Blue.Shark

To nejnudnější a nejotravnější, na co jde na Comedy Central mezi reklamami narazit.

Další Marvelovka, která z těch ostatních vyčnívá jako kolečkové křeslo z Charlese Xaviera. Venom je o mnoho temnější, než cokoliv, co jsme mohli z komixů vidět za posledních 5 let. Nevsází tolik na velkolepé bitvy, kde padají baráky, ale jde na to spíš komorně, což je něco, co tu dlouho chybělo. Tom Hardy je v roli Eddieho naprosto perfektní a v kombinaci s oportunistickým Venomem se jedná o jednoho z nejsympatičtějších "hrdinů" komixového světa. Začátek je příjemně pomalý, což mi udělalo radost, protože už vážně nemůžu vystát ty filmy, kde se střílí od začátku do konce a člověk odchází z kina v téměř komatózním stavu. Další věc, která mi udělala velkou radost je téměř absence šablonovitého postupu "milujeme se - pohádali jsme se - udobřili jsme se", který se v mírně obměněných vriantách vyskytuje snad v každé Marvelovce. Neskutečně se povedl vizuál - symbionti vypadají fakt bombasticky a zároveň dost ohavně. Jde z nich respekt, který z nich jít má a to je dost zásadní plus. Hlas Venoma (tedy hlas Toma Hardyho) je úžasný jako vždycky a spolu s trochu výraznější hudbou dělá také filmu obrovskou službu. A teď k tomu, co se mi nelíbilo - zbytečně chaotický, přeefektovaný závěrečný souboj, kde nebylo často poznat, co se na plátně děje, a potom přílišná snaha o "friendly neighborhood venoma". Mám tohohle černého hleňáka zafixovaného jako zlého, ale tady tak prostě nepůsobil, i když se film snažil ukázat, jak sobecký je. Tak či tak byla návštěva kina silným zážitkem. Takhle nadšený a přišpendlený v sedadle jsem byl naposled na prvním Spider-Manovi, když mi bylo 12.

Tohle je těžké. Solo je dobrý film, je tam méně logických děr, ale zároveň více hluchých míst a ani jedna zapamatovatelná scéna. Star Wars jsou pro mě hlavně to druhé z názvu: války. Velké souboje, které svou délkou, propracovaností a spektakulárností překonávají snad všechny své konkurenty. Je mi jasné, proč se Solo nechtěl názvem začlenit - protože tohle je tak zásadně jiný film, že by vybočoval z řady. V tom horším slova smyslu. Prostě: Ehrenreich není Ford a je to sakra znát - postava Hana Sola by měla být to, co film táhne, ale po velkou část filmu tomu tak není. A tahle záležitost bije do očí, protože kromě Hana film vážně nic moc nenabízí. Vzbuzené emoce - žádné, jen si člověk všimne, že je to takové temnější. Bylo mi fakt jedno, co se stane s kterýmkoliv protagonistou, neměl jsem o ně strach, a když náhodou některý zaklepal bačkorama, nehnul jsem ani brvou. A to je paradoxně ještě horší, než kdybych jásal při smrti JarJara. Zůstanu na lepších 3 hvězdách, protože jsem se přes to všechno až tolik nenudil, film příjemně odsýpal a celková podívaná je na slušné úrovni.

Super kraťas z českých končin. Je vidět, že u nás ještě talent existuje a skládám obří poklonu za výborně namaskovaného Hejkala.

Zajímavé, až nevídaně zábavné. V neslavné a vpravdě trochu děsivé budoucnosti se místo Facebooku uchytila globální platforma pro závisláky na hrách a já se bavil od začátku do konce; možná více než jiní, protože jsem prostě cílovka. Celý film je prošpikován popkulturními odkazy, přičemž všechno dává tak nějak smysl. Za téměř geniální krok ve smyslu vizuálu považuju oddělení reálněho světa od kompletně CGI scén v OASIS. Také musím uznat, že je super, když se postavy ve hře chovají jinak, než v reálu a my potom máme možnost porovnávat jejich skutečnou osobnost s tou vysněnou. Boj proti turbozlé nadnárodní společnosti, která chce zprasit simulaci reklamami, je pro mě potom vděčné téma, takže jsem snad ani nemohl být nespokojený. Je poznat, že Spielberg stále umí a i na stará kolena ukazuje o dvě generace mladším rejžům, jak se to dělá, aby výsledek za něco stál.

