SOLOM.

Nebýt pěkné zamrzlé krajiny, ve které se tato britská „parodie“ na Roberta Hansena odehrává, dám tomu odpad, jako když bičem mrskne. Záporák vypadá jak retard, nic proti tomu (kdybych mu jeho projev alespoň na sekundu uvěřil), do toho ten trapný vypravěč a tak jediné co budu hodnotit je odvaha ženské představitelky, která si na to plazení ve sněhu vzala minisukni. Možná kdyby brýlatý lovec nepromluvil, užil bych si to víc. Takhle to vidím na dost slabou trapárnu. 30%

„Skočit do vody plné krokodýlů je moc chytrý. Chytrý? To ne. Sranda? Přímo kurevská…“Ani neúspěch předešlého dílu nezabránil společnosti UFO natočit další pokračování, které se velice podobá svému předchůdci. Tím myslím především kvalitou, která zdaleka nedosahuje ani průměru. Opět se zde setkáváme s ohranou písničkou ve stylu – přerostlí krokodýlové se nesmí zabíjet! Je potřeba je chránit, i když někoho zabijí! Jako velký obdivovatel prvního dílu jsem docela zklamaný, kam až se tato série dopracovala a to především hodně špatnými digitálními triky (potažmo visáží samotných krokodýlů). Ti však nejsou jedinou slabinou filmu, těch je zde opravdu spousta. Od podprůměrných hereckých výkonů, přes trapné hlášky, kupu nelogičností až po vychrstlé kýbly malinovky, která ani nevypadá jako krev.

Po včerejším zápase s Kanadou jsem potřeboval nějakou vzpruhu, protože žádné velké „vzrůšo“ naši kluci nepředvedli a tak jsem sáhnul po dlouho přehlíženém kousku ve své hororové sbírce. Kašlal jsem na to, že jde o zombie film, které moc nemusím, ale to už víte. No a jelikož tu „hraje“ moje oblíbená Jenna, byla to jasná volba. Navíc se mi líbila scénáristova myšlenka vyplodit něco nevídaného, tím myslím zombie striptérky – to se jen tak nevidí. Bohužel jsem velmi brzo pochopil, že kromě nahých koz a natřásajících se zadků mne tu nezaujme asi nic. On byl tenhle snímek stejně více méně postavený jen na tom, což byla škoda (pro hororového fandu). Takže jsem se hodinu a půl nudil jako prase a jediným zpestřením byla vážně jen ta erotika, což je dost málo. I sám velký Englund už má nejlepší léta za sebou, poslední dobou proto bere většinou role v samé „sračce“. Normálně bych asi hodně nízké hodnocení, ale když já mám pro dámu (která se jmenuje stejně jako mé oblíbené pití) velkou slabost.

S „Lollywoodem“ jsem dosud neměl žádnou zkušenost, tedy co se především hororové tvorby týče, přestože mám doma zhruba 10-12 pákistánských filmů. Proto jsem pln očekávání (no především zvědavosti) sáhl po prvním z nich a nestačil jsem zírat. Varováním pro mne mělo být již různorodé hodnocení na internetu, ale na to já moc stejně nedám, takže po celkem zajímavém začátku jsem si říkal, že by to zas až tak špatné být nemuselo. Hudební vložka byla docela zajímavá a popravdě byla asi tím nejlepším, co nám tento film nabídnul. Ke všemu ostatnímu mám totiž dost velké výhrady. Kvalita obrazu, tedy kamery byla místy úděsná a i přes zřejmě nevelký rozpočet se to dalo rozhodně natočit líp. Především pak scény mimo auto. Roztřepaná kamera, máznutý obraz a chaotický střih však nebyli jediným problémem. Tím dalším byli kupříkladu ochotnické herecké výkony většiny herců (kteří si snad zahráli jen v jednom filmu) a pohledné představitelce dívky Ayeshy nepomohla ani její pohledná tvářička (kupříkladu v pornu by se určitě uplatnila lépe). Takže i zde zazářil snad jen ve své zemi oblíbený herec Rehan.

