Biely lotos

1. série: Lotos nabízí nečekanou zábavu, kterou bych v podstatě asi přehlédl nebýt českých médií. Ty v celku seriál brali jako zjevení ve stylu Agathy Christie a vlastně měli pravdu. I když Agatha to v celku stále drží s Černoušky na vysoké úrovni, kterou jen tak někdo nedožene. Lotos se ukazuje ve skvěle rozehraném světě postav, kde skoro nikdo není hrdinou ani antagonistou. Nabízí se i problémy minulosti kolektivní viny, až moc liberální dnešní svět. Tam asi chybí nějaké dořešení těchto situací, ale mnoho věcí ve scénáři jsou naprosto ukázkové, které nádherně na sebe navazují. Konečně zase příjemný seriál, který s každým dílem šel svým stylem a příjemností. U6 jsem ani nedoufal. 2. série: Nechápu, jak to White dělá, ale aniž bych věděl, že má být druhá série, říkal jsem si, že to půjde do kopru... ale ne. White dokazuje své mistrovství na poli moderního antického dramatu znovu a opět a nyní i v kulisách právě takové Itálie. Nevěřil bych, že bych to v tomto konceptu řekl, ale ať tohle nikdy neskončí. (16.09.2021)

Takový hravý barevný hopsající společenský peklo. Pod barevnou veselou nezávaznou fasádou se skrývá destilát toho nejhoršího, co západní společnost v současné době nabízí. A přes skutečnost, že tam v podstatě neexistuje pozitivní postava (snad kromě mobilodloživšího syna), je to tak skvěle napsaný, že se mi tohle letovisko plný zrůd nechtělo opouštět. Velmi osvěžující a zároveň komplexní věc. Jen ten závěr bych si představoval trochu víc procítěnej. Čtyři a půl hovna v kufru. PS: ten soundtrack je boží. (19.09.2022)

Nevím, u mně se asi žádné velké wow nekoná. Jednu půlku atmosféry dělá hudba (která je absolutně boží), druhou půlku dělá otravný žlutý filtr, a jinak jsou to prostě jen problémečky nebohých bohatých bílých lidí. Zahrané to je skvěle, a ten hotel je nádherný, ale jinak mi tihle havajští účastníci zájezdu k srdci nepřirostli... 3,5*. (18.10.2021)

Mark White na společné ploše obou sérií vlastně dost syrově, až cynicky přesně vystihl základní problém lidstva, resp. dnešní západní civilizace, totiž jak naše společenské zřízení (tj. kapitalismus) přímo ze své podstaty brání v naplnění našeho potenciálu lidskosti, a nutí nás ubírat se přímo opačným směrem. Nejenže znevýhodňuje každý jiný než krátkozraký sobecký zájem jako úspěšnou strategii přežití jedince v systému, kde se na neúspěch doplácí nejen nadějí, ale i životem (viz můj komentář k první sérii zde), ale ve skutečnosti - a tady, v druhé sérii, Mike White jedinečně přímočaře přitlačil lidstvu obličej k zrcadlu - dokonce diskredituje i samu možnost v aktuálním společenském nastavení bezpečně rozlišit nesobecké, lidsky ušlechtilé záměry od vypočítavého využívání okolností pro vlastní prospěch na úkor někoho jiného - a znemožňuje nám to rozlišit nejen u druhých lidí, i těch nejbližších, ale dokonce nás ponechává v nejistotě i ohledně našich vlastních motivací - nemáme jak se dobrat pravdy o tom, kdo to s námi myslí dobře, na jak dlouho a proč, a vlastně z podstaty věci nikomu důvěřovat nemůžeme - ani sami sobě ve vztahu k druhým ne.... Co z toho ale vyplývá pro naši civilizaci? ***** Nejen bravurní cynická reflexe dnešní cynické společnosti, ale také skvělá filmařina, kde zvolené prostředky maximálně podporují zamýšlený účinek a sdělení - a to v každé z obou sérií trochu jinak. ***** Více v mém komentáři k druhé sérii zde. ***** (S O. na B12.) *~ (10.01.2023)

Biely lotos by určite vyšiel lepšie, keby sa polovica deja netočila okolo teplošov a lízania rite mužom mužovi. Áno, aj takéto skvostné zábery seriál ponúka. A nezabudlo sa aj kopnúť do bielych spomienkou na to, ako zotročili a skolonizovali Havaj. Celkovo nič extra, akurát Daddario zas raz ukázala kozu, tentokrát v počte len 1 ks. Na záver ma rozosmiala scénka s hovnom v kufri a keby jej nebolo, tak si na seriál už za chvíľu nespomeniem. (12.12.2021)