Jaroslav Mottl

Jaroslav Mottl, uváděn i jako Jarka Mottl, se narodil 2. února 1900 v Praze. Zprvu se vyučil kuchařem, ale záhy se jako samouk začal věnovat hudbě. Jako skladatel, textař, zpěvák a kytarista je pevně spjatý s trampským hnutím, kterému se celý život věnoval. Spoluzakládal trampskou osadu Ztracenka, pro kterou napsal první českou trampskou píseň „Záře červánků" (1919) na hudbu Rudolfa Piskáčka.

Poté napsal stovky trampských písní na americkou taneční a od poloviny 20. let na vlastní hudbu („Arizona", „Já a můj stín", „Mládí, ach mládí", „Bessie", „Chata pod kaňonem", „Marta je Marta", „Hledám děvče na neděli" atd.). Jeho písně vyšly jako zpěvníky „Ztracenka zpívá" (1968) a „Trampské romance" (1983).

Skladatelská a textařská činnost ho přivedla k práci v kabaretech a na estrádách. Psal písně a kuplety pro Vlastu Buriana, Ference Futuristu, Fandu Mrázka nebo Sašu Rašilova.

Ve 30. letech rozšířil své působení ve filmu a stal se (nejčastěji s Josefem Stelibským a Karlem Melíškem) autorem třiceti operet (např. „A propó, co dělá Andula", „Děti manéže", „Líbánky komtesy Lucky", „Ostrov milování", „Petříček a Pavlíček", „Počestné paní Pardubické", „Podej štěstí ruku", „Praha je krásná", „Dovolená s Andělem"), které uvedlo Tylovo divadlo, Vinohradská zpěvohra, Švandovo divadlo, Velká opereta a další česká divadla. Jeho opereta „Podej štěstí ruku" byla zfilmována Vladimírem Slavínským pod názvem ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH (1936).

Často spolupracoval se skladateli Josefem Stelibským, Járou Benešem, Josefem Dobešem, Emanem Fialou, Jaroslavem Jankovcem, spolutextařem Karlem Melíškem. Ve 20. i 30. letech vystupoval se svým trampským sborem Ztracenkáři – Mottlova parta na koncertech, v divadle, rozhlase a na gramofonových deskách. Nejvíce proslul jako textař a skladatel stovek populárních šlágrů.

Napsal přes 700 písní, z toho 100 na vlastní hudbu, které byly charakteristické svým žánrovým záběrem, básnickou a melodickou invencí. Jeho písně zněly od 20. do 80. let v divadlech, na koncertech a estrádách, ve filmu, v rozhlase, na gramofonových deskách („Ztracenka si zpívá") a později v televizi (GRATULACE K SEDMDESÁTINÁM JARDY MOTTLA, POTLACH JARDY MOTTLA).

Do české kinematografie Mottl poprvé zasáhl na konci 20. let, když napsal námět a scénář ke svému jedinému němému filmu DÍTĚ PERIFERIE / MAMIČKO, MÁMO (1929).

Poté byl během let 1932 – 1952 autorem námětů a scénářů u třech desítek filmů (např. U NÁS V KOCOURKOVĚ, ŽENA, KTERÁ VÍ CO CHCE, NEZLOBTE DĚDEČKA, HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN, PORUČÍK ALEXANDER RJEPKIN, BATALION, ANDULA VYHRÁLA, PŘÍKLADY TÁHNOU, KDYBYCH BYL TÁTOU, PELIKÁN MÁ ALIBI, Z ČESKÝCH MLÝNŮ, PROVDÁM SVOU ŽENU, NEBE A DUDY, KAREL A JÁ, PAKLÍČ, POSLEDNÍ MOHYKÁN, LAVINA, PÁRA NAD HRNCEM, ŠTIKA V RYBNÍCE, DOVOLENÁ S ANDĚLEM).

Ovšem nejvíce, celkem u sedmdesáti snímků, se podílel na textech a hudbě filmových písní.

Napsal známé písně pro téměř všechny filmy Vlasty Buriana (mj. TO NEZNÁTE HADIMRŠKU, FUNEBRÁK, ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC, REVIZOR, POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI, DVANÁCT KŘESEL, NEZLOBTE DĚDEČKA, HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN, HRDINA JEDNÉ NOCI, TŘI VEJCE DO SKLA) a pro řadu dalších (MUŽI V OFFSIDU, DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, KANTOR IDEÁL, TŘI KROKY OD TĚLA, AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK, BATALION, PŘÍKLADY TÁHNOU, VALENTIN DOBROTIVÝ, TŘI KAMARÁDI či DNES NEORDINUJI).

Jeho písně zazněly od 70. let v několika filmech (ZPÍVAJÍCÍ FILM, HRA O JABLKO, JEDEN STŘÍBRNÝ, PRODAVAČ HUMORU nebo KAM, PÁNOVÉ, KAM JDETE?). Napsal s Emanem Fialou hudbu k filmu FUNEBRÁK (1932).

I ve filmu má Jaroslav Mottl prvenství – v letech 1930, 1931 a 1933 byl u nás jedním z prvních filmových zvukařů (FIDLOVAČKA, TŘETÍ ROTA, PSOHLAVCI, SVÍTÁNÍ). Zahrál si též epizodky diváka na hokeji v Innemannově komedii SŇATKOVÁ KANCELÁŘ (1932) a hudebníka v komedii ZLATÁ SVATBA (1972) Jaroslava Macha.

K tomu byl v tvůrčím kolektivu Oldřicha Nového dramaturgem Československého státního filmu (1950 – 1955). Mottl získal Pamětní medaili k 25. výročí zestátnění ČSF (1970), Čestné uznání SČSKU (1980) a od roku 1969 byl čestným členem OSA.

Tvůrce nevšedního záběru, autor několika stovek děl a zakladatel a popularizátor trampské zlidovělé písně Jaroslav Mottl zemřel 31. března 1986 v Praze ve věku šestaosmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour