reypal

Mé první setkání s indickým filmem dopadlo nad očekávání dobře.Občas neškodí podívat se na problémy současného světa i z druhé nebo v tomto případě spíš třetí strany. Indie je zde prezentována jako skutečná velmoc - všichni znají indické filmy a herce, za jednu Indickou stár( jistě krasavici) nabízí dokonce Pakistánec na výměnu sporné území Kašmíru. Indické cigarety jsou samozřejmě nejlepší na světě a o nejlepším hráči kriketu ani nemá smysl diskutovat..ale nechci aby to vyznělo nějak uštěpačně, naopak, všechno výše popisované působí spíš příjemným, osvěžujícím dojmem, skutečně jsem se celou dobu výborně bavil . A když k této trochu exotické atmosféře přidáte dostatečně napínavý příběh o střetnutí 5 různých lidí - Američanky, 2 indických novinářů, afgánského řidiče a pakistánského vojáka, na území Afganistanu, těsně po pádu talibánského režimu, je o zajímavou podívanou postaráno. Film zaujme i okolnostmi jeho vzniku: je to první film natočený v Afganistánu po pádu Talibánu, filmaři byli neustále pod ochranou vojáků, bylo jim několikrát vyhrožováno smrtí, ve filmu hrají i skuteční mudžahedíni, jeden z nich přísahal, že jestli bude hrát banditu tak režiséra zabije :) a v Afganistánu byl nakonec zakázán, protože prý uráží nějakou místní národnost, ano ty bandity co vám v rámci úspor namísto kulky zatlučou do hlavy klín.

Díky tomuto filmu jsem si diagnostikoval zřejmě novou, a jak se tak dívám na hodnocení dosti vzácnou chorobu - nazval bych jí alergií na KRÁLE mezi spisovateli. Jeho příběhy jsou pro mě skutečně NEuvěřitelné (v pravém slova smyslu). A to navzdory tomu, že jsem od dětství očkován silnými dávkami sci-fi a fantasy, které naopak snáším bez potíží a dokonce je sám vyhledávám. Takže asi takhle : výsledný dojem, který si z tohoto filmu odnesete záleží podle mě na jediném faktu : jestli vám nevadí, že se v příběhu, který se tváří tak strašně vážně, téměř autobiograficky, jako regulérní vězeňské drama, náhle zjeví nějaká nadpřirozená bytost?.. Anděl nebo co?.. v lacláčích velikosti XXXL, navíc s takovými lékařskými schopnostmi, že by připravil o práci celou Pohotovost (ano, i včetně Marka Greena!!.) Pokud toto bez problému přijmete ve stylu “no jó mámo v tý Américe je možný všechno“, tak uznávám, že jste viděli strhující, dojemný, hodně působící film. Já jsem bohužel viděl, jak to říct slušně, no dobrý námět na parodii pro bratry Zuckery. Ale je to asi hodně dáno tím, že mi celá tahle křesťanská mytologie o andělích, nebi a zázracích přijde stejně uvěřitelná asi jako teorie, že vesmír vysmrkla bytost zvaná Velký Zelený Křečopažout, no spíš ještě o trochu míň.

Musím souhlasit s ostatními, tento snímek působí opravdu dokumentárně až naturalisticky a na ruský film i nečekaně objektivně, bez zbytečné propagandy a černobílého vidění. Navzdory názvu se nesoustředí na obvyklé ratata bum, ale ukazuje spíš dopady války a také obecnější problémy současného Ruska. Zaujmou i výborní herci (hlavně vůdce "banditů" je dost přesvědčivý ), překvapí i hodně černý humor : "čečenská koupel", "..nebijte mě do hlavy, na internetu je moc angličtiny" a fandy do zbraní potěší i ve filmech málo vídaná VSS Vintorez.

Trochu popřu zdejší teorie-seriál neznám, přesto dávám 5 hvězdiček bez zaváhání. Už dlouho jsem totiž neviděl, a to v jakémkoli žánru, takhle svižně, vtipně a s nadhledem odvyprávěný příběh, který by mě zcela vtáhl do děje tak, že jsem s neustálým úsměvem a úžasem čekal na každou další scénu. Jistě chápu, na jedince navyklé filmům, kde se něco nejprve ukáže, pak se to aspoň třikrát vysvětlí (a radši ještě jednou), může působit “zmateně“, ale obávám se, že jim stejné potíže způsobí i některé složitější příběhy O Krtečkovi. Zde se (naštěstí) žádné polopatické vysvětlování nekoná. Pár větami na začátku se popíše historie a uspořádání tohoto světa a pak jste hozeni přímo do promyšleného vesmíru, který se po dlouhé době, snad od časů Vetřelců, stal opět živoucím místem. Dost bylo elastických kombinéz, trapně namaskovaných mimozemšťanů, laserových blikátek a až sterilních kosmických korábů. Ne, v tomto filmu jsou skuteční lidé z masa a kostí, kteří se s kolty a brokovnicemi probíjejí příběhem od začátku letícím jako splašená kobyla, v netradičním, ale o to příjemnějším westernovém ladění. O což se stará jak stylová hudba, oblečení a zbraně hrdinů, tak i některé takřka klasické westernové scény např.vyloupení banky (jen si místo dostavníku dosaďte výsadkové vznášedlo, místo indiánů magory s kanibalistickými choutkami a místo šerifa černocha se slabostí pro samuraje). Na první pohled nestravitelný mišmaš, ale po ochutnání lahůdka, ke které se budu rád vracet. Navíc potěší i vyvrcholení snímku, které dodá této zábavné podívané přeci jen hlubší rozměr a snad i důvod k zamyšlení, věc, která současným, nablýskaným, na efekt vystavěným filmům tak často chybí.

