Reklama

Reklama

Ako ukradnúť Venušu

  • Česko Jak ukrást Venuši (viac)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Jedna z nezapomenutelnych komedií šedesátých let, příběh o vyznamném padělateli obrazů, jeho krásné dceři a zloději, ktery není tím, čím se zdá, a kde se všechno točí kolem sošky Celliniho Venuše. Padělatelem a to geniálním, je elegantní Pařížan Charles Bonnet, nabízející často uměleckym galeriím vzácná umělecká díla, jeho dcerou půvabná Nicole, pokoušející se zabránit otcovu zneuctění a zlodějem sympaticky Simon Dermott, ve skutečnosti detektiv, specialista na zločiny z uměleckého světa. Všechno začíná v okamžiku, kdy se Bonnet nechá přemluvit k zapůjčení a vystavení Celliniho Venuše. Jenže před podpisem pojistky má být dílo odborně prozkoumáno. To by však znamenalo odhalení pravdy, neboť i Venuše je padělkem. Nicole se rozhodne, že sošku z muzea uloupí dřív, než k tomu dojde. O pomoc požádá Simona, kterého přistihla v otcově sídle a považuje jej za zloděje. Ve skutečnosti je Simon detektivem, specialistou na zločiny ve světě umění. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (297)

anderson 

všetky recenzie používateľa

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 16.3.1974 (R:Trikrát s ... Peter O´Toole - ČST 1 = 30.12.1985), réžia českého znenia (ČST Praha 1973) = BEDŘICH FRONK+SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA (so slovenským dabingom): JOJ Plus = 7.1.2013, réžia slovenského znenia (JOJ 2012) = VLADIMÍR ŠTEFUCA (20.2.2011) ()

hansel97 

všetky recenzie používateľa

Od takových jmen jsem čekal něco lepšího. V Audreyině filmografii mám velké mezery, ale docela se mi potvrzuje, že to prostě není čistě komediální herečka a v téhle roli moc jiného prostoru nedostávala. Její mužský protějšek po komické stránce vychází lépe, oba to táhnou nahoru, ale moc jsem se nezasmál. Aspoň že chemii ti dva měli. ()

Reklama

Matty 

všetky recenzie používateľa

Role rozmazlené dcerušky, ochotné udělat pro svého „papá“ cokoliv, sedne Hepburnové dokonale. Vždy elegantní O’Toole sice nevyzařuje takovým sex-appealem, aby jste mu uvěřili, že dokáže na potkání dostat do postele každou krásku, natožpak panovačnou Hepburnovou, čímž trpí chemie mezi oběma, alespoň však není lupičem přímočarým a snadno prokouknutelným. Způsob, jakým Wyler přistoupil k již tolikrát obehranému schématu „filmu o loupeži“, je pozoruhodný. Člověk je zvyklý na hodinovou přípravu a následně hodinovou akci samotnou (pokud samozřejmě film netrvá déle než dvě hodiny), jenže Wyler přípravu omezil na nezbytné minimum, divák se nedoví v podstatě žádné detaily, a první polovinu raději věnoval rozvíjení netradičního romantického trojúhelníku. Ačkoliv je zlodějský tým tvořen pouze dvěmi osobami, jistá redukce postav by filmu stejně prospěla. Zcela jasná například není úloha – pochopitelně skvěle hrajícího – Wallachiho (nebo jak se to skloňuje). A ještě jedna věc mi vadila – jakkoliv je ústřední myšlenka jednoduchá a cíl jasný, Wyler, resp. scénář Harryho Krumitze, se k němu propracovává příliš zdlouhavě. Na poměrně velkém prostoru se nachází poměrně málo vtipů. Pravda, když už nějaký, tak stojí za to („Chodíme spolu střílet“), ale pokud se jedná primárně o komedii, jakože jedná, je to v tomhle směru slabota. Jak ukrást Venuši je moc příjemným snímkem, avšak jakkoliv mám Hepburnovou rád (moc, moc, moc, moc, moc!), pokud dostanu chuť na nějaký poctivý zlodějský film, raději sáhnu po Dassinově Topkapi (1964). 80% ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Úmorně dlouhá oldschoolová podívaná, která je totálně odtržená od reality. Pokud by bylo možno tento film personifikovat, vypadal by jako pitvořící se ztělesnění přetvářky. Za sebe nemám problém prohlásit, že zápletka i dialogy jsou u tohoto filmu stupidní, a celé to stojí a padá na herectví Audrey Hepburn. Z její maximálního hereckého nasazení mám skličující pocity, protože mi to celé vyznívá vniveč - celý ten prostoduchý film je jen dramaticky rozvolněná lovestory okořeněná artovým pozlátkem Gogha a spol., kteří zde hrají nedůstojnou stafáž. Osobně jsem nikdy nenacházel pochopení pro snímky, které podobným způsobem glorifikují krádeže uměleckých artefaktů, jako třeba Past nebo Aféra Thomase Crowna. Když si odmyslíte nostalgický nátěr a všechno to cukrblikování Audrey, vyjde vám jen přiblbá dobová komedie, na kterou by se při jiném hereckém obsazení dávno zapomnělo. U mě osobně strašné zklamání a nuda. ()

