kikulin

Krátký snímek zabírá (i v noci) budovy, ve kterých od 1. května do 2. listopadu roku 1901 probíhala Panamerická světová výstava ve městě Buffalo státu New York.

The Automatic Moving Company i bez personálu dokáže klientský nábytek účelně a rychle přestěhovat.

Dragouni překračují řeku ve městě Saône ve východní Francii poblíž hranice se Švýcarskem (Lumiere bros.).

Baterie búrských vojáků zachycena v boji s nepřítelem.

Životopisný film inspirovaný knihou Ricka Porrella Vražda Ira: válka, která zmrzačila mafii o bossovi irské mafie Dannym Greenovi (Ray Stevenson) při jeho cestě na vrchol kriminálního podsvětí Clevelandu konce 70. let 20. století.

Poučení o tom, že ani při golfu se nemá brát nadarmo boží slovo.

Děj se odehrává v nedaleké budoucnosti. Doktorka Michelle Hermanová (Renée O'Connor) se připojila k posádce ponorky USS Pequod pod velením kapitána Achaba (Barry Bostwick), který chce za každou cenu ulovit obří velrybu. Hermanová je svědkem neustále se zvyšující kapitánovy obsese, že velrybu musí chytit. Čím je posádka blíže k cíli, tím se Achabovo nutkavé šílenství zvyšuje. Konečně se podaří ponorce kytovce objevit. Stane se Moby Dick obětí, nebo se kapitánovy plány zhroutí?

Liz (Karoline Stemre) se stává na internetu při videochatování s neznámou dívkou svědkem podivné události, když v tom přestane jít oběma aktérkám elektřina. Liz cítí, že není doma sama.

Parta fanoušků Call of Duty natočila na vlastní náklady film jako poctu své oblíbené herní sérii. V krátkém hraném filmečku se můžete vydat na záchrannou misi s dvojicí vojáků, která se však trochu zkomplikuje.
Zajímavé na tom je, že ačkoliv v Hollywoodu rozpočty filmů rostou, dokáže v dnešní době natočit srovnatelnou (a často i lepší) podívanou tým obyčejných lidí. Stačí k tomu digitální kamera, trocha talentu, tři dny a 209 dolarů a 42 centů.

New York je z obrazovky do odpadu odloženého televizoru napaden osmibitovými kreaturami, vycházejícími z dosovských PC her, a postupně jimi pohlcován a ničen až do chvíle, než se z naší modré planety stane zeměkrychle.

"Barbizonovo pokušení" režiséra Jeana Stelliho má zvláštní místo v dějinách francouzské kinematografie, protože se v něm poprvé objevil Louis de Funès jako vrátný kabaretu Le Paradis. Během snímku pronesl pouhé dvě krátké repliky a pobyl na scéně jen 40 vteřin.
Děj filmu je velmi prostinký. Ďábel se při jedné pochůzce v "hříšném" světě pokusí narušit sváděním idylu párečku milenců Michel a Martina. Netuší však, že krásná blonďatá dívka, která je nablízku, plní na Zemi úlohu anděla strážného a hned od začátku ví, s kým má tu čest. Proto uvádí vše na pravou míru a dává věci do pořádku. Ďábel je pokořen a zahanben se vrací do svého podzemního světa.

"Zabíjet a být zabit" námětem a scénářem opatřil Enrique Llovet.
Bývalá zpěvačka žije sama se svým bohatstvím a synovcem Fernandem (Alberto de Mendoza), kterému odmítá stále půjčovat peníze na jeho rozmařilé večírky. Náhoda přivede do tohoto napjatého vztahu Elisu (Olga Zubarry), která právě vyšla z vězení a uchází se u Fernandovy stárnoucí tety o místo ošetřovatelky a osobní průvodkyně. Využívá své znalosti jako bývalá zdravotní sestra, kteréžto zaměstnání díky své minulosti již nesmí vykonávat. Fernando se s Elisou sblíží a zosnuje plán, ve kterém se chystá tetu otrávit a pak si užívat jejích peněz společně s Elisou po útěku do zahraničí.

Hudební film, v němž si zahráli tehdy velmi oblíbení tanečníci Tito Lusiardi a devatenectiletá Amelia Bence. Celý snímek je založen na umění tanga, jež je nedílnou součástí argentinské kultury. Film navázal na stejnojmenný titul vydané hudební nahrávky z roku 1930.