Naštěstí má tenhle film do romantických přeslazených canců daleko. No jo zlatá 90.léta: Grunge, flanelový košile a deprese - krásné to vzpomínky na mládí. Už jen kvůli tomu se mi líbí a když přidám nádhernou Drew, "romantickou" hudbu od skupiny 7 year bitch a vcelku reálný konec, kdy láska zase jednou hory nepřenesla, tak nějak nechápu to nízké hodnocení :(

Tak starej dobrej CLINT si zase otevřel novej podnik, tentokrát dokonce SPORTBAR . Musím přiznat, že jsem byl celkem zvědavej, i když, žádný zázraky jsem nečekal, to víte, do takovejch podniků jsem se něco nachodil, teda hlavně zamlada. No, ale když tam TOČÍ pivko Clint, tak si přece jen dám říct, znám ho totiž už dlouho a musím uznat, že se vypracoval. Vzpomínám, jak začínal v takovejch pajzlech, znáte to - každej si tam říká Drsnej Hárry a po zavíračce je na podlaze víc krve než vylitýho chlastu. Ale to už je všechno pryč, navíc, tenhle podnik vypadal fajnově a tak jsem jednoho dne neodolal a zašel to shlídnout. Uvnitř bylo příjemný šero, jak to mám rád a jelikož Clint měl práci za barem, sedl jsem si k jeho dvojčeti FRANKOVI (jsou si fakt dost podobní). Čas příjemně ubíhal, moc jsme toho nenamluvili, jen pár historek, vtipů o flanďácích, občas jsme se zasmáli místnímu “nebezpečnýmu“ pošukovi a když nám došla řeč, tak to většinou zachraňoval starej cikán Morgan, co seděl u VEDLEJŠÍHO stolu, ten je tím ostatně známej, že musí všechno okecávat. Jo a nesmím zapomenout na Magii, místní servírku, ta holka mi padla hned do oka. Ze začátku sice byla trochu pomalejší, ale pak už nenechala nikoho dlouho stát, každýho pěkně usadila.. No co vám mám povídat dobře se to rozjíždělo, prostě pohodovej večer a bylo by to tak i zůstalo, kdyby se tam nepřihnali nějací cirkusáci, co se právě vrátili ze štace,snad někde od Berlína a aby toho nebylo málo tak sebou vzali i medvěda. Nevím jestli ho nabarvili nebo to bylo tím pitím, co jsem měl v sobě, ale přísahal bych, že byl modrej. ZVÍŘÁTKA mám normálně rád, ale tohle byla hrozná sviňa! Taková zákeřná, jen jste si chvíli nedávali bacha a už po vás šla. Jak to dopadlo si umíte představit, nebudu to tady rozepisovat, ale hrozně nás všechny zřídila.. Probral jsem se někde úplně jinde, ležel jsem tam asi dlouho a moc, moc to bolelo. Léčil jsem se z toho ještě 2 dny, ale stejně na ten bar nedám dopustit a zařadím ho mezi svý nejoblíbenější. Jen mě tam nějakou dobu nikdo neuvidí, protože tohle se vážně nedá absolvovat každej den. Jo a nesmím zapomenout na to irský pivo, co tam točí, to je vážně mo cuishla

Jsou filmy, které se na svět dívají přes růžové brýle a naopak filmy, které na svět pohlíží snad přes svářečský štít, až příliš černě. Ale naštěstí existují i filmy, které přesně odrážejí realitu, asi jako fotka na občance bez retuší a i když to kolikrát není hezký pohled, prostě víte že je to PRAVDA. A ty jsou pro mě nejpůsobivější - tenhle je jedním z nich. Prostý příběh o dvou obyčejných holkách, které nejsou ani bohaté princezničky se zlatými kreditkami, ani příliš krásné na to ,aby měly bezstarostný život a kupodivu nemají ani nějakou super atraktivní práci, ve které by bylo hlavní náplní flirtovat s kolegy a zbytek času trávit po nákupech a u bazénu. Ne dělají ty nejzasranější (pardon- vlastní zkušenost ), monotónní, ubíjející práce za mizerný plat, kde je odchod na záchod bez povolení považován takřka za vzpouru. O to víc sní o lepším životě, věčný sen děvčat o krásném a bohatém princi... jenže v životě se halt všechny sny neplní. A pak už nemůže přijít nic jiného než pro mě jeden z nejděsivějších filmových konců vůbec, obsažen v pouhé jedné větě, ze které mně jde mráz po zádech dodnes, i přesto, že jí jediné paradoxně z celého filmu nevěřím. Nebo snad právě proto...

