bloom

Uprostřed rozjeté hollywoodské kariéry natočil Peter Sellers tuhle milou komedii. Sám zde sice hraje jenom chvilku doktora-alkoholika, ale naprosto kouzelně. Ono by možná Sellersovo obsazení spolu s dvojicí Cook-Moore mohlo budit podezření, že se jedná o anarchistický humor stylu Goon show nebo Monty Python. Ale vůbec ne, dostanete spíš tradiční suchý anglický humor. Co se týče už zmiňované komické dvojky, tak ti opravdu rulezz (a to tohle slovo v komentářích moc používat nechci), obvzlášť Peter Cook, který se oproti Dudleymu tolik neproslavil a přitom mně přijde mnohem zábavnější. Potěší také mladý Michael Caine v roli nesmělého synovce. Konec mi ale přijde trochu moc uspěchaný a oproti zbytku filmu narychlo spíchnutý. 70%

Viděl jsem sice jen část "Popster", ale ta mě opravdu znamenitě pobavila. Zatím nejlepší parodie na Superstar, jakou jsem viděl. Uznejte, když je mezi soutěžícími Simon Pegg a předsedou poroty je Rowan Atkinson, tak to snad ani špatně nemůže dopadnout.

Skvělá, ale krátká (přesto však dvoudílná) parodie na filmy o komiksových hrdinech, speciálně Spider-Mana. V úvodu se mihne populární britské duo Pegg-Frost, ale středem pozornsoti se stává Rowan Atkinson, v roli fotografa Petera Pipera, kterého pokouše masožravá rostlina a on díky tomu získá nadpřirozené schopnosti. V první části vlastně sledujeme jeho proměnu v superhrdinu Spider-Plant Mana a jeho skutky. Nejvíc zábavná je na ní záchrana Peterovi vyvolené Jane Mary ze spárů pouličního lapky a s tím související výběr superhrdinského kostýmu. 1.část-80%. V druhé části se ovšem dostává ke slovu Batman jako záporák v jedinečném podání Jima Broadbenta. Ten naříká, že v současnosti všichni touží po pavoučích superhrdinech, Robin ho opustil a místo Batmobilu musí používat Batclio. Před rozhodujícím střetem se Spider-Plant Manem ho ovšem zradí i Batclio, a tak se musí na místo boje dostavit metrem. Bitka mezi oběma se odehraje na Tower Bridgi a je prošpikovaná odkazy na Matrix. Nakonec vše musí rozhodnout Robin, kterého hraje starý Atkinsonův souputník Tony "Baldrick" Richardson. 2. část-100%. => Výsledné hodnocení-90%. havLord: Estráda vyloženě nováckého tipu ti nebyla. Jedná se o součást dobročinné show Comic Relief, kterou (inspirován charitativními projekty Johna Cleese) založil Atkinsonův dvorní scénárista Richard Curtis už v roce 1985.

Neberte to jako typický Belmondův film, je zde mnohem méně humoru. Právě vyznění postavy jako nesympatické bylo vizí režiséra Enrica, ačkoli byla v rozporu s představou Belmonda a autora předlohy José Giovanniho. Mně se prostě líbí atmosféra snímku podtržená jednou z nejlepších hudebních prací Francoise de Roubaixe. A právě ona "pouťová" improvizace nejvíc. Co však trochu kazí dojem, je dabing přesluhujícího Jiřího Krampola.

Nejlepší Giovanniho film. Ventura(slušně dabovaný Janem Vlasákem) s Jobertovou by si zasloužili možná aspoň jeden další snímek. Viva Francois de Roubaix!

Chvílemi nudná kriminálka paralelně vyprávějící příběhy dvou grázlů (Delon a Salvatori), které vrcholí skutkem motivovaným kolegialitou kriminálníků. Giovanni natočil na sebe trochu slabší film, což je tak trochu způsobeno Alainem Delonem v hlavní roli. Cikána mu prostě vzhledově vůbec nevěříte a zvládl i lepší výkony. Salvatori mi byl také protivný, Girardotová by potřebovala víc prostoru. Pro mě je rozhodně nejlepší Marcel Bozzuffi, veterán žánru. Já osobně víc fandil inspektorovi v jeho podání než oběma hlavním "hrdinům".

