Alojs

Poté co se dostal Zprávař do VIM na Moviezone, ihned jsem si jej splašil. Zbytečně. Možná jsem čekal víc, možná něco jiného. Můj verdikt zní: občas úsměvné, povětšinou však vařící z vody. Nejlepší jsou úvodní minuty a hromadná camea v druhé půlce - respektive ona povětsná bitka v ulicích. Ale jinak obrovské zklamání a nuda. Což je u komedie.... no zkrátka blbé.

Nic nového pod sluncem. Po plátně se prošlo už tolik zkorumpovaných poldů... Špatný poručík se vymyká jediným - pravděpodobně koncem. Jinak poměrně standardní servis. Šňupáníčko, ku*vování, souložení na ulici, nějaká ta přestřelká, donášení a neustále obcházení systému. Špatný poručík mi v lecčems připomněl Drsný časy. Ačkoliv nejde z Nica takový strach jako z Balea (ten svou postavu pravděpodobně) nehrál), jeho výkon je po letech soudržný a bez jakýchkoli excesů. Ulítával jsem na jeho nahnuté chůzi a věčně netrpělivém ksichtě. Režijně standard, příběhově kontinuální. Trochu mě zaráží některé zdejší odpady. Co naslibovaly ukázky, to se vyplnilo. Ale komedie? To opravdu ne.

Jeden z těch mála filmů, u kterých se jen těžko smiřuju s tak nízkým hodnocením. Nemusel jsem zažít obě generační etapy života, abych pochopil záměr tvůrců a koneckonců... i hrdiny, jejich smýšlení, úlety, držkopády, neustálá psychická střízlivění po čtyřicítce. Tohle není jen tak obyčejná dvojka. Ono je vůbec zavádějící slovo "pokračování". Přestože nevyrovnané, místy nekonzistentní a tu a tam hluché, vše jest dokonale zeživotní. A proto čtyři hvězdy. Pobavil jsem se, občas usmál, druhý den mnou Sněženky dlouho rezonovaly. Což jsem vzhledem k místním ohlasům nečekal... Melancholické, depkoidní, nostalgické, příjemně ozvučené a režisérsky uspokojující.

Hlavní postava pronese na začátku filmu větu: "Budete mě nenávidět..." Základním problémem celého počinu je, že se tak nestane. Libertine slibuje dvouhodinovou soulož s každým a se vším, ale ve výsledku zůstává pouze u hezky pojených slov a nevyužitého potenciálu. Čekal jsem dalšího Markýze a ono nic - čaj. První hodina by se dala v poklidu vystřihnout, neb s tou druhou souvisí jen minimálně. Tvůrci jako by nevěděli, co chtěji točit, resp. co chce scénárista psát. Pobuřující autobiografii bisexuálního zvířete? Příběh o nápravě, slitování a zamilování? Dojemnou a zároveň šokující story o dlouhém umírání a pozvolném fyzickém chátrání. Přechody jsou kruté, kolikrát bez vazby na předchozí etapu. Ne že bych byl vyloženě zklamán, ale s takovým zbožím (hereckým, tvůrčím) jsem zřejmě čekal i lepší pečivo.

Pohodárna za tři hvězdy. Ta čtvrtá je za vynikajícího Butlera. Kvitoval jsem, že se spíše klábosí, nežli blbne na poli ztřeštěných nárazů, pádů etc. Přestože o sexu, tak poměrně vkusné. Abych byl konkrétní: 7/10

Vůbec ne špatné, přestože mírně přetažené a svým způsobem nijak originální. Technicky a konzumně přitažlivá kamufláž, podpořená atmosférickou hudbou a vymazlenými změnami scén. Silnému hereckému obsazení vevodí s přehledem (a s nepříliš velkou námahou) Ryan Gosling.

Ne všechny popíkárny musím, ale tady... výjimka. Aguilera nejenže dobře vypadá, ale i dobře zpívá. Rozsah 5-ti oktáv hovoří za vše. A přestože jsem zpočátku remcal (a onen pocit, že Aguilera zpívá všechny refrény ve stejné poloze, stále trošku přetrvává), další a další projekce mě prvotních námitek postupně zbavují.

Nenudilo mě to jako Borat (překvapivé, já vím), ale že by se konala nějaká šílená jízda - to také ne. Filmovost leckterých (a možná všech) scén je zřejmá. Přestože jeden velký fake, první půlka mě bavila. Pak přece jen zvolnění, natahování a vcelku zbytečný konec. 6/10.

Nejlepší fóry jsou kecacího charakteru. Jakmile se však tvůrci pokusí o cosi situačního, je to průser, který ostře neladí s nenásilným zbytkem. Nevadila mi ani tak šílená zápletka, jako spíše scéna s psím chuchvalcem (skoro jsem si myslel, že koukám na třetího Fotra), nejrůznější striptýzy a občasné pády/srážky. Lehce nadprůměrných 60%.

Nevidím to na 0% jako někteří recenzenti ze Cinemy, nicméně ani na těch 100%. Fajnový to sice je, člověk se tu a tam zasměje, ale TOHLE (chlastačka a marné lepení flashbacků) už tady několikrát bylo. Obsazení mi nevadilo, ani Phillipsova taktovka. Paradoxně mě mnohem více oslovil jiný Toddův projekt. Mládí v trapu z roku 2003.