GilEstel 

všetky recenzie používateľa

Třináct let po Prázdninách v Římě obsadil William Wyler Audrey Hepburn do další komedie. Prázdiny v Římě se tentokrát nekonaly, ale asi to ani nebylo cílem. Audey už je zde velkou dámou a nemá v sobě prakticky nic z oné dětsky roztomilé naivity starších snímků. Její herectví neztratilo své silné komediální prvky, ale již je založené na jiné esenci. Wyler se znovu vydal cestou autenticity prostředí. Jen dobře. Hollywoodských studiových záležitostí jsem přesycen a cením si, když nějaký režisér tomuto lákadlu nepodlehne. Příběhové schéma je tentokrát zasazeno do Paříže. Duch filmu to velmi posiluje. Už jen proto, že celá zápletka se točí kolem umění a Paříž je od pradávna kulturním městem Evropy. Samotná zápletka nenabízí nic převratnýho, ale není to na škodu. Dialogy hlavních postav mají vtip, většinou založený na dobře situovaných scénkách a hereckém výkonu ústřední dvojice. Za nevýhodu považuji, že celá příběhová linka je až příliš snadno čitelná, takže divák nemůže být překvapen. Všechno šlape s jistotou svým směrem a divák postupně s řemeslnnou dokonalostí dostává, co očekává. Dávám 65%, ale kdyby byl výraznější prvek překvapení (Úplně by stačilo trochu překopat pár dialogů a s divákem si trochu pohrát.), bylo by to o 10% víc. ()

Galéria (100)

Zaujímavosti (20)

  • Filmaři se v muzeu pohybovali mezi uměleckými skvosty v ceně mnoha milionů, kromě klasických výtvarných stylů lze zahlédnout i obrazy surrealistické od autora Joan Miró i Ferrà (1893–1983). Muzeum ve filmu nese název „Kleber-Lafayette Museum“, ale jedná se o fikci. Muzeum bylo ve skutečnosti Musée Carnavalet, též Musée de l'Histoire de Paris, a jedná se o muzeum, které je věnováno dějinám Paříže od vzniku města po současnost. Nachází se v Paříži ve 3. obvodu v historické čtvrti Marais v ulici Rue de Sévigné. (sator)
  • Kulaté kapesní zařízení, kterým se jeden z hlídačů muzea připojuje do zdi, jsou speciální mobilní muzejní „píchačky“, které strážnému dotvrzují, že byl opravdu na kontrole všech kontrolních míst v daném objektu. (sator)
  • Portrét, na ktorý ukazuje Dermott (Peter O'Toole) a opisuje ho Nicole (Audrey Hepburn) ako "vynikajúci Rembrandt", je "Portrét Jacoba Tripa", namaľovaný okolo roku 1661. (TheRoller)

Súvisiace novinky

Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole

Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole

16.12.2013

Odešla jedna z velkých hereckých osobností. Legendární britský herec byl v pátek hospitalizován v londýnské nemocnici Wellington, kde v noci ze soboty na neděli vydechl naposledy. Dožil se 81 let,… (viac)

Reklama

Reklama