Biografia
Významná brněnská herečka Helena Kružíková pochází z Třebíče. Již v době okupace propadla divadlu, po osvobození pak nastoupila na brněnskou Státní konzervatoř, která se v průběhu jejího studia transformovala na Janáčkovu akademii múzických umění. V prvním poválečném ročníku studovala s řadou významných osobností, jako byli Josef Karlík nebo Květa Fialová. Studium dokončila v roce 1950 a s některými dalšími spolužáky ze školy nastoupila do Těšínského divadla v Českém Těšíně, kde však setrvala jen jednu sezónu (1950-1951).
V roce 1951 se domovskou scénou Heleny Kružíkové stalo jeviště Státního divadla (dnes Národního divadla) v Brně, jemuž zůstala věrná již natrvalo. Obsáhla zde široký repertoárový rozptyl, od rolí mladých dívek a milovnic přešla postupně až ke zralým postavám. Její doménou byly především úlohy tragické, případně tragikomické (Vytetovaná růže, Macbeth, Dnes ještě nezapadá slunce nad Atlantidou) a postupem let se zařadila mezi významné osobnosti divadelního herectví v Brně. Stálé angažmá opustila s odchodem do penze koncem osmdesátých let, v Národním divadle ale pohostinsky vystupovala i nadále (například jako kněžna v Lucerně).
Filmografie Heleny Kružíkové není nijak bohatá, což bylo jako u řady jiných významných herců důsledkem angažmá mimo Prahu. V nevelkých dívčích rolích debutovala ve dvou budovatelských filmech, OLOVĚNÝ CHLÉB (1953) a PŘICHÁZEJÍ Z TMY (1953). V průběhu dalších desetiletí vytvořila ve filmu několik postav matek mladých hrdinů. Z postav tohoto typu můžeme připomenout film PRVNÍ DEN MÉHO SYNA (1964), kde byla matkou Vladimíra Pucholta, o několik let později byl jejím synem Ivan Vyskočil ve filmu PLAVENÍ HŘÍBAT (1975).
Ze spolupráce s televizí stojí za zmínku přepis Vančurovy hry JOSEFÍNA (1968), který byl především exhibicí začínající Hany Zagorové, tehdy ještě jako herečky. Brněnská televize nasnímala také několik divadelních představení s účastí Heleny Kružíkové (NEBOŽTÍK NASREDIN, 1964; RACEK, 1976). Naposledy se objevila jako jedna ze sudiček v televizní pohádce TŘETÍ SUDIČKA (1986).
Kromě divadla navázala Helena Kružíková po svém příchodu do Brna úzkou spolupráci také s rozhlasem a až do konce 80. let účinkovala v řadě rozhlasových her. Široké pole působnosti našla také v oblasti dabingu, který v Brně dosáhl vysoké kvality; její hlas bylo možno slyšet z řady zásadních děl světové kinematografie, po roce 1989 i v zahraničních seriálech (DALLAS). Za celoživotní mistrovství v dabingu obdržela v roce 1998 Cenu Františka Filipovského. Je také nositelkou ceny Senior Prix, které jí v roce 1996 udělila Herecká asociace. V dřívějších dobách působila i pedagogicky a v letech 1974-1991 vyučovala na brněnské konzervatoři.
Herečka
Filmy | |
---|---|
2011 |
Tchyně a uzený (TV film) |
1986 |
Třetí sudička (TV film) |
1982 |
Období digitální (TV film) |
1980 |
O Stehlíkovi a Juliánce (TV film) |
1979 |
Školní večírek (TV film) |
1976 |
Náš dědek Josef |
1975 |
Jednou v Karlových Varech (TV film) |
Měsíční víla (TV film) |
|
Plavení hříbat |
|
1974 |
Život není sen, moje milá... (TV film) |
1973 |
Čierne ovce (TV film) |
1972 |
Pohádkový zákon (TV film) |
Uprostřed babího léta ve stepi zahoukal vlak (TV film) |
|
1970 |
Paradajs (TV film) |
Zločincem proti své vůli (TV film) |
|
Čtyři sváteční dny (TV film) |
|
1969 |
Já jsem Osango (TV film) |
1968 |
Josefina (TV film) |
Případ korneta Jelagina (TV film) |
|
1967 |
Poutník (TV film) |
1966 |
Úsměvy po Mahenovsku (TV film) |
1964 |
První den mého syna |
Vdova Capetová (TV film) |
|
Vysoká zeď |
|
1963 |
Blátivé cesty (TV film) |
1958 |
Tři přání |
1957 |
Škola otců |
1953 |
Olověný chléb |
Přicházejí z tmy |
Seriály | |
---|---|
1975 |
Slovácko sa nesúdí |
Medicína (S01E06) |
|
Nádielka (S01E03) |
Divadelný záznam | |
---|---|
1976 |
Racek |
1964 |
Nebožtík Nasredin |
1963 |
Totální kuropění |
1962 |
Zmoudření dona Quijota |
Krátkometrážny | |
---|---|
1976 |
Bakaláři (seriál) |
Klec (S05E09) |
|
1973 |
Kouzelný hrášek (TV film) |
Hosť
Relácie | |
---|---|
2019 |
Ceny Thálie 26. ročník |