duklak2

Zrovna je první svátek vánoční a já neustále přemýšlím, co si mám pustit za film. Jelikož mě ale nic nenapadá, tak jsem se rozhodl svůj volný čas zpříjemnit nějakým krátkometrážním filmem. A co se více hodí k tomuto vánočnímu času než přece Santa Claus, který je zde poprvé na filmovém plátně. Santa Claus, tento bodrý chlapík každého určitě učaroval. Prý je to postava mytická. Ale já na něj věřím. A to se můj věk nezadržitelně blíží ke 30!!! Líbilo by se mi mít práci jako on. Jen si to sami představte. Žijete na severním pólu společně se svojí manželkou a svými pomocníky a vyrábíte vánoční dárky. Pak v noci ze 24. na 25. prosince "letíte" na svých saních, které táhnou sobi. A dárky rozdáte všem hodným dětem. Pořád ale nechápu, jak se může tlustý Santa dostat kterýmkoliv komínem do domu? Připadá mi ale, že každý rok nabere Santa několik kilo. Dozvěděl jsem se, že děti v USA nechávají Santovi pod stromkem mléko a sušenky. Takže už vím, proč nabírá na váze:-). No, a abych se já přiznal, tak slovo Ježíšek, či Děda Mráz nesnáším. Já schvaluji jedině Santu Clause, který pije Coca-Colu:-). Je to sice smutné, ale je to tak. Santa je hodně propagovaný, a když se zeptáte nějakého dítka v ČR, co si přeje na Vánoce, tak víte, co vám odpoví? Já si od Santy přeji...... Neřeknou od Ježíška a to je překvapivé. Santa totiž pronikl už všude a mnohem lépe to slovo zní než Ježíšek. To je taková zdrobnělina, ze které je mi už několik let špatně. O filmu vím jen díky tomu, že ho viděl bratranec. Překvapilo mě, že děti ukládá do postele služka, ale kde jsou rodiče?

Do Štědrého dne zbývají pouhopouhé dva dny a zrovna se mi zadařilo na kurzových sázkách. Měl jsem dva vítězné tikety s celkovou výhrou 3840Kč. No a nebyl bych to já, aby jsem hned nezačal přemýšlet, kde tu sumu utratit. A jelikož dárky už mám týden nakoupené, tak jsem se rozhodl, že si udělám krásné pondělí. Rezervoval jsem si vstupenky na film Nestyda, který začínal ve 14:15h. a večer na snímek Hlídač č. 47. Mezi těmito filmy jsem navštívil hokejové utkání Jihlava-Ostrava. Na film Hlídač č. 47 se mi nejprve moc nechtělo, jelikož po přečtení dvou recenzí ve mě snímek budil smíšené pocity a já pořád váhal, jestli nemám jít večer na jiný film. Do poslední chvíle jsem se rozmýšlel mezi snímky: Den, kdy se zastavila Země, Oni a Hlídač č. 47. Nakonec tedy u mě zvítězila česká tvorba. Musím říct, že film je téměř dokonalý a nechápu tupce, kteří mu dávají 3 a méně hvězd. Hned jak snímek začal, tak nastavil takové tempo, že to normálního člověka nemohlo nechat chladným. Chválím krajinu, která je velmi dobře ztvárněna. Co se týká hereckých výkonů, tak k nim nemám žádné výtky. Roden, kterého jsem nikdy moc nemusel, tak zde mě přesvědčil o tom, že je to pan Herec. Fantasticky zahrál postavu, která zachrání sebevraha před přejetím vlakem a pak díky incidentu ztratí na nějakou dobu sluch. V jeho roli si nedokážu představit jiného českého herce. Další herec, který mě velmi mile překvapil a trochu i pobavil, byl Vladimír Dlouhý v roli chlípného kostelníka. Byl to od něj velmi věrohodný výkon. Jeho obličej přesně vystihl jeho roli. Myslím si, že v brzké době ho začnou režiséři zvát na další záporné postavy. Lucia Siposová v roli Anny mě přišla taková prkenná a nic moc nepředvedla. Zklamal mě Jiráček, který se se svým obličejem sice hodí na svou roli, ale jeho dialogy jsou směšné a celkový jeho projev je prachbídný. Líbily se mi záběry vlaku a sněhem zapadlá krajina. Hudba ve filmu je okouzlující. Ty flashbacky s přejetou dívčinou tam být nemusely. Říká se, že v jednoduchosti je krása a zde to platí dvojnásobně. Zápletka je jednoduchá, děj plyne pomalu a my postupně poznáváme postavy. Už, už jsem přestával věřit Renčovi, že se mu někdy podaří natočit kvalitní snímek. Po nedávném zhlédnutí Renčova filmu Na vlastní nebezpečí, který jsem hodil do odpadu, jsem Renče zatratil, ale tím, že vytvořil Hlídače, tak si u mě udělal velké plus a těším se na jeho další snímky. Hlídače hodnotím lepšími 4 hvězdičkami.