Vítaná změna v pojetí Marvel univerza. Dost bylo rádoby vážných problémíků, teď si potrháme bránici u směsice gagů a záměrně trapných momentů zabalených v superhrdinském hávu. Guardians of the Galaxy se čtyřikrát vynásobili a vzniknul po dlouhé době komixák, který výrazně vystupuje z řady nadprůměrných klonů svojí nadprůměrnou vtipností. Narozdíl od Black Panthera je tohle zábavné každou vteřinu stopáže a prakticky neexistuje místo, kde by Thor nebo Hulk tahali za kratší konec. Jsem naprosto nadšený a za posledních 5 let bude Ragnarok Marvelovka, kterou si konečně zapamatuju.

"Hele, kámo, upeč mi ten dort. Mý minulý kámoši mi ho neupekli, ale v tobě vidím něco jinýho" ... "Kámo, tys mi ten dort neupekl a já za to teď naseru na naše tradice a budu věřit cizímu chlapovi, co mi ho upekl místo tebe...a pak nám dorty budou píct všichni a my chcípneme na cukrovku. Šťastní!". Jo, i takhle debilně by se dala shrnout motivace k hlavní zápletce v tomhle nejsterilnějším komixáku od dob prvního Kapitána Ameriky. Kdyby tam na tuhle pitomost aspoň nebyl kladený takový důraz. Problém tohohle filmu je, že je celkem nudný, neděje se v něm nic zajímavého, nemá prakticky žádnou výraznou postavu (až na Klaueho), neřeší se v něm žádný zásadní problém a neoslní ani efekty, protože tato úroveň je v Marvelovských končinách již standardem. Ani capoeiry v choreografii bojů jsem se pořádně nedočkal. Jediná věc, kterou film vystupoval ze stínu 30 starších sourozenců, je hudba, která je poměrně nezvyklá, ale opět nijak bombastická. Žádný vtip, žádná změna, žádný experiment. Tohle je Marvelovský podprůměr. S počtem filmů, které jsou nachlup stejné, bohužel dost zásadně klesá zábavnost.

Perfektní cyberpunk, na který čekám od dob Johnnyho Mnemonica. Povedlo se vykreslit dost zajímavě propojený svět, který je špinavý doslova jako dobytek, a kde si člověk nemůže být vůbec ničím jistý. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvyknul na některé zákonitosti, ale jakmile je člověk přijme, rozjede se perfektní detektivní příběh, kterému nasazuje korunu výborný Joel Kinnaman a krásná Martha Higareda. Za pochvalu stojí vynikající vizuál, který se jen tak v rámci seriálů nevidí. Moc se těším na další řadu a jsem zvědavý, kam se posune příběhová linka.

Super horor, který (můj bože, konečně se někdo odhodlal) nepracuje toliko s lekačkami jako spíš s atmosférou a tušením "něčeho zlého". Divák dostane spoustu prostoru na to, aby se vyděsil sám, protože je děj dávkován velmi rozvážně a pracuje s motivy, které děsí spíš dlouhodobě. Strach se potom kumuluje a nedojde k úlevě tím, že by došlo k leknutí. Když se k tomu přičte skvělá práce s kamerou a zvukem, nadějný horor je na světě. Filmy podobné dějem tu už byly nesčetněkrát, ale ne každý umí svou zápletku prodat tak jako Hereditary. Roli v tom samozřejmě hrají i herecké výkony, jenž podle mě dostatečně znepokojivě dokázaly napodobit šílenství, nepředstavitelný strach a tak dále. Suma sumárum, letošní IT je sice perfektně natočený, ale v rámci děsivosti se tomuto hororovému bonbonu nemůže ani pokoušet vyrovnat.

Zajímavý, ale trochu nudný thriller, který ke konci začne mít trochu větší šťávu. Co mi vadilo asi nejvíce, je naprosto nelogicky se chovající hlavní postava, která se snaží působit velmi inteligentně, ale tuhle skutečnost vzápětí popře tím, že proti veškerému zdravému rozumu dělá humbuk v místech, kde má být naopak ticho. Jestli mi něco dokáže výrazně zkazit dojem, jsou to právě debilně napsané postavy...Sawyer si to trochu zachránila závěrem, ale ani tak nemůžu hodnotit ničím jiným než průměrem.