Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Krátkometrážny

Recenzie (387)

plagát

Nádejná mladá žena (2020) 

V podstatě film o #MeToo (zabalený v revenge edici). Který se ale mně, velkému kritikovi téhle kampaně, velice líbil. To jsou mi věci! Promising Young Woman může na první pohled působit dojmem psychologického dramatu, čímž také částečně je, ale zároveň se honosí kabátem mrazivého thrilleru, který byl v některých chvilkách nečekaně napínavý. Film divákovi představuje děj, jehož hlavní motiv (určitá tragická událost) je vyjevován po kouskách, díky čemuž si snímek dobře udržuje divákovu pozornost z čiré zvědavosti z toho, co přesně se vlastně stalo. Zároveň má ale lehce temnou a tajemnu atmosféru, během které se ono napětí dá vyloženě krájet. Hodně tomu pomáhá i skvělá Carey Mulligan, která se právě stala mou oscarovou favoritkou za nej. ženský herecký výkon. Pokud znáte Chan-wook Parkovu trilogii o pomstě (filmy jako Old boy, Nebohá paní Pomsta), tak zde najdete pár podobností - dobře napsaná hlavní postava, jistá nepředvídatelnost, náhlá změna stylu a ducha filmu, atd. I přestože se tam některé postavy chovaly poměrně nelogicky, tak je film ve výsledku velice slušným a dobře natočeným revenge thrillerem, který stopro stojí za zhlédnutí. Tu MeToo problematiku sice pokryl krapet povrchně, ale vlastně to funguje. Aspoň to pro nás chlapy je poučením, že když chceme sbalit holku, neměli bychom jí kvůli tomu opíjet. Průměrné 4*

plagát

Nadosmrti (2021) 

Během prvních 20ti minut jsem měl chuť si z té nudy a utahanosti vystřelit mozek z hlavy, ale následně přijde velice příjemný a překvapivý obrat, který mi zabránil vytáhnout tu pistoli ze šuplíku. Till Death je z nějakého důvodu klasifikován jako horor, kterým však není ani trochu. Je to zcela čistý a nezaměnitelný thriller, který se může chlubit slušnou kamerou, občas napětím a hlavně i dobrým námětem, který je hlavním tahounem celého filmu - Megan Fox je v zasněženém domku uprostřed mrazivého ničeho želízky připoutaná k mrtvole svého manžela, přičemž v celém domě není absolutně nic, čím by si dopomohla se od něho odpoutat. A tak divák sleduje nasranou hlavní hrdinku, která za sebou přes celý dům táhne mrtvolu svého "milého", jak se snaží z téhle lapálie zoufale dostat. V poslední třetině se ale do hry zapojí další záporné postavy, čímž se z filmu rázem stane lehce banální house survival podívaná, která už však nemá ono skromné kouzlo toho hlavního nápadu. Je to škoda, protože části, kde je jenom připoutaná Fox, dodávali filmu na originalitě a jedinečnosti, byť samozřejmě chápu, že utáhnout to na 90 minut tak, aby to neztratilo napínavost, může být velká výzva. Ale režisér evidentně umí točit, tudíž si určitě mohl dovolit být krapet odvážnější. Ve výsledku vcelku slušný thriller, který však nevyužil dostatek svého potenciálu, který se skrýval právě v onom zajímavém námětu. Lepší 3*

plagát

Najhorší človek na svete (2021) 

Taková norská Amélie z Montmartru pro publikum 16+. The Worst Person in the World je v mnoha ohledech jedno z nejzajímavějších a nejlépe napsaných romantických dramat poslední doby. Sice se to nevyhýbá určitým klišé, ale zase s tím umí dost dobře pracovat. Vlastně bych řekl, že ten film se především hodí pro pozdní dvacátníky (případně brzké třicátníky) bez dětí, kteří ještě stále se svým životem trochu experimentují, trošku se hledají, plus začínají mít onu menší depku z oné přibližující se životní hranice, jež určuje, zda se dá člověk ještě považovat za "mladého". Joachim Trier tak ve filmu mimo jiné zkoumá i onu absolutní nevyzpytatelnost lásky, co nás občas přinutí dělat věci, kvůli kterým si opravdu připadáme, jako ta nejhorší osoba na světě. A to i přes ono přesvědčení, že děláme dobrou a správnou věc. Výsledkem je tak velice milý film, který má hodně silnou první a druhou třetinu, ale v té závěrečné strašně ubere na plynu a zesentimentální, což mu vlastně hodně uškodí. A přitom to po většinu času jelo tak krásně. Obzvlášť "podváděcí" scéna na cizí párty byla kouzelná. A hlavní představitelka snad ani nemohla být vybrána lépe. Rozhodně velice slušný kandidát na Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. Průměrné 4*

plagát

Najnadanejšie dievča (2016) 

