Utero

Videoklipový Bůh!

Viděno v kině Art v Chebu - 13.10. 2011

Už dlouho se mi nestalo, že by mi tři a půl hodiny, tak příjemně utekly. Obzvlášt u černobílé japonské klasiky z 50 let, jsem to vážně nečekal. Možná jsem se chvílema nudil a ta přestávka v půlce nesestříhané verze vážně bodla, ale když ono to bylo prostě...nezapomenutelné. Ty ksichty a projevy ústředních postav a ta závěrečná bitva by pro spoustu lidí v dnešní době působila neuvěřitelně směšně, ale na mě ty dnešní přeefektovaný slátaniny dojem fakt nedělaj. Proto jsem to Kurosawovi žral, jakoby to právě byla novinka v kinech. Jo a taky vám ten první samuraj (co je vedl), tak trochu přípomínal jakéhosi japonského Morgana Freemana?

Nový Araki je přesně takový, jak ho známe z jeho předešlých filmů. Spousta gay a hetero souloží, nejlepší muziky poslední doby (A Place To Bury Strangers, The Horrors, Interpol, Yeah Yeah Yeahs a další), únosů (tentokrát vystřídal mimozemšťany za úchylnou sektu), halucinací a samozřejmě naprosto dementního příběhu. Kaboom je prostě fajn ujetá záležitost, jak jsme u Arakiho zvyklí, ale i přesto se jedná zatim o jeho nejslabší počin, co jsem měl tu čest vidět. Silné tři!

Možná je mé hodnocení lehce nadnesené, ale když je prostě člověk nalazen na správnou notu, dokáže se v cítit do pocitů hlavního hrdiny, vychutnat si krásnou kameru, prostředí Barcelony, která umí být nejen slunečná a horká, ale taky ledově temná. Výborné herecké výkony, krásnou hudbu a to vše zabalené v působivéhm příběhu, který se odehrává v dnešním krutém světě, tak není co řešit. Plný počet..

Hudba je samozřejmě za plný počet. Samotný dokument na mě bohužel už tolik nezapůsobil..

Spousta hudebních recenzentů nazvala toto pařížské vystoupení "slabším nadprůměrem" což je naprostá hovadina. Bjork tu byla možná nachlazená, ale na kvalitě vystoupení to rozhodně neubralo. Tenhle koncert je vynikajicí, plný energie od začátku až po jeho konec. Hlavně jsem rád, že se v setlistu dostalo hodně prostoru albu Medulla, které patří v její diskografii mezi to nejlepší.

Předem se přiznávám, že na anime tohoto typu vůbec nekoukám. Jednou za čas, ale udělám vyjímku a na kurenai jsem narazil vlastně úplnou náhodou přes anime.akihabara.cz. Ikdyž mě to ze začátku moc nebralo, časem jsem si Murasaki, Šinkura a jeho bláznivé sousedky oblíbil. Hlavně jsem očekával, že se bude jednat o další ubrečenou slátaninu, jakých jsou v anime mraky, ale kurenai je naštěstí jiný. Těžko říct jestli se někdy kouknu znova, asi ne. Přesto se mi kurenai sledoval opravdu příjemně, hlavně díky výborné animaci a dobrým charakterům.

Těch několik týdnů s touhle super trojcí bylo opravdu fajn. Pilotní díl byl prostě absolutně cool, jenomže už asi u třetí epizody se začal dostavovat pocit nudy. Já vím, že tohle anime je spíše oddychové, jenomže těch opravdu dobrých epizod, které jsem sledoval s napjetím a nadšením bylo bohužel málo. Proto jsem došel k závěru, že na tyhle typy anime asi prostě nejsem. Potřebuju něco víc působyvějšího, co mě strhne a bude držet ještě hodně dlouho. Něco, kde se dokážu v cítit do pocitů hrdinů a tak dále.... a tady to prostě nešlo. Moc se mi líbilo, že ikdyž bylo anime zasazené do daleké minulosti, byla tam spousta cool prvků dnešní doby: hip hop, beatbox, grafiti a tak dále. Vynikající opening musim uznat! Asi jako nejlepší díl beru opening a jeden z posledních dílů se zombíky. Je to dobré anime a pro všechny, co hledají něco méně náročného a vtipného je Samurai Champloo skvělou volbou. U mě to bohužel moc nevyšlo. Dávám silné tři, ty nejsilnější,co jsem kdy jakému anime dal!

Tenhle skvělej dokument je součástí bonusového disku k páte sézoně. Obsahuje kopu rozhovorů, nejdůležitější scény, spoustu vystřižených scén, nějaké ty nepovedené záběry a tak dále. Dobře se to sleduje, není to zbytečně dlouhý a pro pravé fans je to prostě lahůdka!