[obsahuje spoilery] Mým druhým filmem zhlédnutým v multikině byl právě tento. Je 22. 12. 08 14:00h a já usedám do sálu č. 3. Film začíná už za 15 min., ale já jsem v sále sám. Říkám si tedy, je to tak špatný film, že se nikomu nechce na něj jít? Nakonec se to vysvětlilo velmi jednoduše. V sále č. 1 dávaly nové Sněženky a sál byl úplně zaplněn. V "mém" sále už zhasly světla a já tam byl pořád osamocen. Začly běžet upoutávky na jiné filmy a najednou přišli 4 lidé. Matka s dvěma dcerami v pubertálním věku, které si sebou samozřejmě nesly popcorn a Coca-Colu a ještě přišla jedna dáma ve středním věku. Usadili se, doběhla poslední upoutávka na film Andělé a démoni a film Nestyda začal. Musím říci, že ač jsem to nejprve moc nečekal, tak mě tento film příjemně překvapil a řadím ho mezi povedené české komedie. Četl jsem pár článků o filmu a reakce diváků byly velmi rozpačité. Nechápu to. Je to dobrý film. Přesně vystihuje problém mužů středních let, kdy začínají hledat na svých manželkách různé vzhledové chyby. V tomto případě se Macháčkovi nelíbí Babčákové velký nos. Načež se dočkáme velmi zajímavé zápletky, kdy se Macháček zamiluje do o 25 let starší zpěvačky, a nastávají vtipné scénky. Např. když ho seznámí se svými syny, kteří jsou v Macháčkově věku. Macháček neví kudy kam. Bulváři je fotí do novin a rýpou do jejich vztahu. Líbilo se mi, jak Macháček zašel do nevěstince a tam zrovna narazil na svou dávnou žačku, která měla neuvěřitelně vykulené oči. Dále se mi líbily různé fígle od režiséra, kterými se snažil více zaujmout diváky. Mám na mysli např. pokrytí těla ženy šlehačkou a následné olizování, nebo mihnutí skutečných osobností českého showbyznysu Hany Hegerové a Karla Gotta. Komické mi přišlo ježdění Macháčka na motorové koloběžce, ale nebylo to dotažené. Trochu jsem nepochopil záměr režiséra, proč se rozhodl, že Macháčkovi rodiče ve filmu přijmou jeho ženu a budou jí pomáhat s jejím novým vztahem s Pavlem Liškou, který zde hraje úplně jinak, než jsme od něho zvyklí. Už ze sebe nedělá idioty a hraje vyrovnaného muže, který ale pořád myslí na svoji manželku se kterou se rozvedl. Nestyda je přijatelnou a lehce stravitelnou komedií, kterou oceňuji 3 hvězdami. Tady máte Macháčka, jak moderuje počasí: www.youtube.com/watch

