fabecc1222

Fajnová akce, se solidními vystoupeními. Líbí se mi ten trend charitativních akcí poslední doby, že se nesnaží všemožně dojmout a skrze emoce vytáhnout z diváka co nejvíce peněz, ale spíše ukázat všední realitu. Moderátorské vstupy opět spíše zbytečné.

Po druhé sérii, která měla znatelně horší přijetí, než první řada, si Temný případ vybral docela dlouhou pauzu, než se vrátil ve třetí řadě, která měla slibovat návrat ke kořenům a stylu první řady. Ano, opět se tak pohybujem napříč časovými liniemi, ale bohužel, mnohdy než slepování jednotlivých prvků případu, se dopředí napříč časem dostává osobní linka hlavního detektiva, která určitě nepatří ke scénáristickým vrcholům. Třetí řadě, obdobně jako druhé, by tak prospělo škrtání ve vedlejších linkách, které slouží jen k naplnění celkové stopáže, a zkrácení na takových 5-6 dílů. Krom samotného Aliho  bohužel třetí řada nenabízí dostatek propracovaných charakterů, které by dokázali diváka udržet přikované u obrazovky, a to i přesto, že tvůrci stále mistrně pracují s dobovou či lokální atmosférou.

Druhý díl Creeda, u kterého to zároveň vypadá, že je i labutí písní samotného Rockyho, se ještě více vrací k minulosti a je v podstatě přímým pokračováním čtvrtého Rockyho. Jen je škoda, že možná až moc prostoru dostává osobní linka Creeda, které nenabízí nic moc nového. Ono vlastně mi celkově příjde, že se hodně koncept už unavil, a vlastně se už začíná pořád dokola točit v rámci série to samé. Ne, že by byl druhý Creed špatný, jakmile se dostaneme do zápasové či tréninkové vřavy, tak je to stále fajn, ale ty emoce už tam takové nejsou.

Rocky, jakožto jedna z nejlegendárnějších filmových sérií se v roce 2006 odebrala na odpočinek. Ale to by nebyl Hollywood, potažmo i sám Stallone, aby z toho nedokázali vymáčknout něco dalšího. Je fajn, že Stallone už předal boxerské rukavice, a nehrnul se do ringu sám, což by působilo značně komicky. Vlastně mu ta role mentora vcelku sedne, a i herecky jede na maximum svých možností. Jelikož jsme vlastně zpět na začátku, tak dějově se vracíme stylem směrem k prvnímu Rockymu, jen s tím bonusem navíc, že hrajeme i těžkou nostlagickou notu, což ale nikterak nevadí. Jako nový začátek a předávání pochodně nové generaci tenhle film funguje přesně tak, jak bylo nejspíš zamýšleno.

Jeden díl do konce a vlastně se dějově vracíme tak nějak do bodu nula. Charitativní běh nic moc, spousta absurdních situací, ale bez nějaké větší komické vsuvky. Nevěrová linka je už jasná několik dílů, a v tomto případě se ani manželovi nedivim, že chce přejít jinam...

Tímhle dílem zřejmě padla nějaká poslední naděje, že by to opravdu mohlo být ještě o Trebišově a životě v něm. Bohužel, přesměřování děje do Bratislavy byla scénaristicky osudná chyba a já už pomalu začínám ztrácet trpělivost s všemožnými karikaturními typy postav, které se postupně objevují.

Několikrát resiscutovaná, a viditelně nesmrtelná postava Ahsoky se po Xté vrací ve svém vlastním seriálu, který je vlastně o všem okolo, jen ne o Ahsoce. Předně je hlavně nepřiznanou pátou řadou Povstalcou. Ono řekněmě si to na rovinu, všechny ty SW seriály pod hlavičkou Disney jsou vlastně jeden seriál, protože jejich provázanost je obrovská a pro plné pochopení je nutné odsledovat úplně vše. I díky tomu tak první řada (protože se nic moc nevysvětlí, tak je jasné, že bude další, nebo se to zas vyřeší někde jinde...) působí jako malá část celku, u kterého je už teď jasné, že bude postupně gradovat do velkolepého Filoniho filmu. Mnohými blahořečené, mnohými nenáviděné Volume opět hraje vizuálně důležitou součást, a mě už teda všechny ty arénové souboje a digitální pozadí začínají lézt na nervy. Kde však nelze nic vytknout, tak to je casting postav z Povstalců protože takovéto povedené převedení postav z animáků do hrané podoby jsme tu už dlouho neměli.

Ze tří krátkých povídek asi ta nejslabší, ačkoliv klasicky výborně zahraná, tak dějově už jen opravdu vše těžce naznačující, a spíše tak podprahově upozorňující na dobový rasismus a předsudky.

Mám obecně problém se všemi těmi třemi povídkami z toho hlediska, že všechny mají takové vyznění-nevyznění, a je tam spousta věcí, které si má asi divák (a asi i čtenář) domýšlet. Krysař se při krátké stopáži nebojí přeskakovat mezi žánry a podobně jako zbylé povídky upozorňovat na důležitá témata. Fiennes převtělený do naprostého hnusáka herecky válí, ale podobně jako u zbylých krátkých povídek, ani tady to nedokáže úplně vtáhnout.

One man show výborného Ruperta Frienda v adaptaci, která už vlastně ani není klasickým filmovým zpracováním, ale spíše předčítáním knihy do kamery. Oslnivý vizuální styl zůstává, stejně tak, jako další Andersonovi klasické aspekty, ale v čistě recitačním zpracování tomu chybí ono něco navíc, co by dokázalo vtáhnout.