Lana Turner

"Úspěšný muž je ten, který vydělá víc peněz, než může žena utratit. Úspěšná žena je ta, která dokáže takového muže najít.“

Julia Jean Mildred Frances Turner se narodila v Idahu jednomu horníkovi z Tennessee a šestnáctileté dívce z Alabamy. Měla v sobě skotskou, irskou, holandskou a anglickou krev a pro rodinu a přátele to byla "Judy." Přišla Krize, s ní těžké časy a rodina se byla nucena přestěhovat do San Franciska, kde se rodiče brzy rozešli. V prosinci 1930 jí na ulici zabili otce a okradli ho o peníze, které vyhrál v kostkách (a schoval si je do ponožky). Nemocné matce doktor doporučil sušší klima, a tak se v roce 1931 s desetiletou dcerkou ocitla v Los Angeles. Byli velmi chudí a aby rodina ušetřila, přebývala někdy Lana u přátel a známých. Poté co byla objevena pro svět filmu, dohlížela matka na její kariéru.

Její “objevení“ se stalo jednou z legend hollywoodského šoubyznysu. Místo vyučování – chodila tehdy ještě na střední školu Hollywood High – si šla do bistra na rohu Sunset Boulevard koupit kolu a tam si jí také všiml vydavatel “Hollywood Reporter“ William R. Wilkerson a zeptal se jí, jak by se jí libilo hrát ve filmech. Doporučil ji následně komikovi-agentovi Zeppo Marxovi, ten ji nechal podepsat smlouvu a představil režiséru Mervynu LeRoyovi, který ji obsadil do dramatu THEY WON'T FORGET (1937) vedle Claude Rainsa a Otto Krugera. Jako komparzistka se ještě v tomtéž roce zúčastnila natáčení dramatu ZRODILA SE HVĚZDA (1937), malou roli měla vedle Mickeyho Rooneyho v komedii LOVE FINDS ANDY HARDY (1938). Od roku 1939 nosila blond vlasy.

Díky přiléhavým kostýmům si vysloužila přezdívku "The Sweater Girl" (žena s bujným poprsím) a během 2. světové války se z ní také díky filmům jako ZIEGFELD GIRL (1941), JOHNNY EAGER (1942) a dalším (s Clarkem Gablem), stala oblíbená “plakátová dívka“, podobně jako například z Betty Grable nebo Ann Sheridan. Ve filmu Dr. JEKYLL A PAN HYDE (1941) se Spencerem Tracym měla původně hrát postavu děvky a Bergmanová nevinnou dívku, Tracyho snoubenku. Bergmanová však měla zájem o roli Turnerové a tak došlo k jejich výměně. Po válce pokračovala úspěšným filmem-noir POŠŤÁK VŽDY ZVONÍ DVAKRÁT (1946), kde se objevila vedle Johna Garfielda v roli, o které později prohlásila, že byla její nejoblíbenější. Kritikové jásali a dnešní žánrová klasika, která se v roce 1981 dočkala remaku, pro ni tehdy znamenala zásadní obrat.

V 50. letech však přišla série filmů, které kasovně propadly a MGM se jí náhradou pokusilo obsadit do muzikálů. VESELÁ VDOVA (1952, The Merry Widow) si nevedla špatně, velebena pak byla Lana za svůj výkon v Minnelliho dramatu s Kirkem Douglasem MĚSTO ILUZÍ (1952) a později zazářila vedle Johna Waynea ve válečném PRONÁSLEDOVÁNÍ NA MOŘI (1955). Po romanci DIANE (1956) s Rogerem Moorem se studio rozhodlo, že jí už smlouvu neprodlouží. Soudním rozhodnutím se velká hollywoodská studia byla nucena vzdát svých biografů a přicházela navíc éra televize a zábavychtiví diváci zůstávali doma. Turnerová byla jen jednou z hereček MGM, které byly “odejity“.