Po delší době jsem se opět navrátil ke sledování asijské tvorby (když nepočítám Gojiru), která kdysi patřila k mé nejoblíbenější. Jenže ve chvíli kdy jsem neustále sledoval další a další kousky ve kterých figurovaly dlouhovlasé černovlásky, mě nějak přešla chuť. Tentokrát jsem však sáhl po zcela odlišném odvětví a po předčtení hrubého obsahu filmu, jsem se nevýslovně těšil. Říkal jsem si, že půjde o takovou japonskou obdobu buranského hororu a ani jsem se zas tak moc nespletl. Začátek příjemně navnadil a já se těšil na pořádnou řezničinu. Ta se k mému nevýslovnému zklamaní sice nekonala, ale i tak jsem byl nakonec docela spokojený. Pěkná krajina a ponurost oné vesnice, kde již na první pohled vypadají místní jako banda retardů, nabízela přímo solidní šanci na vytvoření potřebné atmosféry, ale počáteční jiskra začala postupně pomalu uhasínat. Nažhavený divák se tak musí spokojit pouze s vystrašeným výrazem obou pohledných Japonek a díky zajímavých časovým skokům i jejich rozdílná „dobrodružství“. Popravdě se mi nejvíce líbily pasáže, ve kterých se objevila tajemná jednooká mrška s ostrými nůžkami, která patřila k těm nejzajímavějším momentům tohoto filmu. Na druhou stranu jsem očekával mnohem větší iniciativu ze strany kulhajících vesničanů, kteří zůstávali dost v pozadí, což byla chyba.

Tak už to konečně přišlo, Kerseyho „válečná“ výprava je u konce a většina diváků a především gangsterů si konečně mohla oddychnout. Ještě předtím si však náš výkonný architekt narazil další buchtu, která musela chcípnout, aby si mohl ten starý kozel ještě jednou zašpásovat. Jde opravdu o nejslabší díl, ale i zde se dá najít několik zajímavých okamžiků, kvůli kterým si odpadní hodnocení snímek nezaslouží. Některé situace však vypadají opět dost přehnaně a směšně, ale naštěstí se to nezvrhlo v přehlídku totální akční céčkové trapnosti. Když však na konci Paul prohlásí „když tak zavolejte“ naběhla mi husí kůže. Naštěstí šestka již nikdy nebude – tedy určitě ne v podání Charlese Bronsona (budiž mu země lehká). 40%

Tak ani čtyřka nějak závratně nenadchla, ale ještě pořád to není odpad. Drogy jsou svinstvo a tak není divu, že Kersey tentokrát trošku nadzvedne mandle podsvětí. Být jím, tak už si na staré kolena nehledám žádnou starou (i když občas je potřeba vyvětrat lachtana), jinak bude zabíjet donekonečna. Já vím, ono ho to baví, ale divák už z toho začíná být poněkud unavený. Stařík má sice lepší arsenál zbraní, ale věk se už zastavit nedá a tak ty fighty vypadají dost směšně, stejně jako „dostihové“ běhy. No jsem zvědavý, s čím se vytasí v dalším díle. Slabých 50%

Hm tak já jsem po zhlédnutí tohohle snímku zůstal taky „spřažený jako popcorn.“ Už teď vím, že ten celovečerní film si asi nechám ujít („ač velice nerad“), protože jestli to bude pokračovat v podobném duchu, tak by mne asi ranila mrtvice. Určitě ne ze strachu, ale kvalita hereckých výkonů a styl natáčení – tohle prostě není nic pro mne. Kousky natočené ruční kamerou, pobíhání z místnosti do místnosti – to mě zrovna dvakrát nebere. Jen dám tvůrcům jednu radu, příště když už něco točíte, tak se naučte pořádně text a nekoktejte nesmysly. Potom to možná nebude vypadat tak trapně. Tohle bylo mé první setkání s dvojicí Letocha – Skřipský a nevím, nevím, jestli ne poslední…

Čas od času vznikne nějaký ten fanouškovský film (short) ke známému kousku a některé z nich jsou i docela slušně provedené. Haddonfield: A Halloween Fan Film však není ten případ a přestože se u něj jeho tvůrci zřejmě pobavili (při jeho natáčení), tak fanda Halloweenské série si musí poklepat na čelo. Tento trapný pokus není vůbec ničím zajímavý (to tvůrci slibovali ukázku (odhalení) několika otázek, jenž dodnes vrtají divákům původního filmu v hlavě ), nuda je zde nehorázná, stejně jako amatérské herecké výkony, jejichž kvalita se snad ani nedá pořádně okomentovat. Takže docela dobrý provar, který trvá nepochopitelných čtyřicet minut.

Hokejová maska není jen symbolem oblíbeného ledního sportu, ale i jedné kultovní hororové série. Režisér Schwarz nás ve svém dokumentu provede napříč celou sérií Friday the 13th a vše se bude točit samozřejmě hlavně kolem postavy Jasona Voorheese, jak napovídá samotný název. Kromě samotných dojmů režiséra, herců, filmových kritiků i jednoho „retardovaného“ fanouška máme šanci sledovat ukázky z jednotlivých dílů, dozvíme se, jak důležitá byla pro tuto sérii sexuální tématika a nahota a dokonce se dočkáme i srovnání s několika dalšími skvělými hororovými legendami (Texaský masakr motorovou pilou, Halloween, Noční můra či Poslední dům nalevo) – odkazy na ně jistě potěší nejednoho fandu, stejně jako zpověď Kane Hoddera.