Tvárou v tvár

Čo sa týka čistokrvného žánrového zaradenia (bez zmesi fantasy alebo sci-fi), ide o najlepší akčný film 90tych rokov a zároveň môj najobľúbenejší akčný film vôbec. Skala je vykrištalizovanou ne-emocionálnou akčnou zábavou a jej hlavného záporáka ani nemôžeme nazývať záporákom, pretože Ed Harris čoby vodcovský silný generál len napráva nezaslúžené krivdy, zatiaľ čo Nicholas Cage je vo Face off dokonalým stelesnením (perfektný herecký výkon) bezcharakterného úlisného psychopata, ktorý si svoje šialenstvo vychutnáva všetkými desiatimi. Face off je znamenitým príkladom toho, že akčný film nemusí byť nutne zaškatuľkovaný ako žáner bez hutného scenára a aj akčný film je schopný - pod vedením skutočných filmových majstrov, ovládajúcich rovnocennú schému "obsah-forma" - obsahovať príbeh a dramatické vyústenie a zároveň si v ňom divák nájde postavy, ktoré za tú dvojhodinovú chvíľu stihne milovať alebo nenávidieť. Film disponuje parádnou akčnou jazdou, skvelými "wooovskými" vychytávkami (holuby, spomalené zábery), prekrásnou dynamickou hudbou Johna Powella, ktorá svojou emocionalitou (zvončeky v pozadí:-) tromfla samotného hudobného kráľa akčných filmov, Hansa Zimmera a koniec koncov, v rámci žánru priam geniálne zvládnutý obsahový potenciál - pri strielacích scénach vám na tých postavách fakt záleží. Po dlhom čase som oprášila starú nostalgiu a definitívne som sa utvrdila v tom, že Skala padá na druhú priečku. (12.09.2011)

Neskutečná srágora s podivnou akcí, kdy v jednu chvíli uvidíme Max Payne skákání do stran a skluzy s výstřely a na druhou stranu podivné zkratky a nedotaženost (pif pif pif a pak záběr na mrtvoly na zemi). Z čeho jsem ale málem zvracel byla kladná postava - ať už ho hrál Travolta nebo Cage (oba zahráli v poho) tak to byl ten nejnesympatičtější a nejubožejší debílek, co jsem ho kdy v americkým akčňáku viděl - velitel protiteroristické jednotky, co si neumí udělat pořádek v hlavě ani v rodině - s pedofilními sklony. Možná za to mohl novácký dabing, možná ořez - ale na víc jak 2* to nemá. (21.01.2007)

Kdyby se to trochu zkrátilo, tak bych dal plný počet. Akční scény jsou bezchybné, chvílemi i originální (masakr vnímaný dítětem se sluchátky na uších). Velmi pěkně je i natočená sekvence s výměnou tváří. Oba hlavní herci mají možnost představit se jak v kladné tak záporné roli a oba si to patřičně vychutnávají - i když o něco více se mi líbil Travolta - hlavně jako padouch. (07.08.2003)

Svým rozhodnutím slevit nkaonec z původních pěti hvězdiček na čtyři v žádném případě nechci zpochybnit kvality tohoto výborného filmu. Face/off disponuje zajímavým, žel silně nadsazeným námětem, ten je naštěstí dále bezchybně rozveden a děj skřípe jen zřídka (a to hlavně proto, že v hlavě stále hučí pochybnosti o reálnosti výměny tváří - kdyby hrdinům vyměnili rovnou mozek, šlo by to překousnout mnohem snadněji). Drobný skřípot je ovšem malá daň za prožitek, jehož hloubka je u akčňáku až nevídaná. Hned tak se taky nevidí skvělá akce hong-kongského ražení (divoké přestřelky se spoustou jisker a zpomalovaček), která se dost liší od běžného amerického pojetí a koneckonců bijáky jako Matrix na hong-kongských akčňácích troufale parazitují. Face/off patří jednoznačně k nejlepším hollywoodským akčňákům, byť bych jedním dechem dodal, že třeba taková Skála mi přinesla zážitek ještě o něco intenzivnější. (28.09.2007)

John Woo si v Hongkongu akčními peckami Killer a Hard Boiled vysloužil pověst výtečného akčního režiséra. John Woo se nakonec vydal i do Hollywoodu, kdy jeho první dva hollywoodské projekty s názvem Živý terč a s Jeanem-Claudem Van Dammem a Operace: Zlomený šíp s Johnem Travoltou nejde označit za kdovíjak pamětihodné kousky. Teprve až třetí hollywoodský projekt Johna Woo dokázal, že má i v Americe Woo co předvést. Opět u toho byl nejen John Travolta, ale i Nicolas Cage, přičemž Tváří v tvář spousta diváků vnímá jako film, který definitivně odstartoval cageování (Nicolas Cage předvádí šílenosti). Především jde ovšem pořád o bravurní akční řemeslo.   Z dnešního pohledu možná není na kariéry Johna Travolty a Nicolase Cage nejhezčí pohled, v roce 1997 ovšem byli tito dva herci v parádní formě na vrcholu svých sil. Nicolas Cage se sice možná do role maniaka z dnešního pohledu možná vžil až příliš, zadání ovšem splnil na výbornou. Výkony Travolty i Cage jde vnímat jako lehce přepálené a přehrávané, i to je ovšem součástí hry, díky které ten film tolik funguje.   Šílené zápletky s béčkovým nádechem se Woo chopil a natočil film na kterém je jeho 80-milionový rozpočet vidět do posledního dolaru. Výrazné vizuální pojetí a především dokázal do hollywoodského blockbusteru zapojit kořeny akční hongkongské školy. V Hongkongu možná Woo předváděl ještě pamětihodnější věci, jeho práce v Tváří v tvář s atmosférou, skutečně bravurní využití dvou herců a především realizace velkolepé akce definitivně dokázali, že i v Americe má Woo co nabídnout.    Mnoho momentů v Tváří tvář možná hraničí s parodií, zároveň zde ovšem fungují i depresivní a emocionálně silné momenty, kdy má Travolta skutečně možnost předvést, že byl na konci 20. století na vrcholu svých hereckých sil. On i Cage skvěle fungují v téhle hře na kočku a na myš, která se navíc nebojí být v průběhu pořádně ostrá a Woo v rámci své hollywoodské kariéry nejspíš nejvíc skutečně připomněl své hongkongské kořeny.   V roce 1997 prostě vznikl nejen originální, ale skutečně stylový akčňák s výraznou vizuální stránkou, velkolepou akční stránkou a dvěma výtečnými herci v jejich vrcholných silách. Chystané pokračování od Adama Wingarda se bude moct snažit, dosáhnout kvalit původní klasiky Johna Woo ovšem bude hned z několika důvodů velmi obtížné..... (23.11.2021)