Po vysoce úspěšné filmové adaptaci bestselleru Grace Metaliousové PEYTON PLACE (1957) chytila kariéra Turnerové druhý dech, za roli v tomto filmu byla nominována na Cenu Akademie pro “nejlepší herečku“ a uvažovalo se o ní do role Maggie Pollittové vedle Paula Newmana pro slavné drama KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE (1958), která nakonec připadla Liz Taylorové (oskarová nominace). Další filmové neúspěchy, jako například ANOTHER TIME, ANOTHER PLACE (1958) vedle Seana Conneryho a skandál kolem smrti jejího milence Stompanata však hrozily úpadkem kariéry. V této dusné atmosféře přijala vedoucí úlohu v remaku IMITATION OF LIFE (1959) režiséra Douglase Sirka.

Studio Universal se rozhodlo “vydělat“ na její znovunabyté publicitě; výsledkem byl jeden z největších filmových hitů nejen roku 1959, ale vůbec celé její kariéry. Publikum si také nemohlo nepovšimnout výrazných paralel s jejím osobním životem: oba filmy totiž pojednávaly o problémovém, komplikovaném vztahu mezi svobodnou matkou a dospívající dcerou. V roce 1961 natočila Turnerová poslední film u MGM, BACHELOR IN PARADISE s Bobem Hopem. K dalším významným počinům z té doby patří drama PORTRAIT IN BLACK (1960) s Anthony Quinnem a poslední větší role v MADAME X (1961) s Johnem Forsythem.

"Chtěla jsem mít sedm dětí s jedním mužem, ale nějak se to zvrtlo.“

V Hollywoodu Turnerová neblaze proslula častým střídáním partnerů a také tím, že se otázce počtu svých milenců nikdy nevyhýbala. S celkem sedmi muži prošla osmi manželskými svazky: čtyřměsíčním s kapelníkem Artie Shawem (1940); dvěma s hercem a restauratérem Josefem Stephenem (Stevem) Cranem, otcem její dcery Cheryl (první svazek byl po necelých sedmi měsících anulován, jelikož Crane ještě neukončil svůj předchozí); s milionářem Henry J. Toppingem Jr., který později nebyl schopen udržet životní “standard“; s údajně násilnickým hercem Lexem Barkerem; s rančerem Fredem Mayem; s Robertem P. Eatonem, pozdějším autorem knihy ze zákulisí Hollywoodu “The Body Brokers“.

Naposled (1969–1972) žila s hypnotizérem Ronaldem Pellarem (Dr. Dante), který zmizel po půl roce, jen pár dnů poté, co mu Lana vypsala šek na pětatřicet tisíc dolarů ve snaze podpořit jeho podnikání. Později ho pak ještě obvinila ze stotisícové krádeže šperků (jednou musela kvůli požáru spěšně opustit svůj byt a na pobrání potřebných věcí měla jen pár minut, popadla prý svoji rtěnku, tužku na obočí a fén....). V dubnu 1958 tehdy čtrnáctiletá Cheryl bodla doma při obraně své matky kuchyňským nožem jejího milence, gangstera Johnnyho Stompanata, a zabila ho. Svědectví Lany v této kauze bylo podle některých hereckým výkonem jejího života; následným šetřením se potvrdilo, že šlo o jednání v sebeobraně.

V 70. a 80. letech dostala několik televizních rolí, za zmínku stojí seriál “Síla rodu“ (1982–1983). Posledních deset let života prožila většinou v ústraní. Zemřela na rakovinu jícnu, která jí byla diagnostikována v roce 1992 a se kterou bojovala tři roky ve svém domě v kalifornském Century City (Los Angeles). Až do své smrti byla těžkou kuřačkou, o náklonnosti k alkoholu ani nemluvě. Část poměrně velkého majetku, nabytého díky chytrému obchodu s nemovitostmi a různým investicím, zdědila její jediná dcera, většinu ale Lana odkázala svojí služebné. Za přínos filmovému průmyslu má dnes svoji hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Rok po její smrti vyšly paměti s názvem “The Private Diary of My Life With Lana" (Soukromý deník mého života s Lanou), které napsal její kadeřník a jeden z nejbližších přátel, Eric Root. Dcera Cheryl Crane je zase autorkou knihy "Detour: A Hollywood Story" (1988), ve které popisuje svůj život s matkou, jejími sedmi muži a početnými “nápadníky“ a život v Hollywoodu.

Marek "džanik" Janík