Cedr

Pokračování úspěšného mixu akce, humoru a školní romantiky. TSR navazuje na původní FMP!, takže se opět zaměřuje i na tu akci a není tak ulítlej jako Fumoffu, které bylo vyloženě jen šílené :) Místy to vypadá, že se tvůrci při tvorbě ulítlého Fumoffu vyřádili habaděj a TSR chtěli pojmout o něco vážněji než jeho první sérii. Akce je ještě akčnější, přibylo pár drsnějších záběrů a naopak ubylo absurdních školních konfliktů Sagary a Aname :) Dokonce se rozvíjí i jakási psychologie postav a... prostě... budete valit oči a nebudete věřit, že tohle je opravdu ten starej známej Full Metal Panic! . Celé tohle "zvážnění" zní takhle z popisu divně, ale v reálu to je až nečekaně dobré! Jsou chvíle, kdy nevěřícně budete kontrolovat jestli se omylem už nekoukáte na nějakou jinou anime sérii... (většinou ale přesně v ten moment přiběhně Aname a zmlátí Sagaru :))))

Mám teď strach z každého rozkošného děvčátka s futrálem na housle... Co říct k seriálu? Všechno tu už vypsal uživatel gr8 escape, nezbývá než souhlasit. Měl jsem depresi před sledováním seriálu, nyní ji mám ještě větší a i za těch 13 dílů jsem se s těmi děvčátky prostě sžil a je mi jich líto. Nejen jich... ale i instruktorů...

24.září 06 - Konečně vyšel poslední díl tohoto anime seriálu. Nenechte se zmást tím, že seriál má nakonec jen 50 dílů místo 52 jak bylo původně plánováno. Jaké to je? Úžasné! Definitivně jeden z nejlepších anime seriálů současnosti. Poutavý příběh plný zvratů se odehrává na mnoha místech světa, takže prostředí nikdy nemá šanci zevšednit. 50 dílů je celkem dost, takže autoři měli spoustu prostoru na perfektní a uvěřitelné vykreslení psychologie postav. Největší plus seriálu je právě ta uvěřitelnost a "normálnost" postav. Hrdinové i vedlejší postavy nejsou jen rozpohybovanou změtí barev a čar, ale mají svůj vlastní charakter. Emoce a chování není vyhnané do extrémů, tak jak tomu bývá někdy zvykem, aby si divák mohl postavy "zaškatulkovat" do kategorií ve stylu "ten je šílenej" "ten je záporňák" "tahle je blbá" "tihle se nesnáší". Skutečné lidi takhle snadno nemůžete rozdělit do přihrádek. V Blood+ se všichni postavy postupně vyvíjí a na mnoho z nich si změníte názor třeba i několikrát. Třeba Sayu budete ze začátku nenávidět, protože i když bude nad Slunce jasné, že normální japonská studentka prostě není, tak se tak bude pořád snažit chovat. Budete ji nesnášet, že tolik dílů nebude prostě schopná čapnout tu katanu a všechny tam rozsekat. Budete se při každém souboji tiše modlit, aby konečně přijala svůj osud a aspoň chvíli se chovala jako ta Saya v Blood: The Last Vampire. Můžeme ale Saye zazlívat, že odmítá přijmout svou minulost? Nemůžeme. Pokud vydržíte seriál sledovat, tak pochopíte, že se není čemu divit. Příběh je dost chytlavý a moc se mi na něm líbí, že autoři nic moc neskrývají. Není třeba se dlouho nad ničím zamýšlet, vše je celkem jasné a dobře vysvětlené. Nikdo si tu nehraje na žádná zběsile tajemná a moudrá poselství. (Nejen) ve finálních dílech je navíc přítomna dost trefná kritika USA, hlavně tedy jejich přístupu k vojenským konfliktům. Osobně je pro mě Blood+ prostě jasnou volbou - mám rád upíry a taky se mi líbí akční scény s meči a konkrétně s katanou. Saya je proto přesné synonymum a v pozdějších dílech (Londýn a okolí) nemá její fialový outfit a vůbec její "pohled na věc" chybu. Perfetní anime! Rozhodně doporučuji!

Mám rád upíry. Mám rád zamračené slečny. Mám rád boj s katanou. Saya? Saya je tohle všechno dohromady a ještě něco navrh. Tenhle "pilot" není až tak pilotem, spíš jen inspirací pro geniální anime seriál Blood+. Zdánlivě jde v seriálu o to samé, ale... jsou tu rozdíly... drobné, ale podstatné, takže i když Blood+ na Blood: The Last Vampire "navazuje" a netají se s tím, tak jsou to dvě samostaná díla. Obě perfektní.

Tady není co dodat. Pokud máte rádi anime (nebo upíry), tak Hellsinga znáte. Pokud anime (nebo upíry) rádi nemáte, tak díky Hellsingovi začnete.

OVA I ani OVA II na původní sérii nemají, ale animace se mi hodně líbí a některé scény zde mají víc prostoru a některé souboje jsou tudíž ještě působivější (pokud to vůbec jde), takže pořád plný počet bodů.

Tenhle konec už jde jakž takž skousnout, ale přesto vás to minimálně zmate :)

Nebudu se rozepisovat, protože bych jen opakoval druhé. Prostě: Ze začátku celkem nuda, ale něco vás prostě nutí vydržet a pouštět si další díly. Fajnová psychologie postav a totálně šílený konec. Celé je to navíc... prostě... takové depresivní.

Viděli jste původní Full Metal Panic! ? Pokud ano, tak si teď odmyslete mechy, uberte trochu romantiky a přihoďte víc šíleného humoru. Některým můžou scénky napřed připadat hodně trapné, ale... věřte mi... Nasmějete se dost :) Nebylo mi při sledování Fumoffu dvakrát do smíchu, ale po nástupu Bonta-kuna... Co si budeme povídat - po dlouhé době jsem dostal záchvat smíchu. Zaměření pouze na humornou stránku mi přislo naprosto trefné a proto u mě Fumoffu poráží původní sérii FMP!.

FMP! se snaží kombinovat humor, akci a romantiku. Je těžké tyhle věci správně namíchat a tady se víceméně daří. Nic náročného ani převratného, ale potěší jako příjemné odreagování.