Two Witches

Sympatický indie horor, akých tu máme ročne celkom dosť, ale potešia najmä tým, že okrem obligátnych klišé dokážu priniesť aj zopár nápadov, akých sa v mainstreame nedočkáme. Dve čarodejnice prinášajú pomerne jednoducho čitateľné metafory, avšak nad ich posolstvom netreba príliš dumať, radšej sa nimi nechajte príjemne vystrašiť (je ich ale viac ako dve) a občas sa aj previnilo zabavíte. Niekedy spoločne s tvorcami na postavách, ako napríklad príprava na sex s levitujúcim Charliem a jeho nedobrovoľným stripteasom. V rámci nejakého hororového fesťáku by som si film v spoločnosti niekoľko desiatok ľudí tiež celkom užil. (28.06.2023)

Tenhle dvoupovídkový horror o moderních (=současných) čarodějnicích je na prvotinu hodně slušná práce. A myslím, že i dost originální, nebo aspoň značně osobitá, takže v dnešní době nadužívání všemožných šablon a stereotypů cenná dvojnásob. A nejvíc oceňuju, že si někdo svůj vlastní scénář nejenom zrežíruje, ale postaví se i za kameru, což se myslím nevidí často. Asi jediné, co bych možná téměř renesančnímu panu tvůrci vytknul, je na můj vkus přílišná roztříštěnost, jako by se v přetlaku nápadů snažil ve filmu ukázat co nejvíc, přičemž výsledek pak ale bohužel chvílemi působí trochu chaoticky. Škoda, že radši nenatočil každou povídku zvlášť, materiálu by v každé z nich na jeden celovečerák bylo určitě dost. Každopádně jsem zvědavý na další Tsigaridisovy filmy. A ještě mě teď tak napadá, jestli náhodou Rebekah Kennedy není opravdu čarodějka, pozoruju totiž značný rozpor mezi cifrou jejího věku a jejím vzezřením. (22.10.2022)

Z tohoto hororu jsem si odnesl rozporuplné pocity; na jednu stranu jsem byl spokojeným divákem, který se po čase dostal k filmu, v němž se tvůrci postarali o kvalitní atmosféru namísto toho, aby jen vybrali partu středoškoláků, kteří by pak byli odživotňováni v daném čase a prostoru, na druhou stranu mě zklamalo použití nadměrného množství lekaček v první povídce. Ty byly tak časté, že by se u nich dalo hrát "Napij se, když přijde lekačka". Myslím, že druhou (a podle mě) lepší část snímku by už vidělo jen nemnoho diváků s mocnou výdrží. Kromě lekaček mě štvaly i halucinační stavy, které už zamořují nejen filmy a seriály ale i videohry (třeba série Far Cry je jich plná). Ale jak už jsem psal výše, druhá povídka už byla z jiného soudku a mně osobně se zdála být mnohem zajímavější. Ve výsledku určitě nešlo o ztracený čas, jak to, bohužel, u filmů s hororovým obsahem často bývá. / Poučení: Čarodějnici poznáš podle toho, že konzumuje jablka podivně nepříjemným způsobem. (06.01.2023)

Jakožto zdejší hororový expert predikuji Pierru Tsigaridisovi zářnou budoucnost. Jeho spektakulární debut, ve kterém dovedně kombinuje prvky žánru a autorského filmu, patří k tomu nejlepšímu, co hororový žánr v minulém roce nabídl. Snímek se člení na dvě, výrazovými prostředky relativně autonomní, byť obsahově volně propletené, kapitoly. Zatímco hutná atmosféra té první nikoho nenechává na pochybách o tom, že stará čarodějnice svou mocí dočista opanovala celý prostor, v druhé kapitole jde především o nejistotu, rozpaky a diskomfort, které novicka Masha vzbuzuje obsahem svých slov. Režisér Tsigaridis obratně lavíruje mezi hororovými subžánry a opírá se o vycizelovanou audiovizuální stránku, na které je patrná inspirace italskými horory z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let (např. Fulciho L'aldilà či Argentova Suspiria a její nedávný remake). Tsigaridis se jako rozený autor postavil i za kameru, kde si pohrává s úhly snímání, těkáním, hloubkou ostrosti, subjektivní perspektivou či se fetišisticky vyžívá v detailech obličejů. K dotváření atmosféry však využívá i modernější postupy v podobě nebývale efektních zrychlených záběrů a prudkých střihů. Za zmínku stojí i vynikající herecké výkony, zvláště pak Rebekah Kennedy a její obdivuhodná mimická gymnastika. Drobnější výtku směřuji k otravným postavám Melissy a Dustina, tu výraznější ke zcela zbytečnému flashbacku z úvodu druhé kapitoly, kterým režisér naznačuje, že nemá důvěru v inteligenci svého publika. I přesto si snímek Two Witches plným právem zaslouží čtyři silnější hvězdy. (16.10.2022)

Po dlouhé době slušný čarodějnický horor, který naštěstí nestaví jen na laciných lekačkách, byť tu jsou, ale dokáže si pohrát i s atmosférou. Velmi dobrá hudba je okořeněna celou řadou ruchů a zvuků, které dokáží navodit tajemno. Ohledně rockové hudby je asi nejlepší večírek. Gore je přiměřené a dostačující - dvakrát střeva ven, drcení, řezání, bodání, krve několik škopíků. Výborné jsou masky, halucinace dostávají až surrealistickou podobu. Oba příběhy jsou volně propojeny, přičemž těhotná mladá žena se postupně propadá do temnoty černé magie, zatímco ve druhé části si mladá čarodějka především užívá svoji moc. Ničit druhé ji dělá velkou radost a Vánoce jsou k tomu jako stvořené, i když scéna na toaletách má rovněž svoje kouzlo. A pak přijde epilog, zúčtování. Není to však úplný konec, jedna scénka se ještě odehraje mezi titulky. Tematicky podobných hororů jsem viděl hodně, ale musím ocenit, že je pořád někdo ochoten je natáčet a navíc velmi dobře. Žádné směšné duchařiny, ale poctivé čarodějky. Pokračování bych rozhodně uvítal. (18.11.2022)