Normalizační dílko z dob reálného socialismu referuje o životě a starostech obyčejné prodavačky Anny Holubové a jejích kolegyň z prodejny potravin. V době, kdy byl uveden, byl velmi oblíbený, ostatně jako všechny "Dietloviny", přestože nezakrytě propagoval tehdejší společenské zřízení. Objevovaly se v něm zavádějící scény s plnými pulty potravin a ochotnými prodavačkami, což neodpovídalo realitě. V době vzniku byl soudruhy z dramaturgického dozoru (cenzory) kritizován pro neuspořádaný osobní život hlavní hrdinky.

Osmnáctiletá Mahula (Yvetta Kornová) se nedostala na vysokou školu a rozhodla se pracovat jako pomocnice v automatu. Celkem snadno se přizpůsobuje podmínkám a připojí se k "šikovným" prodavačkám, které si potenciální manko vyrovnávají drobným šizením zákazníků. V tomto každodenním koloběhu pozapomíná na svůj původní cíl - vystudovat vysokou školu. Stejně bezstarostně se odvíjejí i její vztahy s partnery. Seznamuje se s vysokoškolákem Tomášem (Marek Brodský), ale také s třiatřicetiletým doktorem, který jí nabízí, aby s ním odjela na delší pobyt do zahraničí. Tomášovi na Mahule záleží, domlouvá jí, aby se připravovala na školu, ale ta dál žije ze dne na den. Tato morálka se nutně promítá i do jejího citového života, a proto si příliš neváží Tomášova upřímného vztahu, teprve když je její vinou zničen, poznává, že to bylo jediné, co mělo skutečnou hodnotu v jejím poněkud lehkomyslném životě na prahu dospívání.

Animace dovoluje vytvářet světy a znaky, které ač často nepředstavitelné a neuvěřitelné, točí se kolem nejuniverzálnějších a rozpoznatelných témat. Tento krátký filmeček, jenž vytvořilo slavné studio AKA a získalo za něj cenu BAFTA, evokuje fiktivní spolupráci Lynche s Burtonem, nebo jako by se tu setkaly snímky ERASEHEAD s NEBEM NAD BERLÍNEM. Je vzácné vidět animaci v tak desaturované formě. Bezbarvá estetika je sycena strohými temnými až tragickými postavami. O to dojemněji divák vnímá ono věčné téma touhy a lásky na pozadí nepřejícnosti a zmaru, kde je základní potřebou každého člověka obětovat se pro druhé. V davu zdánlivě monolitních robo-králičích hlav se vždy najde jeden samovyvolený, který vysvobodí svou vysněnou zářící soví hvězdičku z drápů despotického a majetnického vládce světa. Režisér Craste chtěl vytvořit "love story se šílenci", kde dojemný příběh a hřejivá oddanost vítězí nad životními klišé a nadiktovanými stereotypy.

Tento bakalářský film Josefa Abrháma pod vedením Jana Špáty, zkoumající svět snů a snovou práci mozku s pomocí výpovědí především svého otce a Vladimíra Justa jako nekonečno nad námi a v nás, si vysloužil zvláštní uznání. Hodnotné jsou zde především nedokumentaristické obrazové rekonstrukce snů a archetypálních obrazů.

Čtyřdílný příběh na motivy stejnojmenné knihy Alexandra Chakovského vypráví o nejtragičtějších okamžicích Velké vlastenecké války při obléhání Leningradu mezi zářím 1941 a lednem 1943. O velké bitvě o město, dění na velitelství, každodenním životě v první linii a heroických pracovních výkonech obyvatel obléhaného Leningradu. První dva díly: Luga - hranice obrany a Pulkovsky meridian.

Čtyřdílný příběh na motivy stejnojmenné knihy Alexandra Chakovského vypráví o nejtragičtějších okamžicích Velké vlastenecké války při obléhání Leningradu mezi zářím 1941 a lednem 1943. O velké bitvě o město, dění na velitelství, každodenním životě v první linii a heroických pracovních výkonech obyvatel obléhaného Leningradu. Třetí a čtvrtý díl: Leningradský metronom a Operace Jiskra.