Recenzie (295)
Motforestilling (1972)
Mindfuck. Až na DVD se vlastně naplňuje koncept režiséra, který zamýšlel, že film, složený z pěti kotoučů, se dá přehrát v jakkémkoliv pořadí.
Veľká cena Zapadákova (1975)
Nejnavštěvovanější norský film (v 5 milionovém Norsku měl návštěvnost 5.5 milionu), vrcholící perfektní 20 minutovou scénou ústředního závodu, kterou George Lucas kompletně okopíroval pro závody kluzáků v Epizodě I.
Mizerný dedko (2013)
Bad Grandpa, v titulu sice lákající na značku Jackass, čerpá v tomto celovečerním filmu mnohem z více z Boratovského přístupu, kdy jsou jednotlivé skeče zapojeny do zamýšleného scénáře. Narozdíl od něj se ale tvůrcům buď nepodařilo vyprovokovat nějaké zabavnější reakce od neherců (s několika výjimkami jako například maminka na dětské soutěži krásy která jako jediná z celého sálu začne tleskat, aby se po prvním tlesknutím zarazila, a se studem složila své ruce v klín), nebo scény ustřihli příliš brzo.
Krv mojej krvi (2011)
Artová telenovela
Miesto nej (2012)
Kdyby se Jane Austenová narodila o dvě století později a místo psaní románů by točila filmy nejspíš by vypadaly přesně jako tento film.
Cudzí obed (2013)
Podobně jako jsou do Indie outsourcovány zákaznické linky velkých společností, tak působí i tento neurážejí snímek, z podžánru "dopisových filmů" alá Nicolas Sparks, jako standardní americký midcult outsourcovaný do Bombaje.
Uvnitř mé hlavy (2013)
Film, který umně kombinuje dva zdánlivě neslučitelné žánry: komedii a horror.
Len Boh odpúšťa (2013)
Refn tvrdil, že film natáčel jako porno (jen místo explicitního sexu zobrazuje explicitní násilí) a kvalita scénáře tomu také odpovídá (tak líně nalinkovaný příběh pomsty tu od Djanga nebyl). Velké zklamání, které nezachrání ani skvělá Kristin Scott Thomas.
K zázraku (2012)
Malick jako by se tímto filmem nedostal k zázraku, ale na hranici sebe-parodie.
Terapia láskou (2012)
Z Silver Linings Playbook je jen klasická Hollywood cookbook