Mám rád filmy, které mi boří určité představy, iluze a je celkem jedno jaké. A tenhle film mně jich rozbořil hned několik, tak za prvé : má představa Nového Zélandu jako nádherného kraje, s pohodovými obyvateli, ptáky kiwi a ovcemi a ovcemi a ovcemi (víte kolik je na NZ ovcí?!) dopadla, jako dům po osvobozovací akci ruských bezpečnostních sil, konkrétně dělostřelectva...Ostatně symbolicky se to ukáže hned při prvních záběrech kamery na krásnou přírodní scenérii, která je ale ve skutečnosti pouhým reklamním bilboardem, iluzí pod kterou se skrývá skutečný svět. Za druhé : pokud se vyžíváte v násilných scénách, kdy všichni ti drsní akční hrdinové se ztuhlými čelistmi, narvaní v maskáčích a ověšeni granáty a samopaly bez mrknutí oka někoho zabijí, zmlátí a navrch přidaj vtipnou hlášku, čeká vás nemilé překvapení. Je celkem možné, že poté co uvidíte jednoho nasraného maora v akci, vám budou připadat jako směšní, neškodní kašpárci a už se nebudete divit větě : “ Britští vojáci se dřív nejvíc děsili bajonetu, dokud neviděli naše muže bojovat s taiahou“ Násilí si zde skutečně “neužijete“, ale protrpíte.. A za třetí : možná vám taky dojde, jako mně, že to věčné ožírání s kamarády asi není zrovna nejlepší zábavou a že je spousta lepších věcí - pro maory to může být návrat ke kořenům, no a pro mě třeba zrovna tenhle neuvěřitelně syrový film o tomtéž.. No a když to tak po sobě čtu, tak mi vzal ještě jednu iluzi : že o něm dokážu napsat nějaký smysluplný komentář.

Tak tohle je kultovní záležitost, i když asi jen pro ty, co vyrůstali v 80.letech jako já. Tehdy se drazí soudruzi zřejmě rozhodli “nastavit zrcadlo prohnilé kapitalistické společnosti“ a ukázat veškerou špínu, korupci a zločinnost obřích rozměrů made in USA s jasným cílem: vystrašit nebohého socialistického člověka natolik, aby ho přešli roupy “vycestovat“ a vážil si bezpečí a klidu našeho lidově-demokratického zřízení. Jinak si nedovedu vysvětlit jeho odvysílání v tehdejší televizi a nutno podotknout, že alespoň mě, dítko do této doby šokované max. smrtí Vinetua :( se jim ohromit podařilo. A nejenom mě, jak hned druhý den vyplynulo z nekonečných diskusí se spolužáky. Nešťastníkům, kteří ho nemohli sledovat jsme museli donekonečna vyprávět o prostitutce s břitvou, o chlápkovi, co pořád utíkal v letecké kukle, o drsnejch poldech co nejdou pro ránu (pěstí nebo z pistole) nikdy daleko - prostě byli jsme okouzleni, skutečně jsme objevili AMERIKU ! Proto tento film pro mě zůstane tou nejlepší kriminálkou všech dob a společně s hojně užívanou hláškou : PUSŤTE BRATRY DOMŮ !! PUSŤTE BRATRY DOMŮ !! na něj nikdy nezapomenu, ovšem s podmínkou, že už ho nikdy neuvidím, protože to " kouzlo POPRVÉ" by bylo nenávratně pryč..

Tihle Britové snad ani neumí natočit vyloženě špatný seriál, já si tedy, alespoň v tuto chvíli, na žádný nevzpomínám. A tenhle toto pravidlo více než dobře potvrzuje. Jestli máte rádi filmy z 2.světové války a zároveň i britské detektivky, tak si pošmáknete dvojnásob. Pokud to mohu posoudit, zdá se mi historicky hodně věrný, Spitfiry burácí nad hlavami, naleštění veteráni všeho druhu v ulicích, uniformy, zbraně - prostě dobová atmosféra je vykreslena výborně. To se týká i jednání postav, kdy se ze značnou sebekritičností zobrazují i věci ne moc příjemné, méně známé: ať už jde o rabování v rozbombardovaných domech nebo div ne lynčování v Anglii dlouhou dobu žijících Němců a po vstupu Itálie do války i Italů a zároveň nastoluje i zajímavé morální otázky např. potrestat (myšlen trest smrti) člověka, který spáchal vraždu, i přesto, že právě pracuje na věci, která by mohla ve válce zachránit tisíce životů jiných. A když k tomu přidáte výborné herecké obsazení, ať už jde o typicky anglicky zadumaného inspektora Foyla, jeho nezbytného pomocníka nebo velice sympatickou a ještě víc zvědavou řidičku Sam, vyjde vám z toho zase trochu jiný originální pohled na 2. světovou válku, která zde slouží jako výborné kulisy pro často zapeklité a složitě propletené kriminální případy.