Vojna a mier III
Voyna i mir III: 1812 god
War and Peace: Part III
Obsahy(1)
Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (46)
Bondarčuka lze častovat mnoha slovy, ale troškař mezi ně patřit zajisté nebude. Minule jsme se nehnuli z "komorního" prostředí ruské smetánky, tentokrát se nevzdálíme z fronty u Borodina. Dynamičnost a pojetí davových válečných scén je na tak vysoké úrovni, že i dnes pohodlně strčí západní velkoprodukce do tmavé komůrky zchátralé dači. A není to jen díky desetitisícům komparzistů a tomu, že každý rubl je vidět a slyšet rovnou několikrát. Kamera tradičně bez výhrad. Opět neopakovatelně maluje, že by i holandští mistři mohli tiše závidět. V druhé fázi bitvy se Bondarčuk utrhl ze rětězu. A to i na své poměry. Podlehl megalomanii nemající na plátnech obdoby. Natočil něco tak působivého, že uvedl v život efekt "ještě jednou si tu scénu pustím a jdu spát". Takže sice je tato část minutáží nejkratší z celé tetralogie, ale skutečného času zabere nejvíce. Na druhou stranu je to díl trochu o ničem, jelikož děj se neposune ani o píď a pouze jediná postava projde nějakým tím vývojem. ()
Třetí díl nadupané tetralogie je zcela jistě ten nejválečnější. Pohled na bitevní pole, kde je v pohybu několik tisíc lidí je prostě pohled, který se člověku častokrát nenaskytne. Opět nechybí jednoduše řečené úvahy Tolstého, které jsou ovšem vemi silné. Opět vše doprovází úžasná hudba. Není skutečně moc co vytknout. Natočit něco takového v roce 1967 - to je prostě typické megalománské Rusko. 4* ()
Zbytočné sa opakovať. Scenáristicky ma to moc nechytilo, ale výprava, réžia a celá ďalšia filmarina sú famózne a nadčasové. Historickú bitku s reálnymi počtami a postavami vojakov a hlavne bez grafických úprav nikde inde neuvidíte, skrátka megalomanská bomba. Navyše pobehovanie Pierra Bezuchova po bojisku mi tak trochu pripomínalo Švejka :). 89/100 ()
Tenhle díl je ze série nejkratší, je v něm méně děje, ale rozhodně je jedním z neopakovatelných vrcholů filmařského řemesla. Úchvatné scény, úchvatné nejen velikostí, ale především Bondarčukovým umem. Není zde jediný záběr, který by "jen" zabíral sto tisíc komparzistů a nechal je pochodovat - vše je dynamické, promyšlené, nápadité a hlavně vygradované. U každého záběru jsem si říkal, že "víc už to nejde", ale ten další ho zase o něco překonal. Je to skutečně úchvatně monstrózní. V Hollywoodu se tomuhle nikdy ani nepřiblížili. Vyčítat tomu, že se zde jen bojuje, je asi tak smysluplné, jako vyčítat minulému dílu, že se v něm nebojuje vůbec - je to zkrátka koncept. Krom toho to není tak úplně pravda. ()
Vlastně je to skoro hodina a půl jedné bitvy. Ale natočené tak, že tahle půldruhé hodina nemá konkurenci. Nelze srovnávat scény, v nichž se přes sto tisíc statistů podřizuje vůli jednoho režiséra a vytváří giantickou historickou fresku, s ničím, co by se tomu podobalo. Vyčítat filmu zdlouhavost nebo snad nějakou dějepisnou nepřesnost, by bylo hledáním pih na tváři královny krásy. ()
Reklama