Velice zvláštní a skličující zombie drama. (Já vím, obvykle všechny zombařiny jsou skličující, ale tady to platí dvojnásob.) No uznejte sami, že když je hlavní hrdinka malá zombie holčička (samozřejmě speciální, kdy umí myslet i mluvit), je to poněkud bizarní. Už jen samotné vyprávění klasickýho příběhu o přežívání je pojat poněkud odlišnějším a více netradičním způsobem, než na jaký je člověk zvyklý z jiných Z. filmů. Nečekejte nějakou nadupanou akci, tenhle film více spoléhá na atmosféru. A i když se to občas trochu táhne, jedná se o zajímavý a dobrý kousek. Hudba je zde bizarní jakbysmet. Slabší 4*

plagát

Najtemnejšia hodina (2017) 

Ach jo. Proč jen my musíme mít za premiéra takovýho zmrda. Mít ve vládě týpka s formátem Churchilla, to by se hned lépe dýchalo. Věřte nebo ne, byť se Darkest hour může zdát jako standardní životopisný film, který nebude moc bavit, pravda je taková, že se jedná o docela napínavý snímek s dobře implementovaným a nepřehnaným patosem, jenž si i může dovolit být párkrát vtipný, aniž by narušoval pochmurnou atmosféru situace, ve které se Británie v té době nacházela. A i když člověk ví, jak to celé dopadne, stejně se mu během sledování trochu svírá žaludek při představě, že by Británie skutečně stáhla ocas a podmanila se Mordoru. (Což evidentně dost hrozilo!) Oldman výbornej. (Jak jinak.) Sem tam suchá a nedoladěná scéna, ale v konečném výsledku se jedná a pěkně natočený snímek. Btw, film se klidně může považovat za prequel Nolanova Dunkirku. Průměrné 4*

plagát

Nákaza (2011) 

Film o koronaviru... tak trochu. Akorát má jiné jméno, propukne skoro o 10 let dřív a je mnohem MNOHEM víc smrtící. Contagion je v podstatě obecné a téměř až epizodické vyobrazení toho, co se děje se světem, ve kterém propukne pandemie fiktivního viru, jež si během několika měsíců vyžádá více než 2 miliony obětí. Ten film jsem viděl už před lety, ale s onou momentální situací kolem korony bylo tentokrát druhé zhlédnutí o něco více zajímavější, protože se v něm daly najít různé paralely - fake news, vzrůstající panika, zdravotnictví v obležení, atd. Film vcelku obratně přeskakuje z jedné dějové linky určitých postav ke druhé, přičemž každá zastupuje jiný druh pohledu na celou nákazu. Díky tomu se tak prolínají osobní příběhy obyčejných lidí, kteří se s nákazou střetnou, s nezáviděníhodnou světovou politikou, která zase řeší, jak si s celým tím bordelem poradit. Ten minimalizmus a skromnost je ostatně také něco, co je na filmu nejzajímavější - není to žádná apokalypsa katastrofálních rozměrů, ale zároveň je patrné, že to také není žádná brnkačka, kterou by lidé mohli jen tak přejít. Právě díky tomu působí snímek v mnoha pasážích velice autenticky, přičemž kdyby ten koronavirus měl o něco větší mortalitu, tenhle film dává poměrně dobrou ukázku toho, jak by to nakonec mohlo dopadnout. I přes několik utahaných pasáží pěkná podívaná. Btw, a zase za to můžou netopýři! Slabší 4*

plagát

Na konci sveta (2017) 

