Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Animovaný

Recenzie (1 217)

plagát

Requiem pro panenku (1991) 

Náhodný výkřik do tmy dalšího anonymního debila, myšleno mé maličkosti (tohle už není ani komentář, natožpak recenze): Ten Renč musí mít taky ego jak New York (ať si Brno tolik nefandí), když se obsadí do role toho, kdo to tam celé zachraňuje či minimálně jako jediný zvnějšku (!) vidí, že je něco strašně špatně. SPOILER Jak tam cepuje ty hasiče, lol. :-)) SPOILER To je však drobná vada na krase jinak pozornosti hodného (o něčem vypovídajícho navzdory své bulvárnosti) filmu. 75% EDIT: Měl bych se Renčovi omluvit, jsem se dozvěděl, že původně měl jeho roli hrát Martin Dejdar, nějak to nevyšlo, nebyl čas hledat někoho dalšího, tedy žádný egoismus. Ale i tak to vypadá divně...

plagát

Pomaľované vtáča (2019) 

Plný počet s douškou, že si Ptáčete zřejmě více cením pro jeho solitérní pozici v českém filmu než pro jeho vskutku radikální protiválečné gesto (i když i ono má pro mne samozřejmě svůj význam, bez toho by to nešlo); tedy nejspíše ano: být Ptáče francouzské, německé, polské, britské, jakékoliv jiné produkce, asi by pro mě nebylo takovým zážitkem. Pokud jste fanouškem českého filmu, asi byste se s tímto filmem měli nějak vypořádat, poprat (zde je to slovo na místě), navzdory možnosti, že na konci zůstanete znuděni (repetitivní strukturou) nebo hůř(?) zhnuseni. 85%

plagát

Pějme píseň dohola (1990) 

"Pionýři, pionýři, malované děti, když je kopneš do pr**le, jako šipka letí." - Co toto? LeGRační říkanka k táborovému ohni; co jiného? Proč toto zde? Alespoň máte, milé dětičky, co pět - v mezidobí mezi šmírováním ve sprchách, dálkovými pochody do nikam, hraním flašky (šest košil to jistí), diskoškou, vyvoláváním duchů (myslím seanci, vy trapní puboši!) a koupáním se v rybníce za mlhou hustou tak, že by se dala krájet -, dokola (via orgiastický Slunovrat), dohola či dohola dokola, fantazii se meze nekladou. Jen se přitom, pěkně prosím, nekopejte do zadniček (jelikož jste se ještě neseznámili s poezií Honzy Krejcarové, nemůžete tušit, že do zadku to bolí) - myšleno tedy vzájemně, kolektivně, rituálně; fakt to za to nestojí. Chcete-li zjistit, jak vypadá šipka v letu (kdo by nechtěl; ještě to nevíte, ale strašně po tom toužíte), obětujte ze svého středu, resp. ze všech myslitelných středů Jirku Stracha! 75%

plagát

Ďábel (2020) 

Když nebesa mlčí (IMHO ideální podtitul tohohle filmu)... už tak pochybný morální kompas Jižanů se vychýlí ještě víc - a to se teprv začnou dít věci! Sodoma a Gomora hadr! 80%

plagát

Jako v bavlnce (2020) 

K čemu si čsfd prošla upgradem, když tu stále chybí fb emotikony, ku příkladu "to mě štve", "paráda" a "péče"? Tak aspoň takto: pejči dávám (ústavní) péči, její rozbité držce a zákeřnému zfetovanému trpaslíkovi parádu a dryáčnickému kapitalismu a privatizaci sociálních služeb to mě štve. R. Pike a P. Dinklage si pak zaslouží srdíčko a samotný film like, jelikož pád kosy na kámen těší, ne že ne! A co teprve to, když se potvrdí, že vyrážet klín klínem, je kontraproduktivní! 75%

plagát

Chľast (2020) 

Cimrmanovské "Lepší pivo v žaludku nežli voda na plicích" zůstává nezpochybněno (vaši géniové jsou proti našim géniům takhle maličcí, Dansk jävlar!). Ostatně Vinterberg se o polemiku ani nepokouší (protialkoholická moralitka? kde?!), čehož si na "Chlastu" cením nejvíc, totiž toho, že zde alkohol není bezprostřední příčinou či řešením problémů. Fakticky tu neběží pouze o to, zda pít, či nepít, to by bylo směšné, hlubším tématem "Chlastu" je - zde mohu nabídnout pouze svou interpretaci, nic jiného, zcela jistě se mohu mýlit - "stopování" spokojenějšího, plnohodnotnějšího života (neříkejte mi, že tohle hledání není společné všem lidským bytostem), cesta je toť dlouhá, těžko ostouzet ty, kteřížto se lapají zkratek. Tanči, dokud můžeš. 85%

plagát

Veľká ryba (2003) 

Dialektika dle Edwarda Blooma - příběh, jenž vám vyprávím, je přespříliš nepravděpodobný na to, aby nebyl pravdivým. ___ Souhrou náhod (je skutečně všechno jen náhoda?), jsem den před projekci Velké ryby četl výborný rozhovor Jana Němce s Alicí Koubovou pro Host, kde padla myšlenka, že "fantazie, fikce či virtualita nejsou nereálné, ale účastní se komplikovaným způsobem určování reality", myslím, že líp než tímto filmem by tato teze už demonstrovat nešla. 75%

plagát

Veronika Marsová (2004) (seriál) 

(ukončil jsem sledování po první sezóně, a to ne kvůli tomu, že by mě to nebavilo, nýbrž proto, že čas je vzácný; je pravděpodobné, že na podzim - pokud tedy nějaký podzim vůbec bude ;-)) - se k Veronice vrátím, mrknu na druhou a třetí řadu (čtvrtá po nějakých 13 letech mě moc nezajímá), a půjdu s hodnocením nahoru; tímhle nešikovným komentářem se snažím říct, že tenhle seriál je chytřejší (ne nadarmo o něm referuje Mittel v Complex TV) než by se mohlo zdát a než by mohlo napovídat mé hodnocení, pozornost si rozhodně zaslouží, třebas epizody 1x21 a 1x22, těm bych se nebál udělit 5*; za to, že jsem si na tomhle seriálu nevybudoval závislost - tedy že v něm nepokračuji navzdory tomu, že můj čas je vzácný - může hlavně to, že absolutně neholduji teenagerským narativům à la Beverly Hills, taky jsem si z celého toho fikčního světa oblíbil pouze Veronicu a jejího otce; ale tak uvidíme co další série, pakliže se k ním tedy někdy dostanu...)