Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (34)

plagát

Černý anděl (2000) (seriál) 

No a já se to jako čtvrtý v řadě pokusím shrnout: mně se to pro změnu líbilo hodně, Jessica je skutečně nehorázně nehorázná kost, na kočičí DNA nevidím v době kdy do prasat a myší rveme lidský geny nic tak v zásadě neuvěřitelného, a navíc vidět Jessicu, jak se 2x do roka “mrouská“ je pohled k nezaplacení :) Temný a depresivní to pro mě naopak bylo pohříchu málo, ovšem na pracovníky TV NOVA asi zase až až, jinak si těžko vysvětlit proč tento seriál, v podstatě pro teenagery, vysílala v neděli o půl druhé v noci, kdy už snad spí i ti nejhorší spratci. No budiž, horší ale je, že jako většina seriálů trpí i tento nevyrovnaností jednotlivých dílů, jsou zde momenty, za které by se nemusel stydět ani nablýskaný velkofilm a naopak věci, které by jste nečekali ani v ošuntělém “béčku“- což se ale dá lehce vysvětlit, když se podíváte na výčet režisérů, ti se snad střídali po půl hodině. Ale i přes tyto nedostatky je celkový dojem spíše kladný : děj nepostrádá napětí, akční scény jsou dobře zvládnuté, aby taky ne s kočičí DNA se to poskakuje, sem tam se objeví i humor a ten poslední díl vám musel vyloženě rvát srdce, takovej doják už jsem dlouho neviděl.(bez ironie!!) Edit k 2. serii: je až neuvěřitelné jak se dá tak dobře rozehraný děj viz poslední díl 1.serie zprasit nebo spíš zepsit?? Ani jsem se nedodívál..

plagát

21 gramov (2003) 

Nemohu souhlasit s tím, že to rozkouskování a zpřeházení děje tomuto filmu nějak prospělo. Je to jako kdyby vám někdo rozstříhal noviny - pokud by v nich byly obvyklé kraviny , tak přečtete pár prvních ústřižků a šup s nimi do kamen(ekologové prominou). Pokud by se stal zázrak a konečně by v nich bylo něco zajímavého, třeba příběh o slovenském chlapci, kterak vybudoval filmovou databázi, od nějakého známeho autora např. Vlezdoprdelky :),tak věřím tomu, že si dáte tu práci a ústřižky pěkně poskládáte, aby jste se dozvěděli o co jde. A to je přesně případ tohoto filmu : po dlouhé době opravdu silný, působivý příběh ze současnosti, navíc brilantně zahraný. I kdyby byl natočen nejklasičtějším způsobem stále by jím zůstal - alespoň pro lidi co upřednostňují OBSAH před FORMOU. Ale na druhou stranu musím uznat, že mu to rozkouskování ani neublížilo a nějakým hračičkám, co po večerech skládají puzzle(2000 a více dílků) se mohlo dokonce líbit.

plagát

Postřižiny (1980) 

Postřižiny? Dokonalý stroj času, který vás vždy spolehlivě přenese, když ne přímo do minulosti, tak alespoň do vzpomínek na ni. A jak to tak ve vzpomínkách bývá, vše je nějak krásnější, uhlazenější, ideálnější, prostě takové jaké si to přejeme a ne jaké to nutně muselo být (což mi v tomto případě ani trošku nevadí). Takže vzhůru do časů kdy se páni správcové ještě museli snažit (víc se snažit!!), hasiči skutečně nebyli hrdiny z amerických velkofilmů a i krvavá zabijačka se nějakým kouzlem změní v „poetické májové odpoledne“. Tuto idylu nemůže narušit ani návštěva strýce Pepina, ne nepodobná příchodu jezdce z apokalypsy. A nejde zapomenout ani na paní správcovou, která si, i přes nezřízenou konzumaci všeho alespoň trochu mastného a piva v množství větším než malém zachovává, snad pro všechny české muže, neskutečný půvab. Nic proti Marilyn Monroe a její vlající sukni, ale přijde mi, že cachtání paní Vašáryové v pivovarské kádi, je jakožto erotický symbol českému srdci(i všem ostatním orgánům) přeci jen bližší...

plagát

Láska je láska (1998) 

Co si budeme zastírat, od tohoto filmu jsem čekal opravdu hodně. Posuďte sami: příběh o dvou mladých(!), švédských(!!), lesbičkách(!!!) sliboval, alespoň pro většinu chlapů, opravdu “zajímavou podívanou“. Představa opálených, dobře rostlých blondýn, které i přes chlad severské domoviny provozují žhavé milostné hrátky společně se bohužel (nebo bohudík?) nenaplnila . No dobře uznávám, od toho jsou asi úplně jiné filmečky. Takže konečný verdikt: mizerné švédské péčko, ale na druhou stranu krásný, věrohodně natočený film o dospívání, prvních láskách, pochybnostech, zklamáních a v neposlední řadě odvaze“BÝT JINÝ“ (a je celkem jedno čím - “Ti normální“ si na vás vždycky něco najdou ;-), s až neskutečně milým koncem. A já si jdu dát kakao.