V podstatě taková britská verze Zkrocené hory, akorát místo majestátního Wyomin-gu tu diváka uvítá chladný a pustý venkov. Film je to setsakramentsky pomalý, ale ti Angláni to prostě umí. Atmosféra surového venkova, kde bych si asi, jakožto rozmazlený měšťáček, konstantně kousal nehty frustrací, je zde vyobrazena citlivou, hrubou, ale zároveň velice realistickou a natolik podmanivou formu, že i přes opravdu malé množství dialogů v téměř dvouhodinové stopáži, dokáže snímek udržet divákovu pozornost. Chemie mezi dvěma hlavními aktéry je také zvládnuta slušně, klobouk dolů za těch pár opravdu odvážných scén, to teda jako fakt. I přestože film postrádá určitý pořádný emoční nakopnutí jako zmíněná Zkrocená hora, svým skromným podáním a působivým audiovizuálem si to však slušně vynahrazuje. Ovšem na Call me by your Name to furt nemá ani náhodou. (Ano, furt z toho filmu mám ještě takovou menší emocionální kocovinu. Ale už fakt jen malou!) Průměrné 4*

plagát

Na návšteve (2015) 

Osobně patřím mezi tu menšinu, která Shyamalana stále považuje z dobrého režiséra. A dokazuje to i zde. Po vší té velkoleposti se vrací do poněkud skromnějšího stylu, respektive si vzal na hák found footage style záhady Blair Witch a Paranormal Activity. Výsledkem je docela creepy film o dětech, které poprvé v životě navštíví své prarodiče na venkově. Brzo si však všimnou velice divného a znepokojujícího chování své babičky i dědečka, přičemž jim dojde, že něco tu není v pořádku... Většinou nemám rád dětské herce, protože dost často stojí za hovno, nicméně tady byli oba parádní, obzvlášť ten klučina. Jestli jste se báli u Šestého smyslu, tohle by pro vás mohlo být krapánek horší. Taky to ve vás může vyvolat menší nejistotu, až zas příště pojedete k prarodičům na návštěvu. Průměrné 4*

plagát

Na nože (2019) 

Abych řekl pravdu pravdoucí, vlastně jsem to čekal chytřejší, skromnější a herecky bohatší. Tím samozřejmě nemyslím, že by film postrádal dobré herce, naopak, je to tam jeden sympaťák vedle druhého. Ale po zhlédnutí si člověk vlastně uvědomí, že z celé té skvělé herecké smetánky bylo dáno nejvíce prostoru hlavně Craigovi, Aně de Armas, ze které jsem nemohl spustit oči (❤️), a trochu i Plummerovi, zbytek tam prostě jen tak...je. A vzhledem k talentu oněch herců mi to přijde jako věčná škoda. I tak se ale snímek vytasí se zajímavě napsanou detektivní zápletkou, které nechybí vtip, hlava a pata, plus i trocha napětí. A lidé si mohou na Riana Johnsona kydat hnůj jak chtějí, člověk prostě musí uznat, že ten chlapík umí točit. Klidně bych ale ubral na oněch divočejších pasáží mimo místa činu, přičemž bych se více zaměřil na jednotlivé členy rodiny, kteří byli ze začátku krásně načrtnutí, ale pak na ně scénář začal tak nějak zapomínat, což zároveň vidím jako největší nedostatek filmu. Technická stránka a kvalitně odvyprávěný děj to ale hodně zachraňují. Ve výsledku zábavná a docela vtipná krimoška, která ale mohla být mnohem lepší, kdyby měřila stejnou měrou a byla trochu víc při zemi. Slabší 4*

plagát

Naruto (2002) (seriál) 

Nedejte na první dojem! Naruto se sice zprvu může zdát jako čistě infantilní, jednoduchá a směšná zábava pro prcky (což někdy opravdu je), ale když u toho člověk pár epizod vydrží, tak vlastně zjistí, že to je seriál s velkou škálou zajímavých a skvěle napsaných postav, mezi kterými si člověk lehce najde oblíbence, navíc s poutavou příběhovou linkou, které nechybí napětí ani logika, plus s podmanivými souboji, jenž jsou často radostí pro oko. Samotnou narativitu by Narutovi mohl dokonce závidět i leckterý dnešní příběhový seriál. Třeba abych v pozdější fázi příběhu ukazoval fakáče na postavu, které jsem ze začátku strašně fandil (a taky naopak), to se zatím povedlo jen Hře o trůny. Ano, je tam ale i plno extrémně trapných fórů, úděsně utahaných sekvencí, přehnaného afektu a dalších aspektů typických pro standardní anime, plus seriál je to extrémně dlouhý, v jeho poslední třetině navíc opravdu dost kriticky ztratí dech. Ale sakra žůžo dobrodrůžo je to pořádné. Už jen kvůli parádnímu soundtracku. Schválně si zkuste dát prvních 10 dílů, pokud vás to ani poté nechytne, odložte to. Průměrné 4*