Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (543)

plagát

Dvanásť úloh pre Asterixa (1976) 

Jako děcko bych dal bez milosti za pět. Teďkom bych přece jenom jednu hvězdu ubral. Dvanáct úkolů pro Asterixe je přesto nejvtipnějším dílkem ze série. Animace je příjemně oldschool, a když se poštěstí i původní dabing, je to lahoda a příjemné zpestření dojezdu dne. Za nejpovedenější úkol považuju patálie na úřadě. Trefné, vtipné, hláškoidní... Díky za zlevněné edice filmů :)

plagát

District 9 (2009) 

Pfffff... 89%? Těžkej hype. Vysoké hodnocení je dáno pravděpodobně poměrem hudba/rozpočet. První hodina je zahřívací, prakticky dokumentární a jen těžko vtahuje do dění. Jakmile dojde na infikaci, úprk a odvetu, dějí se na plátně kouzla. Na druhou stranu - nedočkáváme se ničeho, co bychom už někde jinde neviděli. Je tu od každého něco. Nejzajímavější je však myšlenka soužití lidí s nevítanými navštěvníky z kosmu. Ufouni jsou vtipní, nicméně nasmolit na hlavu si také nenechají. Hlavní hrdina je dobrý loser :) Fandil jsem mu. Ačkoliv jsem na začátku nevěděl, která bije, kdo je hodný, kdo je zlý a je-li ten pán s knírkem debil, anebo klaďas, kvůli němuž bych měl zatínat pěsti.

plagát

Saw 4 (2007) 

(Sebe)vraždy jsou stále stejně hnusné, odporné a hyperkrvavé. Až se divák táže sám sebe, je-li tohle ještě film, něco, co má zapotřebí vidět, něco, co by klasifikoval jako umění. Příběhově je to však patlanina na entou. Tvůrcům docházejí šokující pointy, a tak vaří z vody a čarují na ploše o velikosti malíčku. Ve výsledku je znát časová prodleva mezi jednotlivými díly. Herecké výkony jsou chabé, stříhá se o sto šest, chybí kontinuita, pečlivě vystavěná atmosféra a především uvěřitelnost. Jigsaw spoléhá těžce na náhodu (což mu ve filmu vychází) a na tradičně otupělého diváka. Já mu to nesežral. Osobně bych další díly netočil.

plagát

Pavučina lží (2008) 

Pro mě podobný problém jako v případě do nebes vynášeného Amerického gangstera. Scott natočill formálně precizní thriller, přizval si precizní herce, a přesto tomu všemu chybí cosi, co by jistý šedivý indián nazval faktorem X. Bez ohledu na strhující akční scény (či spíš akční scénu), sugestivní mučení... Možná bude přece jen chyba ve scénáři, který postrádá tažnější zápletku a přijatelnější závěr. I zde totiž parazituje jedno velké filmařské klišé.

plagát

Mr. Brooks (2007) 

Něco mezi 3* a 4*. Za Costnera dám raději více. Jsem rád, že se konečně vzpamatoval a přestal točit ty velké (naprosto zhovadilé) filmy. Mistr Brůks je malým filmem, formálně vypilovaným (byť ne zcela), herecky bezchybným a příběhově nepředvídatelným. Šokující je pro mě zjištění, nakolik stejná je v této souvisloti třetí série Dextera. Paralel je více. Zápletka, hřbitov...

plagát

Ewa Farna - Blíž ke hvězdám (2008) (koncert) 

Tři za ten hlas, za čistotu a vůbec za ten talent. Ewa je mladá, ale na pódiu se chová, jako by jí bylo o deset více. S koncertem jako takovým je to slabší. Diváků je méně, čemuž odpovídá i tolik podstatný hukot, šum etc. Písničky jsou samozřejmě ušité na míru mladému publiku, leč se i tak najdou momenty, které zaujmou dospělé. Co by si však Ewa mohla odpustit - to je ten kočičí kostým. Už jí přece není 13. Takže suma sumárum - koncert a šou s ním spojená mezi 2* a 3*, ewa to však tahá na tři.

plagát

Pink: Live at Wembley Arena (2006) (koncert) 

Bomba. Lidí je sice méně než u Robbieho v Knebworthu, ale zážitek je to srovnatelný. Proč? Protože sexy chraplák neskutečné výkonnosti, protože šou a akrobacie, která jde trošku dál než na koncertech Anastejžy. Až na pár písní, které moc nemusím (až přílič popový kabátek), absolutorium.

plagát

Robbie Williams: živě z Knebworthu (2003) (koncert) 

Skvělý koncert. Energie stříká na všechny světové strany, diváků je sakra-mrtě a pódium hraje barvičkami, v prvé řadě však výtečně flexibilním Williamsem. Rockový kabátek mu sluší. Ne tak jako elektronika na jeho CD-čkách. Jeden z nejlepších koncertů všech dob? Nooo... budiž. Ale nejlepší? Kdepak :)

plagát

Harry Potter a Polovičný princ (2009) 

Společně s třetím Potterem nejlepší díl série, což by mě po předchozím útržku ani nenapadlo. Princ dvojí krve je temný, vtipný, citelně romantický, ale hlavně - čtyř a vícerozměrný. Konečně jsem nezůstal chladný. Konečně jsem cítil EMOCE. Za pět. Upřímně a s čistým svědomím.

plagát

Príbehy obyčajného šialenstva (2005) 

Cítím, že musím Příběhy obyčejného šílenství podržet a zaokrouhlit hvězdy směrem k nebi. Zelenkova více-či-méně metaforická studie života nepostrádá potřebné absurdno, dialogy s náběhem ke zkultovnění a výborné herecké výkony (Trojan je klasika, Krobot se svým jediným výrazem a minimálně nahuštěným slovníkem ruluje). Konec nutí přemýšlet, přestože je tak trochu (dost) očekávaný. Možná si jej tvůrci mohli odpustit. Kvalita by dolů nešla.