Zlatá svatba

„Panebože, Pražáci!“ Nenáročná, ideologií nepřetížená komedie z rázovitého ostravského kraje. Většina herců ztvárňuje jednorozměrné vesnické figurky à la Troška a snaží se mluvit rázně a krátce, což působí stejně, jako kdyby si skupina špatných imitátorů dělala hodinu a půl legraci z Ostraváků. Je potom těžké věnovat pozornost něčemu jinému než divné mluvě, jejíž legrační potenciál se stejně rychle vyčerpá (snad jedině ten, kdo na Ostravsku nikdy nebyl, může věřit, že tady takhle všichni mluví). Venkovským prostředím, střetem venkova a města i „zamrzlým“ posledním záběrem Zlatá svatba vzdáleně připomíná Intimní osvětlení. Aby se ale přiblížila jeho nevnucujícímu se, vícevrstvému a rozhodně ne výsměšnému humoru, musela by překonat stejnou vzdálenost, jaká dělí Prahu od Ostravy. 45% (22.08.2012)

Československá nenáročná komedie, jež popisuje přípravy na zlatou svatbu jedinečného manželského páru. Tento pár tvoří B. Záhorský a J. Šejbalová a jejich dialogy, typické pro manžele po 50 letech, přednášené ve slezském nářečí, opravdu stojí za to. Ve filmu se postupně objevuje celá rodina oslavenců a výborně doplňuje hlavní postavy. Velmi zajímavá postava je syn Tonda, ztvárněný L. Kostelkou, jenž se den před ceremoniálem opije, zničí svůj nový zahraniční automobil a probudí se s bolehlavem až den po akci. Dramatickou složku vyplňuje hledání ženicha, jenž těsně před svatebním jubileem zmizel po anglicku, přičemž příbuzenstvo je přesvědčeno, že ho lze nalézti u místní vdovy volných mravů (M. Kantorková). Příbuzenstvo doplňují S. Budínová s manželem S. Remundou, úzkostlivě tající, že jsou těsně před rozvodem, dále V. Menšík a M. Martínková a nezadaný inženýr R. Lukavský. Tak trochu mimo hlavní dějovou linii stojí příběh J. Krampola s těžce pubertální Remundovou dcerou Olinou, zpočátku poměrně vtipný, posléze však už méně. V komedii se objevuje spousta známých umělců, například bývalí ženichovi parťáci ze šachty (F. Filipovský, J. Vostrčil), předseda místního národního výboru J. Sovák či mnozí jiní. Zlatá svatba od Jaroslava Macha se mi líbila, neboť je neokoukaná, místní nářečí notně příspívalo ke komičnosti, zejména u hlavních představitelů se mi jevilo jako velmi přirozené a hlavně obsahuje spoustu vtipných situací a hlášek. (31.10.2013)

Sympaticka normalizacna komedia o nedorozumeniach, hadkach a o pripravach oslav zlatej svadby. Film stihol zludoviet, a dobre sa na tom dalo kedysi zabavit. Ovsem vsak uz dnes, kedy sa k divakovi dostali skutocne kulty europskeho zabavneho filmarskeho priemyslu /Spencer, Terence Hill, Belmondo, Pierre Richard, Mr. Bean/ - tak dnes uz ten humor nefunguje. Za normalizacie vsak dobry sposob ako uniknut normalizacnej sivosti a sedivosti. 56 % (17.02.2015)

Film s naprosto famózním obsazením (a to tu v hlavičce nejsou zmíněni např. Jan Vostrčil, Jiří Sovák, nebo Václav Lohniský...). který dojíždí na křečovitou snahu o autentičnost slezského nářečí. Jinak jde o dobrou zábavu (zejména postavičky Lubina Kostelky, nebo Jirky Krampola jsou nezapomenutelné), s několika výbornými hláškami: - "Kolik stojí rozvod?" - "Čtyři stovky." - "To by nám mohli, jako důchodcům, slevit, ne?" (22.12.2007)

Vynikající jemná komedie s myšlenkou. Typická Machova poetika a jemný humor, který není přímo řachanda a musí se trochu přemýšlet. Mladá generace asi nepochopí. Herecké výkony perfektní. Jaroslav Mach byl vynikající režisér a scénárista a točil své filmy. Jeho filmy odráží dobu ve které točil. Bohužel tyhle jemné narážky mají mladí problém pochopit. Jen žasnu, kolik chytrých ví co bylo záměrem tvůrce filmu. Kvalitu dialektu nemohu jako neostravak posoudit, ale pochopím případné výhrady ostraváků k faktu, když se pražští herci snaží mluvit nářečím(viz. hrůzné snahy o hanáčtinu v řadě filmů a seriálů). (29.12.2015)