SOLOM.

Už hodně dlouho jsem se necítil tak podvedený, jako při sledování tohoto filmu. Všechna ty vysoká hodnocení i chvalozpěvy slibovali excelentní psycho jízdu s úžasně vystupňovanou atmosférou a nezapomenutelnou podívanou, přesto jsem se dočkal spíše přesného opaku. Že nejsem vadný já, se navíc projevilo i v tom, že za poslední dny - týdny šlo hodnocení napříč internetem rapidně dolů a já se vůbec nedivím. Našlo se totiž dost diváků, kteří odhodili růžové brýle a mají na to podobný názor jako já. Vždyť prvních cca 40 minut bylo tak nudných, že jsem měl sto chutí to vypnout už „v poločase“. Jediná kdo mě více zaujala, byla už dosti zestárlá a napuchlá Alicia Silverstone, která má však už svá nejlepší léta už dávno za sebou, leč ta se tu moc dlouho neohřála. Po odjezdu otce konečně došlo ke zlepšení, ale ani tak jsem se žádných zázraků nedočkal. Je však pravda, že celý film táhla hlavně Elvisova vnučka Riley Keough, která si nevedla vůbec špatně a hlavně díky ní to nakonec tahle Chata dotáhla alespoň na průměrnou úroveň, i když to bylo doslova o „její prsa“. Navíc si tu na chvíli zahrál i její skutečný otec Danny Keough (jak jinak než jejího sektářského fotříka). Jaeden Martell (Lieberher) si mnohem lépe vedl v novém TO, ale společně se svou filmovou sestrou taky předvedli jakžtakž snesitelné výkony. Teprve po polovině filmu se konečně dostavila i ona slibovaná atmosféra, která sebou skutečně kromě mrazu přinesla i několik světlejších okamžiků. Psychický nátlak na macechu však postrádal pořádnou šťávu, přesto to na její nakřáplou palici nakonec stačilo. Byla celkem škoda, že tvůrci nepustili nohu z brzdového pedálu a nedali více průchod své fantazii. Potenciál by se tu určitě našel a rozhodně se z toho dalo vymačkat mnohem více. I z toho důvodu tomu prostě nedám víc jak průměrné ohodnocení. 50%

Dle předchozího komentáře jsem tedy čekal – kdy že se konečně objeví ta napínavá atmosféra a šokování, leč marně. Snad jen ten zvukový doprovod stál za povšimnutí, jinak nic moc. Podobných amatérských kousků existuje celá řada a v některých se dočkáme i více, než jen trošku krve na noze a lesní naháněčky.

Lituji dnešní děcka a omladinu. Musí furt čumět na všechny ty novodobé sračky, obohacené o komiksové hrdiny v „homo“ latexových oblečcích, všechno ta multi-kulti vyváženost, znehodnocování starých klasik…Ty vole tohle vidět jako vůbec první, v životě bych se na Scooby-Doo už nepodíval. Měl jsem to štěstí, že jsem vyrůstal v době, kdy se ještě točili solidní animované kousky (seriály) a kdy dávali děcka přednost čtení komiksů a knih, před běhám do kina na podobné sračky. Tohle nemělo pomalu ani hlavu ani patu, neskutečně trapné dialogy, triky i dementní scénář, který ještě okořenili o mulatku Daphne – minule zas udělali z Velmy asiatku…vracím se zpět k původnímu animovanému seriálu a na ty hrané filmy už z vysoka seru…Tohle nemohlo bavit ani 10-12 děcka, pro které to bylo viditelně cílené…

Nejlepší na tom všem byla asi hlava Michaela Berrymana na talíři a cca posledních 10 minut. Zbytek tohoto dílu totiž byla až přeslazená romantická srágora, která s původní myšlenkou Scooby-Doo už měla pramálo společného. Já to furt říkám, že ty animáky byli mnohem lepší než filmové verze, navíc tohle obsazení moc charisma nepobralo. Příběh o čarodějnici a jezerní příšeře by sám o sobě nebyl vůbec špatný, ale tragické bylo hlavně to, že se ve větší polovině zápletky řeší vztahy a romantika mezi naši partičkou – což byla až na pár okamžiků docela nuda…Podprůměrná záležitost...

TOP STAR dostal nový lak i „dizajn“, ale jinak je to furt stejná pruda ze života sportovců, herců, zpěváků a hlavně u nás v republice mnohých rádoby celebrit (ve skutečnosti ve většině případů, totálních kreténů, kurviček a fetek), co si jen hrají na bomba celebritky, modelky atd…Zajímá vás, kolik se vyrobilo figurek s Jardou Jágrem a kde je sehnat – proč tak rád žere buchty…, jaké si kdo hodil tetování, koupil nový baráček za miliony, nebo prostě jen fňuká že nemá co do huby během viru, ale už se těší jak pojede na Maledivy…

