčnívá a navíc hraje stylem pěst na oko. Scénáristicky není Sedmačtyřicítka také žádná sláva. Akce je sice kvalitní, jako vyslovený hřích však vnímám pětiminutový voice-over v prologu a promarněné vyvrcholení na konci. Co ale bezpodmínečně chválím, je kamera – zvláště pak krásné přírodní a harmonické záběry, které divákovi poví více než kdejaký dialog. S takto smíšenými pocity a jemným optimismem v duši musím uznat, že 47 Róninů není zas takový debakl, jak by se původně mohlo zdát. 7/10

plagát

Špina (2013) 

Šílenost takového kalibru jsem naposledy zažil někde na KVIFFu. Sviňák je originální, provokativní a boří všechna tabu. Na jednu stranu je vtipný a vychytralý, na druhou zase odpudivý a nechutný. A je to právě tato hořkosladká kombinace, která mě při sledování k plátnu doslova přilepila. Celý snímek je mistrovským hereckým portfoliem Jamese McAvoye. K jeho výkonu vážně nemám slov a připadá mi, že se při natáčení musel ukrutně bavit. Technické zpracování se zdá být také bezchybné. Zvuková stránka se například může pyšnit úžasně kontrastním soundtrackem, obraz kvalitní animací a velmi padnoucí kamerou. Celkový dojem střihu a kompozice navíc divákův zážitek znatelně umocňuje a prohlubuje již tak pestrou paletu emocí, kterou film disponuje. Co tedy může být špatně? Snad jen to, že se Baird nutí do epiky, když by Sviňákovi mnohem lépe slušel kabátek malé epizody. 9/10

plagát

Hry o život: Skúška ohňom (2013) 

Jako dobré víno, i Hunger Games dozrávají pomalu. Ta tam je roztřesenost a zmatenost prvního dílu – tento sequel má styl, koncepci a dokonalé technické zpracování. Výrazově je mnohem silnější a barevnější, zvláště v blízkosti motivů totality a intimních pocitů, u kterých s divákem vysloveně emocionálně klátí ze strany na stranu. Herecky nezůstal kámen na kameni. Jennifer je sice opět navzdory svému indiferentnímu výrazu bezchybná. Kromě ní však vyjde na světlo i trio Hutcherson-Banks-Harrelson, jejichž výkony považuji za podstatné zlepšení oproti jedničce. Vadil mi snad jen příliš tuctové hollywoodské zakončení střihnuté á la Lidice poamericku s příslibem epické pomsty v dalším díle. 8/10

plagát

Jobs (2013) 

Silně emotivní jOBS dokázal z osobnosti skutečného Jobse vytěžit to nejdůležitější – vizi, inspiraci a rebelování. Ukazuje jeho slavné garážové začátky, přerod malé improvizované firmičky do velké korporace a Jobsův následný několikaletý exil. Bohužel ale také vynechá celou řadu důležitých událostí jeho života a za horizont samotného Applu zajde pouze sporadicky. Kvůli tomu se z něj stává spíše celovečerní dokumentární reklama. Na druhou stranu, všichni herci včetně Kutchera předvádějí velmi kvalitní výkony a k technickému zpracování také nemám připomínek. Problémový je tedy pouze scénář. Ten je rozhodně nekompletní a podle některých i historicky nepřesný. Musím předem podotknout, že člověk bez hlubších znalostí jobsovské problematiky nepocítí ani jeden ze zmíněných nedostatků. Já ale četl životopis od Isaacsona, a tak si mohu rýpnout, že na spočítání věcí, které scénárista Whiteley přeskočil, mi obě ruce nestačí. Potom asi už nikoho nepřekvapí, jak skuteční žijící účastníci příběhu (Woz) mohou jít ještě dál a tvrdit, že se věci měly ve skutečnosti úplně jinak. I přesto je ale film velmi slušnou celovečerní zábavou a když si nebudete příliš lámat hlavu nad drobnostmi, stane se z něj poutavý a energický příběh o šílenci, který chtěl změnit svět. 8/10

plagát

Kapitán Phillips: Prepadnutie lode Alabama (2013) 

Extrémně realistické dokumentární drama precizně vykresluje dobrodružné, ale místy i nelichotivé dopady somálské krize. Odehrává se ve třech dějstvích. To první sleduje životy Phillipse a Somálců, snaží se jejich pohnutky racionálně vysvětlit a morálně ospravedlnit. Jakmile však dojde k samotnému přepadu, přepne Greengrass do režimu Die Hard. V tomto druhém aktu můžeme pozorovat jednu žánrovou kuriozitu – nehollywoodskou akci pohollywoodsku, jejíž narace má kořeny někde u Hotelu Rwanda. Poslední dějství je spíše psychologickou přetlačovanou a morální sebereflexí každé z postav. Tady někde bohužel ztrácí snímek svojí nestrannost a ostře se přiklání k americkému světonázoru. Hra myšlenek ale přesto na konci převáží a ovládne i celý epilog. Herecky i technicky je film dokonalý. Tom Hanks rozhodně mezi neznámými herci nepůsobí jako primadona a diverzita obsazení jen umocňuje realistický zážitek. Až na meziřádkovou interpretaci byl scénář napsán ve smyslu předlohy a nebýt toho přehnaného amerického vlastenectví, dal bych o bod více. 9/10

plagát

Wolverine (2013) 

Dobře zfilmováno, to je ale asi tak všechno. Scénáristé Bomback a McQuarrie film bohužel nevyvážili příliš šťastně, a tak vzniká obrovitá propast mezi klidem a akcí. Herecké obsazení se také příliš nepovedlo. Loganovi to sice stále ještě jde, kromě něj ale aby divák dobrý výkon pohledal. Japonské kulisy působí jako originální nápad pro americký komiks. Koktejl amerických představ o Japonsku mi ale jako zas tak dobrý nápad nepřipadá. Nejsmutnější bylo, když mě bonusový klip na konci lákající na nové X-Meny zaujal více než celý film předtím. Škoda. 6/10