Réžia:
Billy WilderScenár:
Billy WilderKamera:
Ernest LaszloHudba:
Franz WaxmanHrajú:
William Holden, Don Taylor, Otto Preminger, Robert Strauss, Harvey Lembeck, Richard Erdman, Peter Graves, Neville Brand, Sig Ruman, Michael Moore (viac)Obsahy(1)
Dva vážení nositelé oscarových nominací za Sunset Boulevard (1950) – herec William Holden a režisér Billy Wilder – se o tři roky později znovu sešli ve strhujícím dramatu z 2. světové války Stalag 17. Výsledkem byla další nominace za nejlepší režii pro Wildera (jeho čtvrtá) a Oscar za nejlepší herecký výkon pro Holdena. Holden vytvořil postavu cynického, protřelého seržanta J. J. Seftona,vězně v nechvalně známém německém zajateckém táboře, který tráví své dny vymýšlením všelijakých kšeftíků a obchodováním s Němci výměnou za zvláštní výsady. Když jsou ale dva vězni zabiti při pokusu o útěk, ukazuje se, že mezi vězni je zrádce. Je to Sefton? Role velitele tábora je výjimečně ujal slavný producent a režisér Otto Preminger, herec Robert Strauss získal oscarovou nominaci za postavu "Zvířete". (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (124)
No až takhle dobrý jsem to věru nečekal. Konečně jsem se vymanil z tíživých Noirovek a hned takhle dobře. Nejen krásným závěrem mi to připomnělo vynikající Velký útěk. Prostředí vojenského zajateckého tábora se mi moc líbilo, k příjemné atmosféře pomohlo i několik povedených fórků a patřičné zidealizování. Nebudu nijak opěvovat Billyho Wildera. Za prvé je to zbytečný a za druhé přeci jen je to teprve druhý film co se mi od něj líbil (Ztracený víkend). Skvělý však byl hlavní hrdina William Holden a jen maličko mi chybělo k naprosté spokojenosti. ()
Vážný film, který se ale nesmí brát vážně. Wilder zvládá náročnou látku opět s nevídanou bravurou, pohybujíc se hned na dvou žánrových frontách - černočerné dramatické komedii a psychologického válečného dramatu - neupadá ani na chvíli do sterility a křečovitosti. Naopak díky hromadě nadhledu a velesympatickým hercům se snímek sleduje více než příjemně a dvě hodinky utíkají jako válečný zajatec s reflektorem u zadku. Ovšem spojíme-li obě zmíněné fronty dohromady a aplikujeme-li alespoň vzdáleně racionální uvažování, je nám hned jasné, že takhle to ve válce nikdy nemohlo vypadat. Řemeslně tedy opět výborné a s několika vyloženě nezapomenutelnými momenty, ale upustit od komedie a povolat do akce záporáka typu Amon Göeth, byl by kouzelník Wilder schopen vyčarovat ještě mnohem působivější a důležitější snímek.. 85% ()
Doporučuju zapomenout na krutou válečnou realitu, oproti ní totiž realita tohoto filmu vypadá jako pohodový letní tábor, ve kterém je celkem sranda a některé scény nemají daleko k francouzskému seriálu "Haló, haló". Ale pokud se na tuhle stylizaci dokážete naladit, tak vás na pozadí téhle komedie čeká skvěle rozehrané charakterové drama s perfektní režií a dialogy, zkrátka tak, jak to umí snad jen Billy Wilder. ()
