noriaki

Dovyprávění osudu Maquis a staví se Deltaplán. To co B'Elanna absolvovala ve snaze se zabít je docela impozantní.

Voyager měl z prdele kliku. One je machr, to se jinak nedá říct.

Poprvé se představuje kapitán Proton, zavilý nepřítel ďábelského doktora Chaotika a královny Arachnie. Nejen že mám slabost pro pulpové sci-fi, ale taky zbožňuju dlouhé cesty prázdným vesmírem. Polovina epizody mi tudíž udělala obrovskou radost. Ta druhá polovina je typicky voyagerovsky zkratkovitá. Á propos, ví někdo kudy to cestovali? Vždycky jsem si myslel, že to bylo v prostoru mezi ramenen Lodního kýlu - Střelce a ramenem Štíra - Kentaura, ale málo co to potvrzuje.

Jedna z nejlepších epizod Voyageru. Sedlo si v ní úplně všechno. Od děje, přes postavy, herecké výkony až po atmosféru. Troufám si tvrdit, že v dabinguje je ještě o trošku lepší než v originále.

Sedmá se ve společnosti necítí nejlépe, ale o samotě trpí ještě víc. Když musí strávit měsíc v prázdné lodi, otestuje samé hranice své přičetnosti. Podobné zápletky mám hodně rád. Jejich děj je sice vesměs podobný, ale atmosféra se v nich dá krájet.

Nosná zápletka která vyčerpala potenciál - to je ve Voyageru téměř unikum. Epizoda je ještě mnohem silnější v kombinaci s Course : Oblivion.

Nemám rád epizody se záměnou těl, nemám rád epizody se záměnou těl, nemám rád epizody se záměnou těl. Thle epizody jsou stejně tak nápadité, variabilní a podnětné, jako moje výtky k nim.

Historii píší vítězové. V tomto konkrétním případě ji tedy píší ti, jimž jsme se rozhodli naslouchat. Podobnost se současnými událostmi není náhodná, ale přímo ukázková. Pokud budete k oboum případům přistupovat stejně, tak jste teorii aplikovali v praxi. Pokud to ovšem nedokážete, ztrácíte u tohoto seriálu čas.

Tyhle epizody jsou kořením každého star trekovského seriálu. Rozvíjejí charakter postav, ukazují jejich lidskost a nastavují zrcadlo niterným pocitům diváků. Když se tak dívám na komentáře některých kolegů, tak je mi z toho smutno. Pokud nás totiž Voyager něčemu naučil, tak přijímat nečekané, a vyrovnávat se s nemyslitelným. Pro někoho je ovšem celá dosavadní čtyřsezóní tůra házení perel sviním.

Zápletka je směšná, na tom se snad shodneme. Pokud budu epizodu vnímat jako střet Sedmé a Janeway, tak obstojí více než se ctí. V takovém případě je její jediná vada na kráse, že z tohoto utkání vychází Borg jako ten osvícenější a pružnější, zatímco Federace je zpátečnická a rigidní. Jestli měli scenáristé takový záměr, tak klobouk dolů. Něco mi ovšem říká, že tak daleko nedohléli.