Dá se vůbec něco takového ohodnotit nějakými hvězdičkami? Podobně jako hudební videoklipy nemá tento pořad na filmové (opakuji filmové!!!) databázi co dělat, přesto se tu praskání dřeva a čumění do krbu objevilo. Jasně, někdo u podobných zvuků parádně relaxuje, někoho to uklidňuje – no coby panelákové děcko mě to zrovna moc nerajcuje. Každý má ale jiný vkus a třeba tahle „primácká léčba“ na někoho skutečně funguje…

Animované Scooby-Doo seriálové verze se mi v mládí docela líbily, nicméně ty hrané jsou děsné. Je sice pravda že první dva díly jsem ještě dokázal celkem překousnout i kvůli hercům (Sarah Michelle Gellar, Freddie Prinze Jr. a Matthew Lillard…), byť jejich kvalita bylo dost rozporuplná, ale tenhle začátek byl ještě horší. Nejen co se výběru obsazení týče, ale i samotnému zpracování. Jasně, našel bych tu asi dvě – tři scénky, u kterých jsem se dokázal i zasmát, ale jinak to byla vážně slabota – ten vizuál škoda slov…

Mít za souseda vylízaného kokota a ještě k tomu rasistického policajta, tak to je vážně ten nejhorší sen. Je úplně jedno jestli je černej nebo bílej…Některé psychologické thrillery nabízí velmi solidní děj i atmosféru – tento ovšem mezi ty, které by se mi nesmazatelně vryli do paměti, patřit nebude. Nešlo o špatnou podívanou, Samuel L. Jackson zahrál svou postavu magora velmi dobře – několikrát mě dokázal i solidně rozesmát a to nejen svýma rasistickýma kecama, ale i činy. Patrick Wilson sice v tomto případě tahal za kratší konec, ale ani on si nevedl špatně. Lepší průměr – 60%

Vzhledem k nepříliš lichotivému hodnocení na internetu, jsem od tohoto filmu neočekával vůbec nic. Kupodivu jsem však byl docela mile překvapený, že to až taková hrůza nebyla. Příběh samotný není sice zas až tolik originální, ale skrývá v sobě několik docela povedených pasáží a především se může opřít o pohlednou představitelku hlavní role Jennu Dewan, která kromě svých solidních křivek předvedla i dobrý herecký výkon. Tahle herečka na mě udělala dojem už několikrát, takže nebudu zapírat, že jsem se těšil hlavně na ní a ona rozhodně nezklamala. Už jsem měl tu čest vidět několik „ošklivých káčátek“, které se následně promění v atraktivní kočičky, nicméně v hororovém žánru zas až tolik filmečků na toto téma není. To byste spíš museli hledat v nějaké telenovele nebo romantických filmech. Tady na nás čeká trošku vlažnější úvod – no trošku dost, ale následně se to celé přeměnilo v celku snesitelnou podívanou, okořeněnou o několik pěkně krvavých scén i dobrou atmosférou. Kamera zbytečně neuhýbala, takže divák má možnost si vše vychutnat s celou parádou – což beru rovněž jako plus (nejen řezání vlastního těla, ale i humus zvracení či polykání skla…). Trochu horší už to bylo se samotným koncem, který se mi moc nelíbil. Nečekal jsem žádný brutální masakr, ale spíš se to proměnilo v tragikomedii, při které ale asi moc lidí zrovna nezapláče. Což byl dle mého taky ten hlavní spouštěč (pomyslný jazýček na vahách), proč se tento kousek nakonec dočkal tak rozporuplných reakcí a hodnocení. Přece jenom si myslím, že zakončení mohlo proběhnout mnohem lépe. 50%

Narovinu říkám, že kdyby tam nehrál Dennis Quaid, zřejmě by tento film dopadl o dost hůře. Tohoto herce mám docela rád a svým výkonem mě nezklamal ani tentokrát. No on byl vlastně taky tím nejlepším, co nám tento thriller říznutý „home invasion“ nabídl. Kostra filmu totiž zrovna moc originality nepobrala, až na závěrečnou cca dvacetiminutovku se moc nepovedla ani samotná atmosféra. Tuctový příběh totiž neměl moc příležitostí, jak někoho pořádně překvapit, natož pak vyděsit. Cvrlikající manželský pár mi taky nebyl zrovna moc sympatický, takže jsem si spíš vychutnával vcelku pěkné prostředí a starý dům, kde se převážná většina příběhu odehrávala. Šmírování sousedů potřebuje proložit nějakou pořádnou atmosférickou momentkou, nebo alespoň stupňujícím se terorem, ale ten přišel až s máchnutím sekery v poslední třetině. Od té chvíle si ale Deon Taylor alespoň částečně vylepšil reputaci, protože se konečně začalo něco dít. Ve vzduchu bylo cítit mírné zlepšení a finální události v domě výrazně zvýšily v mých očích renomé celého filmu. Dennis Quaid se proměnil v toho správného psychopata a nebýt té husté omáčky plné „klišé“, možná bych se nakonec přiklonil i k tomu průměrnému ohodnocení. Jenomže Narušitel si jej prostě nezaslouží. Podobných filmů existují mraky, no a spousta z nich má rozhodně lepší kvalitu. 40%