Demonik

Ja vlastne ani neviem, či mám chuť tomu dať „až“ 2*. Ale dám ich, lebo to môže znieť neuveriteľne, ale v živote som videl ešte oveľa horšie horory. Aj keď neviem, či Demonik vôbec horor je (asi až ku koncu a aj vtedy je to otázne... a hlavne vtedy už bolo neskoro). Nesympatická hrdinka, nulové tempo rozprávania, absolútne mdlá a nezaujímavá zápletka, stopové prvky po atmosfére, skoro žiadne zapamätateľné scény, povinné akčné finále a postavy, ktoré nie sú schopné vystreliť a držať baterku ako normálni ľudia. Prvý (a zároveň posledný) vyložene super film, ktorý som od tohto režiséra videl, je z roku 2009. Takže asi toľko. (10.10.2021)

Než zavrhnete a zatratíte svou matku proto, že je to masová vražedkyně, tak se nejdřív laskavě přesvědčte, že v tom nemá prsty nějakej rarach, kterej ji posednul, páč potom je v tom vaše máti úplně nevinně, kapiš? A na to přesně kápne naše hlavní hrdinka v jakýsi virtuální realitě. Mimochodem pěkná kočka, taková vylepšená verze Noomi Rapace. No a tahle fešanda se rozhodne si to s rarachem vyřídit pěkně fejs tu fejs. Nic jinýho jí totiž nezbejvá, páč jinak by ji posednul taky. A je na to úplně sama, jen záda jí kryje její bejvalej, protože vatikánský specnaz komando pro boj s Ďáblem, plný vysvěcenejch svaloušů, vyzbrojenejch svatejma relikviema a pokérovanejch okultníma symbolama, dopadne v konfrontaci s přerostlým pekelným havranoidem dost neslavně. No, asi jsem prozradil už dost, takže jestli nakonec uspějou naši dva civilové, se nechejte překvapit. Jen doplním, že triky jsou sice levný ale sympatický, béčková zápletka je dobrá a herci vcelku taky, takže po večeři před spaním ideální mozkovýplach. (22.08.2021)

Démonický hokus pokus dříve protěžovaného režiséra, který je mnohými považován za jeho přešlap. Režijně mně nepřišel nikterak špatný. Carly (hlavní postava má stejné křestní jméno jako její herecká představitelka) se už dlouhodobě se svojí matkou nestýká a má noční můry, ve kterých se s ní vídá. A netuší, co to značí. Máti byla odsouzena za strašlivé zločiny (zapálený pečovatelský dům s lidmi a také otrava lidí), celkem má na svědomí přes dvě desítky lidských životů. Od svého dobrého známého se Carly dozvídá, že matka ve vězení nepobývá a leží zcela paralyzovaná v komatu na speciální klinice, kde se provádějí neobvyklé experimenty, při níž velkou roli sehrává počítačová simulace. Carly svoji matku navštíví a experimentu se podrobí. A narazí se na démona, který usiluje o svůj návrat mezi živé. Neill Blomkamp už nevydržel být déle nečinným a za pár hadrů (a v utajení) natočil snímek s Carly Pope a málo známým ansámblem, kde se něco málo originálního objevuje a děje, ovšem vesměs se film tváří, že je jediným svého druhu. Hororů o démonech existuje bezpočet, což pro Blomkampa značí jediné - šel pod svoje možnosti. A bylo mu to jedno. Kariéra mu poměrně stagnuje, takže vůbec nic se nestane, když si natočí film, pro který nebude nucen shánět drahé herecké hvězdy a nebudou k vidění ani nákladné speciální efekty. A gore bude mít oddech. Film měl tempo, zajímavé postupy a snaživou Carly Pope. Démon přišel a zase odešel. A Blomkamp si příště natočí uznávanou hovadinu (viz tohle), přičemž tenhle  kousek bez ambicí mě rozhodně zabavil víc. 8/10 (20.01.2022)

Zázračný režisér Neill Blomkamp, který přinesl jeden zázrak, jeden slušný a další průměrný film se přesunul k režii krátkometrážních scifi hororů, aby se po letech vrátil s celovečerákem, který dost možná pohřbí jeho kariéru, nebo alespoň poslední naději jeho obdivovatelů. Demonic je laciný, lacině vypadající, nudný a hloupý guláš, který kombinuje několik hororových variací do jednoho celku. Je to neskutečně špatně vypadající horor, u kterého marně hledám co bych vyzdvihl. Docela mě to mrzí, protože Neill měl velice dobře našlápnuto a věřil jsem mu. (27.09.2021)

Když člověk vytěsní jméno režiséra, zůstává "Demonik" solidním nízkorozpočtovým hororem s několika fajn nápady a dobře stupňovanou atmosférou znepokojivé hrůzy. Jenže málokdo je ochotný smířit svá očekávání vůči novému celovečeráku režiséra famózního "District 9" s tím, že uvidí nikoli jeho další sci-fi spektákl, nýbrž kutilský projekt, který si Blomkamp zacáloval z vlastní kapsy a spíchnul s pár blízkými spolupracovníky během pandemické uzávěry. Navíc je z filmu cítit technologické hračičkovství a ambice trochu si v rámci narativního projektu zablbnout s různými módy vizuality. Právě v těchto aspektech se Blmkamp na filmu nejvíce propisuje, ale současně je patrné, že scénáři nevěnoval zdaleka tolik pozornosti jako blbnutí s technologií volumetric capture a jejímu aplikování pro potřeby filmu. Jak paradoxně sám říkal, film by měl být schopný fungovat sám o sobě bez znalosti kontextu jeho vzniku. To je současně velká pravda, ale také jen zbožné přání. (28.09.2021)