Najlepšie roky nášho života

Williama Wylera mám jako režiséra ráda, proto jsem nemohla vynechat ani další jeho slavný film, Nejlepší léta našeho života. Opět se mi dostalo kvalitního dramatu, které je zajímavé především tím, že ukazuje, jaké zničující následky má válka na psychiku lidí a jak ovlivňuje nejenom bývalé vojáky, ale všechny jejich blízké. Wyler zkrátka lidská dramata uměl. Tohle je kvalitní film, který má své poselství, a přitom se v něm objevují i komediální prvky. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na kvalitní herecké výkony. (15.04.2012)

Silné válečné drama, jež nepochybně mělo své místo v roce, kdy vzniklo. Dneska se ale na příběh několika válkou nevratně zničených životů nedívá snadno, a to ani přes snahu o pozitivní vyznění filmu. Homer je borec, ale člověka zamrazí, kdykoliv jej potká. Nejsem pokrytec, a tak tvrdím, že příběh Freda je ještě mnohem smutnější. Americkou společnost reflektující snímek s krutou stopáží, velmi dobře nadabovaný Českou televizí (1997) se skvělými Mrkvičkou, Strejčkem a Langmajerem v hlavních rolích. Přesto, považuji tohle dílo za hodně nezáživné. (21.03.2018)

"Things have changed"....a naspäť ich už nedostanete ani po dobrom, ani po zlom....a zmenili sa aj ľudia pod vplyvom nových skutočností. Takže pokiaľ stretnete niekoho, kto ešte uznáva "predvojnové" morálne hodnoty, netýkajúce sa osobného prospechu, držte sa ho ako kliešťa! Wyler že vraj musel zachovať na požiadavku štúdia happy end, čoho som sa dosť obával, ale po takmer troch hodinách strávených s ľuďmi, ktorí vám chtiac nechtiac prirastú k srdcu, by opak bol ranou pod pás. Vo filme sa dá toho o vtedajšej spoločnosti dosť prečítať, ako priamo, tak medzi riadkami. Film mi ale znova ukázal, ako sú si ľudia všade podobní a čo bude aj dôvodom, prečo radi pozeráme aj zahraničnú kinematografiu. Je to trochu jednoducho a divne vyjadrené, ale veď buďme radi, že je to tak. (09.05.2014)

Skutečně velmi dojemný, trýznivý a zároveň vtipný a optimistický zážitek. ALE. Jen když je na plátně Harold Russel. Vždy, když se objeví tento muž s háky místo rukou, muž, který nemůže svoji přítelkyni pohladit po vlasech a kterému když se zabouchnou dveře, nedostane se z pokoje, diváka překvapí, jak odvážný a silný snímek byl o veteránech už rok po válce natočen. Bohužel ale když z plátna Homer sleze (a to se stává poměrně často), zůstane zde trochu banální a rozvleklý příběh nemanželské lásky (otec nechce dovolit své dceři, aby si něco začala s nešťastně ženatým mužem, jeho kolegou z války). Takový příběh se ale mohl stát kdekoli a kdykoli, neřeší válečné trauma a trochu odbíhá někam k romantickému melodramatu. Linka s Homerem, je nemilosrdná, psychologicky přesná, jde k jádru věci - chlapi se v ní třeba poperou v hospodě s chlápkem, který jim říká "vidíte, taková oběť.. a k ničemu!" Linka bez Homera používá všechna klišé hollywoodského studiového filmu - oči zalité slzami, nekonečné polibky, tklivá smyčcová hudba, happy end... Vzhledem k oscarové smršti a neustálému zařazování snímku mezi nejlepší filmy všech dob to asi může být každému jedno, ale pro mě z dnešního pohledu spíš průměrný snímek. A kdyby byl o hodinu kratší, taky by se nic nestalo. (06.09.2018)

K slávnemu filmu o problémoch demilitarizovaných vojakov som sa dostal po druhý krát až teraz. Ako je to už pomaly tradíciou, stálo ho to hviezdičku. Najlepšie roky nie sú iba slávnym, ale aj mimoriadne kvalitným filmom. Filmom s príťažlivým námetom, zaujímavými príbehmi a morálnymi problémami pri vyrovnávaní sa s rozdielmi medzi očakávaniami a realitou. Ale tiež filmom v niektorých pasážach zdĺhavým, popisným, filmom, pri ktorom má niekedy divák pocit, že inak vynikajúci herci to preháňajú a do toho všetkého znie pomerne vtieravá hudba. Celkový dojem však napriek niektorým nedostatkom ostáva veľmi silný a štyri hviezdičky sú viac ako zaslúžené. (12.05.2014)