Recenzie (543)
Doktor z hôr (1992) (seriál)
Těžký televizní hardcore. Po Stefaný další "kultovní zářez" z německého hnízdečka vkusu.
Lenssen & spol. (2003) (seriál)
Když jsem to viděl poprvé, zmohl jsem se na pouhé: "A to je, do p*dele, co?" Němčouři mě opět nezklamali. Z vody vařící, rádoby napínavé a inteligentní voyerství. Připočtěte si skvělé "herce", úžasnou digitální kameru a odpad je na světě.
Nekonečný príbeh 3 (1994)
Tohle už nemá s vynikající jedničkou nic společného. Levný tah na branku, nicméně.... obrovská střela vedle a vysypané plexisklo.
Comeback (2008) (seriál)
Nic převratného, nic, co by likvidovalo bránici, a přesto - světe, div se, koukatelná záležitost. Na české poměry nevídaně koukatelná. Po několika vyložených prohrách (Nováci) a remízách (Hospoda) konečně výhra. Byť tedy upocená a o jediný gól vstřelený v poslední vteřině nastaveného času.
Raňajky u Tiffanyho (1961)
Vynikající Audrey Hepburn (asi jen málokdo by odolal) a potrefeně laděný příběh plný dialogů. Škoda konce. Ten je evidentně dolepený. Vůči knižní předloze.
Grindhouse: Thanksgiving (2007)
Na téhle ploše husté a dostačující. Dvě minuty akurát. I kdyby ten film existoval, nikdy bych po něm nepídil. Za čtyři. Už jen za ten trubkovitý voice-over.
Grindhouse: Planéta Teror (2007)
Ale jo. Zábavné, výbušné a sračkovité až na půdu. V porovnání s Autem rozhodně výhra. Rodriguez moc nekecá a dopřává divákovi učiněné lázně. Do toho se střílí, vzduchem lítají střeva, mozky, kosti.... Jako pocta žánru za pět. Komplexní stylovka, která se nebere příliš vážně. Potěší camea, těch několik málo vtípků a všeobecně nekompromisní říz. Škoda přepálené stopáže u speciální edice. Kdybych koštoval tu zkrácenou, možná bych naděloval více. Avšak takhle - bavil jsem, nicméně na hodinky jsem koukal více, než je zdrávo. [jo a Tarantino pěkně přibral.]
Ro(c)k podvraťáků (2006)
A mě se to náhodou líbilo. Mladší verze Kamarádů do deště. Po (nepochopitelně) vynášených Rafťácích a Snowboarďácích konečně utěšitelný zásah. Vtipné a odsejpající, přestože nijak zásadní a rychle vyprchávající.
Snowboarďáci (2005) (seriál)
Mnohem soudržnější než samotný film. Zcela logicky. Mezery nejdou duté, ale vyplněné. Story je rozvinutější, s potřebným dojezdem jednotlivých fórků. Oproti samoúčelně koncipovanému (=sestříhanému) filmu svěží verze "téhož". Překvapivě nenásilné.
Rafťáci (2006)
Plejáda více-či-méně (ne)vtipných scén, bez potřebného příběhového vaziva a pojiva. Holky jsou dajné, ústřední dvojka cool a to je.... ehm... všechno. Dá se. Jednou.