[obsahuje spoilery] Všichni udělejte dřepkins a čítejte můj koment. Tak jsem se v doprovodu své bývalé spolužačky vydal poprvé v životě do multikina Cinestar v Jihlavě, které bylo otevřeno před dvěma měsíci, na tento film. Jelikož jde o nejmodernější multikino v ČR (tedy ještě je v Liberci, které má o 4 sály více), tak jsem byl plný očekávání a hodně mě zajímalo, jaké budu mít po zhlédnutí filmu zážitky. Bylo to skoro dokonalé. Je to o 150% něco jiného, než když sleduji filmy na svém PC. Líbezný zvuk se linul sálem a já byl tak zakoukán, že jsem přestával vnímat občasný chichot obecenstva doprovázený křoupáním popcornu a usrkáváním Coca-Coly:-). Původní Sněženky považuji za nepřekonatelný kult v žánru teen komedie. Takže pro mě měly hodnotu 5 hvězd, a i když jsem je viděl už několikrát, tak se vždycky i v dnešní době, alespoň na kousek podívám. Sám nechápu, proč se dnešní komedie pro mladé točí jen kolem sexu. Kokotkovinomádloviny jsou tím jasným příkladem. Neříkám, že se mi Snowboarďáci nelíbili, ale mohli být mnohem lepší, kdyby se děj netočil jen kolem toho, jak "o to" přijít. Sněženky byly založené na hláškách a také na skvělých výkonech hlavních protagonistů. Ať už se jednalo o Koptu, Mariku, Suchánka, nebo neskutečně vtipného Duchoslava, který asi nikdy nedospěje. Nové Sněženky naplnily moje očekávání a jsem nesmírně rád, že to mohu říci. Herci nezklamali. Duchoslav je ještě vtipnější než kdysi (je to tedy hlavně tím, že se ve svém věku chová jako puberťák). Je překvapivé, že se herci ani po tak dlouhé době moc nezměnili. Hlavně jejich vizáž nedoznala až na pár vrásek moc změn. Tedy až na Koptu, který ač říká, že na lyžích stál naposledy před 30 kg, tak bohužel lže. Podle mého odhadu to bylo asi tak před 50 kg:-). Duchoslav se rozhodl, že uspořádá sraz a svolal tedy svoje bývalé spolužáky. Přijeli všichni. Mácha, ze kterého je oblíbený televizní bavič. Převrátil, který je zahořklým spisovatelem, kterému se vůbec nedaří svá díla prodávat. A nesmí chybět ani všemi opěvovaná Marika, prý "hvězda" Hollywoodu. Z ostatních spolužaček se staly matky, které nabraly na váze. Dále je tu profesorka Hanka, kterou skvěle zahrála Veronika Freimanová. Ta ve svých 53 letech vypadá výborně. A nesmíme zapomenout ani charismatického profesora Kardu v podání Brzobohatého. Pak tu máme dva "nové" herce. Prachař v roli Suchánkova syna a Juliana Johanides v roli dcery Duchoslava, která se do Prachaře v průběhu děje zamiluje, ale jelikož syn Máchy bral dříve drogy, tak Cabadaj nesouhlasí s tím, aby se s jeho dcerou stýkal. Herecký výkon Prachaře mě docela mile překvapil. Měl jsem ho spojeného jen s rolemi, kde ze sebe většinou dělal blbce. Zaujal mě pokus Kopty o románek s Freimanovou. Škoda, že jim to nakonec nevyšlo. Chválím kameru, protože ta si "vychutnávala" skoro každý záběr. I hudba byla výborná. Vadilo mi časté opakování hlášek z původních Sněženek. Bez klasických hlášek jako např. dřepkins by Sněženky asi být nemohly, ale když je slyšíte už poněkolikáté, tak je to k unudění. Jedny z mála nových byly tyto: Viky Cabadaj „Promiňte - já jsem v šoku... mohu si na vás šáhnout? Můj milovaný profesor! Profesor KARDA „Můj suveréně nejhorší žák za třicet let učitelské praxe... Mácha: „Bacha, to jsou bulváři. Kdyby něco, jsem inženýr Stavinoha a vykáme si.“ Dále bych trochu zredukoval počet postav, poněvadž některé zde být opravdu nemusely. Na závěr říkám, že rozhodně nečekejte komedii, je to trochu drama. Je velmi dobré načasování premiéry Sněženek, poněvadž si rádi odpočineme od vánočního shonu a půjdeme na ně do kina. Hodnotím je slabšími 4 hvězdičkami.