Smůla (pod tímto názvem film uváděla ČT) je remakem filmu Muž jménem La Rocca z roku 1961, který byl natočen podle Giovanniho románu, ale panu spisovateli se nelíbil, stejně jako většina filmů natočených podle jeho děl. Giovanni totiž psal podle skutečnosti,sám byl v minulosti kriminálním živlem a psát začal ve vězení. Údajně prý za okupace pracoval pro gestapo, mezi filmy podle jeho scénářů či románů však patří i Sicilský klan, Druhý dech, Velký risk, Ho!, nebo Dorodruzi. Kvůli oné nespokojenosti se sám stal režisérem a natočil příběh skutečného gangstera La Roccy (zde pod jménem Borgo) sám a po svém, ačkoli do hlavní role se vrátil Jean-Paul Belmondo. No a i když Giovanni i Belmondo mají ve své filmografii lepší dílka, tak Smůla stojí za zhlédnutí především kvůli scéně, kdy tehdy začínající Depadieu zraní Cardinalovou a zabije Constantina. Nejlepší složkou filmu je však hudba geniálního Francoise de Roubaixe, která patří ke skladatelovým nejlepším kouskům. 65%

Důvod ke zkouknutí je hlavně kvůli dvojici Ventura - Dewaere a ostatním francouzským hvězdám (Tornade, Guiomar...), které sice známe hlavně z komedií, ale tady je vidíme v rolích těch největších parchantů a kariréristů. Jeden z mála filmů podle scénáře Francise Vebera při kterém se vůbec nezasmějete. A ještě lepší by to bylo bez toho dabingu, typického pro 90.léta. Snad jediný, kdo mluví pouze jednu roli, je Petr Haničinec jako Lino Ventura.

Je to scénka od scénky. Třeba Tomáši Hanákovi mnohem víc svědčí, když se jeho výstup obejde bez rýmování. Petr Čtvrtníček sice pouze v jednom díle, ale jako vždy za jedna. Překvapuje Tomáš Matonoha, jeho skeče patří k nejlepším. Z takzvaných bavičů z ulice mě zaujali Petr Vydra a Lukáš Pavlásek. Já mám však nejraději úplně jiná vystoupení. Dnes za Českého lva zatracovaného Igora Chmelu a jeho přeřeky - scénka na profesionální úrovni, která by klidně mohla patřit do zlatého fondu televizní zábavy. Ale hlavně Roberta Nebřenského, tomu se zatím snad povedlo všechno. Obvzlášť Marcel Kamil - skvělá parodie současných metrosexuálních zpěváků české pop-music. Jednou jsem viděl Stojáka živě v Lucerna music baru a musím potvdit, že je tam skvělá atmosféra. Navíc když vám tam Tomáš Hanák zpívá svou "Musíme si pomáhat"... :)

"Tvoje starost - moje radost." Dveře zabírají místo nejlepší místo nejlepšího TV filmu v mém soukromém svěrákovském žebříčku (jako film tam mám Vrchní prchni, písničku Mokré piano, povídku Podvodník, divadelní hru Záskok a rozhlasovou hru Posel hydrometerologického ústavu). Tuhle půvabnou komedii napsal Zdeněk Svěrák se svým starým souputníkem Miloněm Čepelkou (se kterým vytvořil i nezapomenutelný rozhlasový pořad Šestka na bidýlku) a na pár vteřin se tu i mihne. Petr Nárožný tu ztvárňuje postavu, kterou ve svých počátcích hrál často: cholerického blba, tentokrát v situaci, že mu někdo ukradl dveře. Námět sousedského hašteření trochu připomíná komedie typu Zítra to roztočíme...atd., ale ta sranda je někde jinde. Opravdu kouzelná je postava dědečka Josefa Kemra, úplného protikladu dědy Komárka. Pobaví vás také esenbák Oldřich Vlach nebo pojišťovák Václav Lohniský. Mimochodem se jedná o první režii Ladislava Smoljaka.