Zaujímavosti (11)
Brancaleone na křížové výpravě (1970)
- V DVD edici filmu je rozhovor s Mariem Monicellim, který na otázku, zda Smrt byla odkazem na Sedmou pečeť (1957), odpovídá, že postavu nevložil jako výslovný odkaz na dílo Ingmara Bergmana, přičemž připomíná, že personifikace Smrti byla již nějakou dobu přítomna v různých filmech, historických i jiných. (classic)
Brancaleonova armáda (1966)
- Mario Monicelli, přesvědčený zastánce přednosti němého filmu před zvukovým, hájil své přesvědčení, že vulgární a vymyšlený jazyk by měl hrát vedlejší roli vedle obrazu a filmových sekvencí, a to i přes rozpaky producenta Maria Cecchi Goriho, který vyjádřil pochybnosti o srozumitelnosti dialogů. (classic)
Brancaleonova armáda (1966)
- Režisér Mario Monicelli uvedl, že nápad na film dostal, když v dílnách Cinecittà náhodou uviděl několik scén z filmu Luigiho Malerby a Antonia Marchiho Donne e soldati z roku 1954, který byl v té době ještě ve střižně. (classic)
Brancaleonova armáda (1966)
- Výběr Giana Maria Volontého do role Teofilatta dei Leonziho vnutil režisérovi producent Mario Cecchi Gori. Milánský herec byl v té době známý díky své účasti v rolích antagonistů ve westernech režiséra Sergia Leoneho. Mario Monicelli neskrýval svůj nesouhlas a v rozhovoru u příležitosti čtyřicátého výročí filmu prozradil, že pro stejnou roli by vybral raději Raimonda Vianella. (classic)
Brancaleonova armáda (1966)
- Scénář připomínal scénář Monicelliho filmu I soliti ignoti – 1958 (ošuntělá a zchátralá společnost, která se snaží dosáhnout velkého úspěchu, což se jí nedaří), a to i podobností postav, které v obou filmech ztvárnili Vittorio Gassman a Carlo Pisacane, a také některými konkrétními sekvencemi, například tou, v níž Gassman, oslovený, aby se přidal ke společnosti, nejprve odmítá, aby po porážce v zápase (box v Soliti ignoti a na turnaji v Brancaleonova armáda) přijal. (classic)
Brancaleonova armáda (1966)
- Na scénáři spolupracoval sám režisér Mario Monicelli, který s Agenorem Incroccim a Furiem Scarpellim vymyslel imaginární idiom na pomezí makaronské latiny, středověkého lidového jazyka a nářečního vyjadřování. (classic)
Veľká vojna (1959)
- První natáčení filmu probíhalo ve Friuli: kopaly se zákopy a rekonstruoval se týl. Po několika dnech natáčení Mariovi Monicellimu zavolal Dino De Laurentiis, který viděl denní snímky filmu, kde vojáci a důstojníci vypadali otrhaně, špinavě (Monicelli nechal velký úsek země namočit čerpadly a pak řekl komparzistům, aby se váleli v blátě). Producent považoval představení za přehnané a všemožně se snažil režiséra odradit s argumentem, že nemůže ukázat armádu v takových podmínkách a že to veřejnost nepřijme. Po různých diskusích však De Laurentiis nakonec s Monicellim souhlasil. (classic)
Veľká vojna (1959)
- Původně chtěl Mario Monicelli vytvořit představu jakéhosi velkého vroucího kotle, z něhož se tu a tam vynoří nějaká postava; amorfní masa lidstva, vojáků, dělníků, nádeníků, vržená do zákopů uprostřed bláta, podél ovčích stezek, z níž se tu a tam vynořují typy a momenty. Přítomnost Vittoria Gassmana (Giovanni) a Alberta Sordiho (Oreste) nakonec zajistila, že se tak nestalo. Ostatně i při psaní scénáře byla oběma protagonistům přikládána větší důležitost, než se očekávalo. (classic)
Veľká vojna (1959)
- Velká válka se zrodila z nápadu Luciana Vincenzoniho, který byl ovlivněn povídkou „Due amici“ od Guy de Maupassanta. Když Mario Monicelli s námětem přišel za Dinem De Laurentiisem, producent okamžitě projevil velký zájem a souhlasil s nápadem dát dohromady Vittoria Gassmana (Giovanni) a Alberta Sordiho (Oreste). (classic)
Omyl neplatí (1958)
- Jedná se o první z devíti spoluprací režiséra Maria Monicelliho a herce Vottoria Gassmana. (Terva)
Omyl neplatí (1958)
- Mario Monicelli chtěl film nazvat Le Madame, teprve později svolil na I Soliti Ignoti. (Terva)
Režisér
| Seriály | |
|---|---|
| 2000 |
Come quando fuori piove |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2001 |
Un altro mondo è possibile |
| 1999 |
Amico magico: il maestro Nino Rota, Un |
| 1989 |
12 registi per 12 città |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1997 |
Topi di appartamento |
| 1934 |
Il cuore rivelatore |
Herec
| Filmy | |
|---|---|
| 2007 |
SoloMetro |
| 2003 |
Pod toskánskym slnkom |
| 1996 |
Smršť |
| 1994 |
La vera vita di Antonio H. |
| 1980 |
Jsem fotogenický |
| 1979 |
Rue du Pied de Grue |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2022 |
C'era una volta il Cinema Azzurro Scipioni - a.z. |
| 2020 |
Siamo tutti Alberto Sordi? - a.z. |
| 2018 |
Vittorio Gassman – král komediantů - a.z. |
| 2015 |
Ridendo e scherzando - Ritratto di un regista all'italiana - a.z. |
| 2012 |
L'insolito ignoto - Vita acrobatica di Tiberio Murgia |
Monicelli: La versione di Mario - a.z. |
|
| 2010 |
Il testamento di Mario Monicelli (TV film) |
L'incantatore di serpenti, la vita senza freno di Gian Carlo Fusco |
|
| 2009 |
Di me cosa ne sai - a.z. |
Franco Cristaldi e il suo cinema Paradiso |
|
Vittorio D. |
|
| 2006 |
Adolfo Celi, un uomo per due culture |
Marcello, una vita dolce |
|
| 2004 |
Come inguaiammo il cinema italiano - La vera storia di Franco e Ciccio |
I nostri trent'anni |
|
| 2002 |
Filmové žánry (seriál) |
| 1997 |
L'uomo dal sigaro in bocca |
| 1996 |
Ritratti d'autore (seriál) |
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 1977 |
Měšťáček |
| 1963 |
Stalo sa v Turíne |
| 1959 |
Veľká vojna |
| 1957 |
Otcovia a synovia |
| 1955 |
La donna più bella del mondo |
Un eroe dei nostri tempi |
|
| 1950 |
Soho Conspiracy |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1934 |
Il cuore rivelatore |
Hosť
| Relácie | |
|---|---|
| 2011 |
83. Annual Academy Awards - a.z. |
| 1975 |
Les Rendez-vous du dimanche |