Zajímavý animák z dílny Shanea Ackera. Devět minut dlouhý příběh z jakéhosi postapokalyptického světa ve mně zanechal rozpačité dojmy. Film sice můžeme vnímat pouze jako depresivní animák s dobrým koncem, ale něco mi říká, že příběh v sobě skrývá i hlubší myšlenku. Už jen když vidíte ty obrázky, tak to ve vás vyvolá zvláštní pocit. Ze začátku nevíte co od filmu čekat. Film je temný až hororový. Vyzdvihuji detailní práci se zvuky. Devítka v názvu je pro film symbolická – samotný příběh bez titulků a úvodu trvá devět minut, v příběhu se vyskytuje devět hadrových panáčků (hadrový panáček s číslem 9 + dalších osm duší panáčků je osvobozeno z amuletu). Snímek jsem zhlédl dvakrát po sobě, abych děj lépe vstřebal. Ackerovi se myslím bravůrně podařilo vměstnat do devíti minut nenásilnou formou příběh s pointou a myšlenkou, které mnohdy i celovečerním filmům schází. Nejedná se tedy o komerční slátaninu přeplněnou počítačovými efekty, ale o střídmé pojetí tématu zkušeným animátorem Shanem Ackerem. Tento film má pro mně hodnotu čtyř hvězd.

Simsalabim a je tu pětiminutový animák, který jsem stahoval 10 minut. Ano je to tak. Chtěl jsem si tento "film" vychutnat na celém monitoru a tak jsem vygooglil 70 Mb soubor. Příběh je vskutku nápaditý. Tvrdohlavý králík, který nechce vystoupit v kouzelnickém představení do té doby, než dostane svoji vytouženou mrkev. Mimika postav mě doslova srazila do kolen. Souhlasím s ostatními, že je zde animace jako v Ratatouille. Pixaři zase jako vždy zaváleli. Prostě skoro dokonalý kraťas, kterému dávám čtyři hvězdy.

„Dobrý den, chci zhubnout. Prosím, poraďte mi jak? Paní doktorko, já to asi nedokážu, nebo myslíte, že ano?“ Nikdy bych nešel ukazovat svůj pupek před český národ. Dříve, když jsem ještě sportoval, tak mé tělo bylo hubené, ale před pár lety u mě nastala změna. Na sport jsem se vykašlal a najednou moje váha ukazovala čím dál větší čísla. Je mi to ale jedno. Stejně se všichni sejdem na krchově. Velice diskutabilní pořad, který každého, kdo ho uvidí, donutí přemýšlet o sobě a půjde oprášit svoji váhu:-). Jelikož jsme Češi a kopírujeme Američany včetně jejich výživy, tak většina našeho obyvatelstva má nadváhu. Např. já 30kg:-). Je to smutné, ale je to tak. Platí totiž, že co je zdravé, tak nikomu nechutná. A to je ten základní problém, proč všichni nabíráme na váze. Dále za tloušťku může dnešní uspěchaný životní styl, jelikož nemáme čas vklidu posedět v restauraci a dát si teplé jídlo. Raději někam běžíme a po cestě si dáme ve fast foodu gyros, do kterého šikmí obyvatelé dají maso z domácích mazlíčků:-), nebo přesmažené hamburgery, či párky v rohlíku aj. Nebo se velmi bavím při návštěvě nějakého marketu, kde všichni běhají s košíkama jak pominutí a hledají všelijaké slevy, které se většinou týkají různých nezdravých potravin, které jsou pár dní před koncem záruky a lidi je berou všemi deseti. Večer se pak diví, že jim je špatně a neví z čeho. Další den jdou do ordinace a nadávají, že musí platit 30Kč poplatek:-). V tomto pořadu se obézní lidé snaží zhubnout pomocí rad doktorky Kateřiny Cajthamlové. Já jsem se každý díl velice smál. Hlavně když ukazovali ty svoje pupky:-). Nebo když jim doktorka probírala ledničku a úplně všechno vyházela. Potravin mě bylo velmi líto. Štangle salámu a různé pochutiny, kterými nikdy nepohrdnu. Dále bylo vtipné jak soutěžící nevydrželi zákazy a pak se potajnu cpali. Pak to ale svérázná doktorka odhalila kouknutím do koše, či popelnice. To jsem ale nepochopil. Proč ty obaly od potravin soutěžící neschovali jinam? Velmi nechutné bylo, jak na stůl naskládali všechny potraviny, které za několik uplynulých dní snědli. A pak to smíchali dohromady. Fuj, ble. Při pohledu se mi obracel kufr:-). Stejně si myslím, že většina tlusťochů po skončení pořadu jela do marketu pro svůj tradiční nákup:-). Osobně bych rád probral ledničku paní doktorky, protože se mi zdá, že se v poslední době začíná zakulacovat. Tento pořad ohodnocuji třemi kily a k večeři si dám vepřo knedlo zelo:-).

