Steva Maršálek

Steva Maršálek se narodil 11. září 1923 v obci Kočí u Chrudimi. I když chtěl původně vystudovat práva, nechal se zlákat divadlem a v roce 1946 absolvoval pražskou Státní konzervatoř.

Poté prošel Maršálek řadu pražských a oblastních scén: Divadlo mladých pionýrů Praha (1946 – 1949) a pražské Městské divadlo pro mládež (1949 – 1953), zájezdový soubor Divadla na Vinohradech (1953 – 1958), Vesnické divadlo (1958 – 1959), Státní zájezdové divadlo – Státní divadelní studio (1959 – 1963), Západočeské divadlo Cheb (1963 – 1967), gottwaldovské Divadlo pracujících (1967 – 1971), Slezské divadlo Zdeňka Nejedlého Opava (1971 – 1980) a brněnské Státní divadlo (1980 – 1985).

Poté hostoval ve Zlíně (1985 – 1988), na pražských scénách Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (1988 – 1991), DOPRAPO, Agentury DFU, Divadla Bez zábradlí a Činoherního klubu. A svojí jevištní kariéru ukončil v Divadle Labyrint (1992 – 1998) a v Divadle Na Fidlovačce (1999 – 2006).

Maršálek byl charakterním hercem, devízou byla jeho charakteristická postava a hlas, obličej ověnčený plnovousem. Do konce 60. let byl Školastykem a Kubátem („Hrátky s čertem“), Roubínkem („Filosofská historie“), Frederickem („Jak se vám líbí“), Hansem („Těžká Barbora“), Jagem („Othello“), Kapuletem („Romeo a Julie“), Žižkou („Jan Hus“), Louisem („Don Juan“) a hlavně Doktorem Galénem („Bílá nemoc“) apod.

Od 70. let se uplatnil v inscenacích „Antigona“ (Chór), „Strýček Váňa“ (Astrov), „Zlatý kočár“ (Rahuma), „Hamlet“ (Duch otce), „Tři sestry“ (Čebutykin), „Fyzikové“ (Jan Vilém), „Kupec benátský“ (Šaljok), „My Fair Lady“ (Alfred Doolittle), „Obchodník s deštěm“ (H. C. Curry), „Maryša“ (Hospodský), „Naši furianti“ (Jakub Bušek), „Ženitba“ (Kočkarev), „Sen noci svatojánské“ (Klubko), „Měsíc nad řekou“ (Josef Roškot), „Veselé paničky windsorské“ (Jan Falstaff), „Hadrián z Římsu“ (Rytíř Světislav), „Revizor“ (A. Skvoznik), „Slaměný klobouk“ (Felix), „Fidlovačka“ (Václav Kroutil), „Škola, základ života“ (Inspektor), „Asanace“ (Delegát), „Romulus Veliký“ (Achilles), „Cyrano z Bergeracu“ (Bellerose) či „Šampióni“ (Julián).

Z důvodu svých mimopražských angažmá se Steva Maršálek stavěl před filmové kamery pouze občas a ojediněle. V 60. letech se představil jako posunovač v Blumenfeldově filmu STRAKATÍ ANDĚLÉ (1964), zloděj Čihák ve Cvrčkově ŽIRAFĚ V OKNĚ (1968), muž s mopedem v MLČENÍ MUŽŮ (1969) Josefa Pinkavy a novinář v dalším filmu Radima Cvrčka DOSPĚLÁCI MŮŽOU VŠECHNO (1969).

Normalizační 70. léta přestál v úložkách Muhdího ve fantastickém snímku Karla Zemana NA KOMETĚ (1970), lékaře v krátké BALADĚ O NAROZENÍ (1970) Petra Tučka, obchodníka s rounem ve STÍNECH HORKÉHO LÉTA (1977) Františka Vláčila a vedoucího projekce v Kačerově dramatu MĚSTO MÉ NADĚJE (1978). Vystupoval ve filmech slovenských (UHOL POHĽADU, TRETÍ ŠARKAN a nebo O ŽIVEJ VODE).

80. a 90. léta stihl Maršálek přetvořit postavami krčmáře v Zydroňově POHÁDCE SVATOJÁNSKÉ NOCI (1981), měšťana ve Vávrově PUTOVÁNÍ JANA AMOSE (1983), mistra v lese v Zelenkově dětském JSI FALEŠNÝ HRÁČ (1986), profesora Krásy ve Cvrčkově snímku HURÁ ZA NÍM (1988), muže v Menzelově ŽEBRÁCKÉ OPEŘE (1991) a Židů Saloma Fuxe v Dostálově filmu GOLET V ÚDOLÍ (1995) a též Mojše Kahana v Kachyňově HANELE (1998).

Hrál i ve studentských filmech (např. V ŠIRÉM POLI NA STROM SKOČÍM… – řidič auta, VYHNANCI – pan Hájek a BLÍZKÁ SETKÁNÍ – ufolog). Namluvil i Jiřího Kostku (SVĚDEK UMÍRAJÍCÍHO ČASU). Řada jeho filmů byla stvořena ve Filmovém studiu Gottwaldov. V první půlce 90. let se uvedl v zahraničních projektech (IL GIOVANE MUSSOLINI a MUTTERS COURAGE).

Současně se herecky využil jako herec rozhlasu („Stavitel lodí“, „Cvičitel labutí“, „Kůlna“, „Tři zlaté vlasy děda Vševěda“, „Smrt na objednávku“, „Diskusní příspěvek“, „Muž přes palubu“, „Dům pro všechny“, „Car Fjodor“ ad.), dabingu, televizních filmů (MODRÁ ZELENÁ ZÓNA, ROSNÝ BOD, KNĚŽNA LIBUŠE, O ŽIVEJ VODE, CITOVÉ CVIČENIA, ÚTĚK DO VĚZENÍ, OTEC, MATKA A JÁ atd.) a seriálů (RODÁCI, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY nebo NEJVĚTŠÍ Z PIEROTŮ).

Významná byla i jeho recitační a zájezdová práce. Stal se nositelem Ceny Senior Prix (1994). Byl dvakrát ženatý a měl dvě dcery. Herec Steva Maršálek zemřel 28. července 2011 v Praze, krátce před osmaosmdesátými narozeninami.

Jaroslav "krib" Lopour