Gulde

Další film, který je na působivé téma, a s docela zajímavou doplňkovou zápletkou. Ale něco mi tu moc neštimuje. Třeba Zuzana Bydžovská se mi tam vůbec nehodí - její hlas, a celkově zjev...prostě jsem té postavě nějak neuvěřil. Co mě ale iritovalo asi nejvíc, tak byly jakési experimenty s kamerou. V řadě záběrů si kamera hraje s hloubkou ostrosti, a to navíc dost nešikovně, což je místy hodně rušivý. Hudba až moc hrála na dramatickou notu, což atmosféře taky nepřidalo. Na druhou stranu Karel Roden jako obvykle podal kvalitní výkon, ale z průměru to zachránit stejně nedokázal. I tak se ale jedná o film, který by z historického hlediska měl shlédnout každý.

Takový nenápadný, ale brutální dokument, který by měli vidět všichni.

Námět působivý, ne že ne. Navíc to dále potvrzuje moji teorii toho, že mluvčí většiny firem (a čím větších, tím více) jsou ve skutečnosti většinou jen placení lháři. Téma smutné, ale samotný dokument si hraje především s city. Mně osobně třeba štvalo, že se v dokumentu neustále objevují prohlášení jako "zvýšené hodnoty radiace", "zamoření radiací" a jiná podobná prohlášení, ale snad krom jedné vyjímky (navíc ještě ne úplně relevantní) se člověk nedozví žádné konkrétní hodnoty, k čemuž by jim alespoň namátkou bohatě postačil nějaký slušnější dozimetr.

Skvělá minisérie, která velmi zdařile kombinuje směšné absurdní situace s těmi vážnými k zamyšlení, a to často navíc během pouhých pár okamžiků.

Snad nikdy se mi nestalo, abych sledoval hodiny, které zbývají do další epizody nějakého mého oblíbeného seriálu. To jsem poprvé okusil až nyní. Černobyl je seriálová (nebo lépe řečeno asi miniseriálová) dokonalost. Pro sledování dokumentů, čtení informací a vlastně všeho spojeného s černobylskou jadernou havárií jsem měl slabost už od mala. Proto jsem také zbystřil, když jsem zaslechl, že se připravuje minisérie na toto téma. Ale že výsledek bude takový, to mne ani trochu nenapadlo. Atmosféra je hutná, ale není nějak uměle dotvářená - to dělají samotné události, které se tehdy skutečně udály. Všechno to jde epizoda po epizodě, od událostí před výbuchem, postupně po vteřinách, minutách, hodinách, dnech, týdnech, až po měsících od onoho osudného 26. dubna 1986. Seriál dle mého dokázal brilantně vystihnout podstatu toho všeho - lidskou povahu. Od neskutečné nadutosti a tuposti, až po neuvěřitelné sebeobětování. Vizuální stránka úžasně doplňuje onu tíživou atmosféru - ať už jde o práci s kamerou nebo se zachycovanými detaily. A hudba? Ta je taky kapitolou sama pro sebe. Zdejší hudba je tíživá ani ne tak svým vyzněním, ale právě svou nenápadností. Hudba tu jen podkresluje onu atmosféru. Neříká vám, jak to je často u filmů a seriálů, jak máte na co reagovat. Nevede vás dějem za ručičku. Neupozorní vás na to, kdy se máte zděsit, kdy se máte divit, kdy se máte pousmát. Tady vás hudební podkres uvrhne do té tíživé atmosféry a nechá vás tam samotného, a to je na tom to děsivé, ale zároveň dokonalé. Ale zbytečné se tu o tom více rozepisovat. Tohle by každý měl vidět na vlastní oči, a pak teprve pochopí. Smekám před tvůrcem Craigem Mazinem - nikdy bych neřekl, že člověk co stvořil několik pokračování Scary Movie může dát dohromady něco tak neuvěřitelně působivého. Otevřeně se mu omlouvám za svou pošetilost. Pro mne rozhodně nejpůsobivější a nejlépe zvládnutý seriál/minisérie vůbec.

Jestliže jsem předchozím dílům (a zaslouženě) dával 5 hvězd, tady bych potřeboval i šestou. Tohle se nedá než nazvat koncertem, navíc koncertem emocí, ale ně těch patetických, vyumělkovaných. Nemám slov, a nejsem si jist, jestli to i dobře lze popsat slovy, a jestli ano, nejsem si jist, jestli jich je potřeba hodně, nebo naopak málo.

Už jsem pochopil podstatu celého seriálu. První dvě epizody jsem si maximálně užíval, protože se týkaly prvních hodin a dnů po výbuchu, což mi přijde prostě nejpůsobivější. Ale 3. a 4. epizoda mne utvrdily v tom, že to hlavní je nakonec v něčem poněkud jiném...

Mou pozornost to získalo, tak schválně, co se z toho vyklube dále...

Tahle epizoda trochu ztratila "drajv" těch předchozích, ale to už je spíše povahou událostí samotných, než scénářem seriálu. Na druhou stranu naturálnost graduje a závěrečné minuty epizody mně nakonec nenechaly na vážkách.

Více než důstojné zakončení asi nejepičtějšího seriálu vůbec.