"Jediné Taxi, které vám zaplatí". A tak Taxík dorazil i sem. A za volantem nesedí nikdo jiný než "ušák" Hámič. Divím se, že ještě neboural, protože nemůže řídit soustředěně a bezpečně, když se baví s lidma, čte otázky z nějakýho monitoru a rozptylovat ho také musí ty blikátka za ním. Ze začátku jsem to vůbec nesledoval, protože mě trochu odrazoval Háma, ale jednoho dne mě napadlo, že to přeci jen zkusím. Byl jsem mile překvapen, že mě to začalo bavit a nenechal jsem si ujít další díly. Překvapilo mě hodně lehkých otázek, které soutěžící nevěděli a já kroutil hlavou nad tím, jak je český národ hloupý. A nápověda zeptat se kolemjdoucího člověka je velmi vtipná. Cituji: „Ahoj, my teď soutěžíme a potřebujeme poradit.“ Zajímavá soutěž, ale trochu rozporuplná. Pořád mám nedůvěru k soutěžícím, možná jsou jen nasazení a hrají své "překvapení", když vstoupí zrovna do soutěžního taxíku. Právě to mě na tomto pořadu trochu kazí dojem. Nehodlám už špekulovat nad tím, jestli ti soutěžící to hrají, nebo ne a přejdu k hodnocení, které pro tento pořad vyznívá průměrně. "Chceš-li býti v balíku, jezdi se mnou v Taxíku!"

Nikdy nezapomenu na překrásná sobotní dopoledne před pár lety. Nezapomenutelná soutěž a jsem nesmírně rád, že je i zde na CSFD. Jen by si zasloužila červený čtvereček. Populární "košanda" se mi velmi líbila, jen mě trochu vadilo, jak při ní byl velký hluk od povzbuzujícího obecenstva. Všichni fandí všem:-). Finálová hra hádání postupně odkrývaného obrázku mě přišla trochu těžká, i když asi více hlav více ví:-). Otázka moderátora soutěže „a žlutí/červení/modří již vědí“ je nesmrtelná. Na wikipedii jsem našel zajímavost se kterou se s vámi musím podělit. V roce 1993 otiskl časopis Sorry kreslený vtip, zobrazující scénu z této soutěže. Na síti obrazovek byla jako obrázek zčásti odkryta vulgární kresba (symbol vulvy), přičemž moderátor pronáší právě onen okřídlený dotaz „…a modří už vědí…?“ Tento vtip se po otištění stal velmi populárním, mezi lidmi putovaly jeho fotokopie a tiskl se i na trička. Během času je původní karikatura stále více zapomenuta, její slovní citace se osamostatňuje a význam se posouvá k obecnějšímu idiomu. A na závěr nesmí chybět mé hodnocení. Tato soutěž má ode mě 85% a vy ostatní se polepšete.

Nebýt ČT, tak bych ani nevěděl, že tento film existuje. No tak jak začít. Je druhá adventní neděle a já po hodně dlouhé době usedám k televizoru podívat se na tento nový český snímek. Před shlédnutím jsem nevěděl, jak je zde hodnocen. Příběh vskutku zajímavý, ale velmi prapodivně zrealizovaný. Tohle jako má být trihller? Nu což, každý máme jiný názor. Vydržel jsem se dívat půlku filmu a bylo to děsné a nepochopitelné, i když názor na film a jeho pochopení může částečně ovlivnit inteligence diváka. Rozhodně je povedená kamera a trochu i zvuky vodních živočichů. Po 40 min. filmu jsem šel psát tento koment. Zajímavostí je, že zde vousatý Vetchý vypadá skoro stejně jako jeho starší bratr Martin (člen ODS v Jihlavě a majitel realitní kanceláře), akorát má Ondřej jen více vlasů. Takže a na závěr. Mým snem na CSFD bylo to, že jednoho dne napíšu komentář k filmu, který nebudu hodnotit a jsem rád, že mi to Lovec vodního ticha splnil.