Cedr

Už jsem se trochu bál, že budu každému J-horroru dávat pět hvězd... Tohle je tak za tři a půl. Atmosféra ze začátku skoro žádná, myšlenka na první pohled trochu překomplikovaná, ale zas tak hrozné to není. Fanouškům asijkých hororů se to líbit bude, ostatním však asi moc ne. Musím se přiznat, že jsem čekal o něco víc...

Dokonalý film. Nečtěte předem o filmu pokud jste ho ještě neviděli!!!! Vykašlete se projednou na názory ostatních a udělejte si názor sami :) V tomto filmu je lepší nevědět co vás čeká nebo naopak nečeká... Pokud jste film už shlédli, tak bych se rád podělil o svůj názor. *****spoilery***** Závěrečná mučící a halucinační část mi nepřijde jako jedinou myšlenkou filmu. Jednak mě bavilo sledovat první "romantickou" část, bylo to takové odpočinkové a přirozené. Podle mě velkým poselstvím filmu je velmi známe tvrzení, že "láska" vám prostě zamotá palici :) Kolega hlavního hrdiny cítil, že Asami prostě není ta pravá a snažil se svého přítele zachránit dokud mohl a rozmluvit mu to. Tak to v životě často bývá, ne? Něco podobného asi zažil nebo zažije každý z nás. Co je na tom teda za "poselství" když je to tak obyčejné? Poselstvím je to, jak tato obvyklá a nevýjimečná situace byla ve filmu vyobrazena. Přes hodinu sledujeme dění očima hlavního hrdiny a je nutné s ním souhlasit, že na první pohled na Asumi nic špatného není... Je prostě ideální dívkou. Totální vystřízlivění nepříchází během mučení, ale už během pádu na zem po vypití "nadrogovaného" drinku. V tu chvíli nejsme svědky halucinacím, ale spíše vyplavení nedávno pohřbených faktů a myšlenek. Slyšíme úryvky rozhovorů o týrání Asami v dětsví, které nám byly původně zatajeny, dozvídáme se o věcech, které hlavní hrdina vytěsnil z mysli, protože byl do Asami tak zamilovaný... Naprosto si ji zidealizoval. Idealizoval i sám sebe. Dozvídáme se o aférce s "hospodyní" a sekretářkou. Dozvídáme se, že byl u Asami doma a spatřil onen podivný pytel... Zde jeho mysl lehce dotvořila obraz z faktů, které se dozvěděl při hledání baru... zmizelý pán z hudební společnosti, přebývající jazyk a ostatní části těla nalezené v baru. Během této snové scény nesledujeme ani tak halucinace, ale dostává se nám odpovědí, které nám láskou zaslepená mysl hlavního hrdina zatajila. Celé je to podané excelentní formou, která podle mě ze všedního námětu dělá něco víc... Násilí a obzvlášť velmi velmi velmi nechutná "krmící scéna" jsou opravdu "šílené", ale potřebné. Tyhle "drobnosti" z té obyčejné myšlenky o nesprávné lásce a zaslepeném lidském chování, kdy člověk vidí na druhém jen to dobré... vás donutí se zamyslet. Možná vám přijde že není nad čím se zamýšlet. Možná se vám bude líbit jen to detabuizované násilí. Možná vás zaujme první - pohodová - část filmu. Možná vás to unudí k smrti... Tak jako tak si myslím, že tento film má co nabídnout. Pro mě... z mnoha důvodů pět hvězd.

Video-look prvních dvou "Curse" Ju-onů nebyl v žádném případě překážkou, ale přechod na 35 mm se v The Grudge filmu přesto náramně prospěl. Shimizu se zlověstně línou kamerou loví povedené kompozice a na film je jednoduše radost pohledět. Natažení délky do standardní hodiny a půl sice lehce snížilo frekvenci děsivých scén, nicméně tak přibyl prostor pro budování atmosféry, což The Grudge zvládá skvěle. Nelineární struktura vypravování pomocí propojených osudů několika charakterů se stala trademarkem série a funguje zde opět bezchybně. Jediným háčkem je, že se nejde vyhnout srovnání s Ringem, kde vyjde najevo, že oproti Sadako se Kayako s Toshiem okoukají o něco rychleji [tradičnější vypravovací struktura Ringu paradoxně neomrzí nikdy, i když by tomu mělo být spíš naopak (nicméně příběh Ringu je prostě odvyprávěn dokonale)]. Dále tu také je bezkonkurenční Kairo od Kyoshiho Kurosawy, takže Ju-on: The Grudge lehce bledne. Nalézt jiné lepší horory tohoto 90s-00s období je však nemožné.

Memento by mohlo být synonymem uváděným pro "originální film". Christopher Nolan se na režisérské půdě nepohybuje nijak dlouho, ale už teď je všem jasné, že jsme svědky zrození režisérského mistra. Zní to možná trochu přehnaně... Možná trochu víc, ale tak jako tak... Memento je výjimečný film.

Je to prostě fajn... fajn... fajn... fajnový... ehm :)

Příběhově to nemá žádnou "vyšší myšlenku". Myšlenka je právě ve vyprávění drsného příběhu, který pro hlavní duo hrdinů... není drsný ale všední. Má to něco do sebe, ale místy bohužel nudné. Za shlédnutí to ale stojí... Možná vás po tomhle přejde chuť vidět L.A.

Nevím jestli uplně nejlepší, ale rozhodně dokonalý film. Velice smutný... Velice velice smutný...

Jeden z nejlepších filmů tohoto "typu". Novodobá klasika. Travolta/Cage jsou prostě páni herci.

Pravděpodobně to nejlepší anime co roky 06/07 nabídly. Souboj géniů. Plno nečekaných "zvratů". Báječný soundtrack. Skvělý dabing (myslím samozřejmě ten půvdní japonský!!!) Mimodchodem všimli jste si že Misa-Misa je namluvená stejnou herečkou jako taktéž stejně dokonalá Haruhi? :) Pokud stále váháte jestli se na to podívat nebo ne, tak asi nejste přílišní fandové anime (ti už to totiž všichni viděli ;) takže nebojte... i když vám třeba anime nesedí, tak tohle je prostě nářez. Pro ty co si pod pojmem "anime" představí jen dětské věci ala Pokémon nebo naopak hentai by Death Note mohlo být důkazem toho, že japonská animovaná tvorba má skutečně co nabídnout.

Blade Runner dozrál lépe než víno. I po 30 letech vypadá, zní a chutná lépe než jakýkoliv jiný sci-fi film. Než jakýkoliv jiný film. Harrison Ford na vrcholu své kariéry, stejně tak Ridley Scott, který zde dosáhl svého maxima a to vše za doprovodu toho nejlegendárnějšího soundtracku vůbec. Lépe to jednoduše už nejde.