Keby som mal tento film k niečomu prirovnať, tak mi ten mix komédie, irónie a drámy vo vojnovom prostredí najviac pripomína môj obľúbený seriál MASH. Film vďaka ktorému som objavil fenomenálneho herca Williama Holdena, ktorý perfektne vybalancoval postavu parchanta so svojimi vlastnými zásadami. K tomu mu prihráva množstvo chirurgicky presne zahraných komických postáv, ktoré nikdy neskĺznu k trápnosti. Je to podľa mňa najlepší film Billy Wildera, ktorý aj keď natočil mnoho skvelých a žánrovo čistejších filmov, tak práve tento mix žánrov mi od neho sadol najviac. Klenot, ktorý nezostarol ani o sekundu. Nemajte strach z dátumu vzniku a rozhodne si ho nenechajte ujsť. Určite nebudete ľutovať. Odporúča ho desať z desiatich väzňov z nemeckých zajateckých táborov. ;-) Edit asi po desiatom zhliadnutí. Je to presne ten typ feel good filmu, ktorý si rád púšťam opakovane a zakaždým ma neskutočne baví. Hlavne záver je úchvatný a vychutnávam si gesto každej postavy pri finálnom odhalení. Proste pecka, ktorá funguje aj ako skvelý Vianočny film. A CZ dabing si tiež zaslúži obrovskú pochvalu. ČT sa vyznamenala.10/10. ()
Groteska popisující život amerických vojáků už dlouho držených v německém zajateckém táboře. Zpracovat takový motiv jako grotesku, která diváka dokáže i rozesmát, chce odvahu, zkušenost a sebejistotu. Tohle všechno Billy Wilder měl a dokázal ze sebe vydat maximum. S odstupem let od války, ale stále s patrnou touhou zúčtovat s nácky, mísí absurdní komedii s psychologickým dramatem i tragédií a dělá to mistrovsky. Příběh je vyprávěný s nadsázkou – i když zajatecké tábory pro Američany měly v reálu úplně jiný režim než koncentráky, přece jen by se k nim Němci nechovali až tak familiárně. Tahle hra je ale přípustná, protože psychika dlouhodobě vězněných vojáků nutně musela hledat aspoň vnitřní cesty úniku a pohlížet na celou situaci jako na grotesku je docela dobrá terapie. To ale nebrání tomu, aby se mezi scénami pojatými jako skeče neobjevovaly i takové, které zamrazí. _____ Zdánlivě neatraktivní námět o sedmdesáti mužích zavřených v jednom baráku uprostřed rozbahněného lágru se pomalu rozjíždí přes seznamování se s charaktery, aby získal náboj ve chvíli, kdy začne pátrání po udavači z jejich vlastních řad. Snímek je stále údernější a překvapivý obrat v závěru mu ještě dodá na síle. Závěrečná hláška Zvířete (skvělý Robert Strauss – toho Oscara, na kterého byl nominovaný, měl dostat) má údernost dobře vedeného pravého háku. ____ Mám pocit, jakoby každý zúčastněný bral film jako osobní záležitost, a proto odevzdal svůj nejlepší výkon. Vtipné dialogy, pohybová komika, jednoduchý a přesto působivý příběh. Hudební stránka, která si pohrává s motivem lidové písničky a dokáže ji vypointovat od majestátní podkresové hudby, přes řachandu, na kterou se tančí při oslavách Vánoc, až k závěrečnému vítěznému hvízdání. A samozřejmě, famózní William Holden v roli kšeftaře-solitéra, jehož charakter je dlouho nečitelný, a který svým záměrným odstupem a uzavřeností způsobí, že si spolu s jeho spoluvězni i diváci až teprve po závěrečných titulcích začínají uvědomovat, jaký typ chlapa to byl. ()
Galéria (57)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (16)
- Režisér Billy Wilder natáčel snímek v obrovském stresu Jeho předchozí film Eso v rukávu (1951) totiž propadl a studio Paramount tlačilo na Wildera, aby jeho nový snímek ztráty vynahradil. Stalag 17 u diváků uspěl, spolupráce autora se studiem však skončila. (Vodnářka)
- Seftona (William Holden) měl původně hrát Charlton Heston. (Kulmon)
- Film se natáčel postupně, tedy jednotlivé záběry tak jak je ve filmu vidíme. Spousta herců byla překvapena rozuzlením. (Kulmon)
Reklama