Recenzie (1 049)
Columbo: Vražda na predpis (1968) (TV film)
Opening credits jak z nízkorozpočtové bondovky, velmi stylové. Peter Falk ve svém Colombovském debutu možná působí uhlazeněji (dokonce elegantněji) ale atributy, které dělají jeho postavu legendární lze pozorovat už tady. A zejména ty povahové, jak je vtipně glosuje jeho protivník: ´Columbo vy jste úžasný, jste nejvlezlejší člověk kterého jsem potkal a sympatický, jste sympatický! Už vám řekli, že jste komický? Jste jak uličnický skřítek, kterému někdo sebral jeho mochomůrku.´ Nesporným plusem je chytré naplánování a provedení vraždy inteligentním záporákem, co ze své psychiatrické profese dovede Columba skvěle odhadnout (jasně, že ve finále šanci nemá, ale zkusil to statečně). Jo a ten konec, souhlasím mohl být promyšlenější, ale na poprvé se takovéto chybičky odpouštějí.
Misia (1986)
V labyrintu pánbíčkářské politiky aby se čert vyznal (!) jinak jsou všechna ta hejblata moci a chtíče ve prospěch dech beroucí podívané, o tom žádná. Ať si křesťané toho svého Boha nechají, mé ´duchovno´ je Ennio !
Bytosť (1982)
Intenzivní body horůrek, místy fakt fyzicky nepříjemný, škoda nepříliš vhodné hudební složky taky nepříjemné, ale otravně iritujícím způsobem. Kolem a kolem, povedená záležitost.
Kino Raj (1988)
Přímočaré, ale koho by to zajímalo, pokud je to TAK poctivé řemeslo. Dojemné vyznání se nejen z nadšení pro promítání pohyblivých obrázků ale z prožívání i těch nejtitěrnějších momentů života obecně. Obrazově úžasný Tornatore a geniální Ennio (tentokrát se synátorem).
Milujem ťa na smrť (1990)
Po většinu stopáže sympaticky černohumorné a s chutí herecky podané, pak přijde k bodu zlomu (a nemyslím příchodem Keanu Reevese) a divák čeká i nějaké to vražděníčko/násilíčko a ono nic. Prostě to chtělo víc mrtvol (!) nebo aspoň jednu :)
Orli práva (1986)
Víceméně ve všech scénách Redforda a Debry Winger, to má ´své momenty´, dialogy jsou fajn a Reitmanova režie sympatická rutina, ale ten scénář (?!) nevzpomínám, kdy jsem koukal na něco tak šíleného. Ani komedie, ani drama, natož soudní drama a bizarní kreace Daryl Hannah (ano, ještě střelenější než ve Wall Street) jako bonus. Strašně by mě zajímal proces schvalování tohoto dílka :)
Město podivínů (2018)
Strašně pomalý rozjezd -chápu proč, ale stejně- jen výborní herci nezpůsobí poklimbávání, pokud ne rovnou spánek. Zhruba po hodině se přeřadí na vyšší rychlostní a až do konce nezpomalí a to už je jiná písnička. Emocionální gradace je pak na výbornou, ve finále jsem se upřímně dojímal.
Killing Ground (2016)
Hixplotation za pár dolarů doslova, australských. Snad i víc, než hrátky s formou se mi líbí práce s herci: i s minimem informací a zbytečných vokecávek o nich víme to základní, klaďasům fandíme (aspoň většině) redneci jsou na zabití. Respekt za skutečnost, že i když explicitně toho moc nevidíme, nepříjemně nám je (a jakože hodně).
Noc postupuje (1975)
Co nejdřív začíná jako klasická detektivka, záhy flirtuje se vztahovým dramatem a v závěrečných patnácti minutách už regulérně sjíždíme vlny krimi thrileru, kde se střílí, krvácí i umírá (a na hezké ženy hezky dívá).
Vražda na večeri (1976)
Asi pět dobrých fórků -někdy zkraje- pak hodně vaty a je konec ..nu což, humor Neila Simona mi nikdy moc nesednul.