Jiří Zavřel

Jiří Zavřel se narodil 5. října 1949 v Praze do umělecké rodiny. Jeho prarodičové byli operní pěvci Karel Zavřel (1891 – 1963) a Hana Hrdličková (1893 – 1982), prastrýcem dramatik a zpěvák František Zavřel (1885 – 1947), otcem herec a režisér Miloš Zavřel (1927 – 1996) a bratrem herec Vlastimil Zavřel (*1954). V letech 1966 – 1971 započal svojí hereckou dráhu jako elév v pražském Hudebním divadle v Karlíně. Po hostování v pražském Divadle Jiřího Wolkera se krátce stal členem Kladivadla v Ústí nad Labem, po jehož zrušení z politických důvodů byl s ostatními herci tohoto souboru od roku 1972 členem ústeckého Činoherního studia.

V pozdějších létech se Jiří Zavřel na divadelních prknech odmlčel a věnoval se, kromě opravdu příležitostné práci ve filmu, televizi a rozhlase, hlavně po roce 1989 práci v dabingových studiích, kde dosáhl velmi dobrých a výrazných výsledků. Své civilní herectví a hlavně hlasový projev, jenž využil i v operetním repertoáru svým zpěvem a pak hlavně výrazovými prostředky.

Z výkonů ze scén v Praze, zvláště v Karlíně, a v Ústí nad Labem si např. uveďme mladého Roberta ve známé operetě „Mam’zelle Nitouche“ v režii Otto Haase, Člena party v Bernsteinově „West Side Story“ za režie Leo Spáčila, Neptuna v Lenského hře „Dnes večer hraju já!“ za režijního vedení Františka Paula, Syna Otokara a zároveň Důstojníka ve Straussově slavném „Cikánském baronovi“ režiséra Františka Paula, Merkura ve hře „Orfeus v podsvětí“ Jacquese Offenbacha a s režií Rudolfa Vedrala a nebo Artura v Šamberkově a Snítilově „Play Šamberk“ pod režijní taktovkou Norberta Snítila.

V českém filmu se uplatnil minimálně – pouze několikrát v 70. letech a ještě v malinkých a v miniaturních roličkách. V první polovině 70. let byl Lojzou v milostném příběhu scenáristy a režiséra Jiřího Hanibala VELIKONOČNÍ DOVOLENÁ (1971), mladým mechanikem v autoservisu v oblíbené komedii autorské a herecké (zahráli si zde vedoucího servisu Karfíka a podnikového psychologa Kláska) dvojce Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! (1974) režiséra Oldřicha Lipského a krajanem z Moravy v tendenčním „historickém“ dramatu Antonína Kachlíka DVACÁTÝ DEVÁTÝ (1974) s Miroslavem Zounarem v úloze člena politbyra Klementa Gottwalda.

A v druhé polovině normalizačních 70. let se objevil jako student v dramatu Hynka Bočana PLAVENÍ HŘÍBAT (1975), Josef v povídce ZELENÁČI 1945 Ivo Tomana z triptychu BOTY PLNÉ VODY (1976) režisérů Ivo Tomana, Karla Kováře a Jaroslava Soukupa a nakonec jako učitel tělocviku v komedii o dětských láskách a problémech KONEČNĚ SI ROZUMÍME (1976) Jaroslava Papouška.

Zbylých téměř pětatřicet let se již před filmovou kamerou Jiří Zavřel neobjevil. Pouze dva roky před smrtí namluvil komentář vypravěče k historické detektivce JMÉNEM KRÁLE (2008) Petra Nikolajeva. Tím jeho dráha na poli české kinematografie nadobro skončila.

Jak již bylo řečeno, největší práci udělal Jiří Zavřel v českém dabingu. Jeho statným a hlubokým hlasem promlouval například Arnold Schwarzenegger, Bud Spencer, Michael Gambon, Charles Bronson, John Goodman, John Candy, Eli Wallach a hlavně Robbie Coltrane, jehož namluvil mj. v prvních šesti dílech oblíbené britské kouzelnické ságy HARRY POTTER… (2001 – 2009).

Z dalších filmů, v nichž Jiří Zavřel mluvil, si připomeňme tituly STEPUJÍCÍ STONOŽKA, TOUHA SMRTI, POLICEJNÍ AKADEMIE, HOŘÍCÍ MISSISSIPPI, LUPIČKA, BANÁNOVÝ JOE, MOONRAKER, KOMANDO, TERMINÁTOR, HODNÝ, ZLÝ A OŠKLIVÝ, ADDAMSOVA RODINA, ZLATÉ OKO, SMRTONOSNÁ PAST, POLICAJT DRÁBEM, K2, PAST, KUPEC BENÁTSKÝ, MUMIE, HEROIN, VALKÝRA, BLEDÝ JEZDEC, KMOTR apod. apod.

V dabingu se uplatnil též jako úpravce dialogů a režisér českého změní (SLÍDIL či VETŘELEC). Občas si zahrál též v rozhlase, televizi a nahrával audioknihy („Kdo zabil Johna Lennona?“, „Hvízdavý Dan“, „Kolty bez pozlátka“, „Klaunovy názory“, „Kniha krve“, „Trosečníkem z vlastní vůle“, „Válka světů“, „Noc a naděje“, „Mikulášovy patálie“, „Píseň slonů“ atd.).

Jeho ženou byla houslistka a učitelka hudební výchovy Jarmila Zavřelová. Jiří Zavřel zemřel po dlouhé nemoci 1. června 2010 v Praze ve věku nedožitých šedesáti jedna let. Svému milovanému povolání se snažil i přes zdravotní potíže věnovat až do smrti. Někdy bývá zaměňován za asistenta kamery Jiřího Zavřela (*1939).

Jaroslav "krib" Lopour