Reklama

Reklama

Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou. (Česká televize)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (210)

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Přes počáteční pomalejší tempo se film postupně rozjel a ke konci to už byla opravdová jízda. Narážky na komunismus, kapitalismus a fašismus se na mě hrnuly jak na běžícím pásu a chvílemi jsem měl co dělat, abych je všechny stačil pobrat, což se mi stejně nepodařilo (btw, je docela záhodno, aby byl potencionální divák alespoň trochu znalý tehdejší doby, jinak se tolik nepobaví ;-) ). Tvůrci si se snímkem opravdu vyhráli do detailů (třeba scéna s obrazem Chruščova byl opravdový bonbónek :-D ) a já se bavil (velký dík patří také výbornému Cagneymu). Škoda jen pár hluchých (ve smyslu nudnějších) míst, hlavně ze začátku filmu. "Bydlí v hotelu Potěmkin. Víte, kde to je? -Ano pane. Býval to hotel Göring. A předtím hotel Bismarck." ()

LINKIN 

všetky recenzie používateľa

Těžký oříšek, na jedné straně brilantně napsaná komedie, jedna z těch Billyho opravdu nejlepších a na druhé straně až nechutná propaganda, která nejen, že je politicky nekorektní, ale dokonce silně angažovaná a humor staví především na kulturně-politických předsudcích, orientalismu, geopolitické imaginaci a rasových stereotypech. To co jsem částečně odpustil Panu Smithovi, když šel do Washingtonu je zde dovedeno ad absurdum, až se člověku chce věřit, že jde opravdu o sofistikovaný sarkasmus na tehdejší mediální masáže v mantinelech studené války. Jenže to by to nesmělo pocházet z pera tak slavného vypravěče. Kdyby si takhle prvoplánově utahovali tehdy soudruzi z amerického kapitalismu a liberální západní demokracie, spláchla by to odborná a tím spíše neodborná veřejnost do hajzlu jako bezduchý pamflet. Kdybych přivřel všech pět očí nad obsahem, byla by to opravdu geniální komedie, jenže pánové, kdo z vás to má? ()

Reklama

Mariin 

všetky recenzie používateľa

Velmi břitká a jiskrná komedie, či spíše fraška židovského emigranta z Haliče do USA, na vážné téma kapitalismus versus komunismus. A vše osciluje, láme se, staví a padá na břitu lásky, která nezná politiku ani hranice. V hlavní roli americký kapitalista (James Cagney) v Západním Berlíně, těžící z německé pracovitosti a důkladnosti, který dostal od svého nadřízeného (ještě většího kapitalisty) ochránit jeho 17letou dceru. Jenže, ouha, ona se zamilovala do komunisty z NDR! Pomineme-li všudypřítomný zlehčující prvek - v době, kdy v socialistickém bloku bylo vězněno tisíce zemědělců a nevinných lidí - pak jde opravdu o povedenou frašku, zvláště od 10. minuty nabírá děj opravdu spád a hláška stíhá hlášku (pozor, vyhněme se špatnému dabingu z roku 2006!, Pavel Soukup je opravdu nemožný). Ukázka dialogů: On (komunista):" Nechci, aby můj syn byl kapitalista!" - Ona (univerzální koza): "Až mu bude 18, sám se rozhodne, zda chce být kapitalistou nebo bohatým komunistou"... Dobrá zábava, pokud si chceme oddychnout. Hlavní role intrikána by skvěle seděla Louis de Funesovi. A opravdu vážně míněné doporučení: nepouštět si film v českém dabingu, ale v původním znění s titulky, je to daleko lepší! ()

kulyk 

všetky recenzie používateľa

Jeden cmuk na celulitický zadek hornouherského punkovéhop hraběte za tip. Krásná dobová hříčka, kterou snad ani dnešní degeneraci nedoporučuji. Dle mých smutných zkušeností nejméně osmdesát procent současných produktů kapitalistického školství nepochopí z filmu ani prd, zatímco zbylých dvacet sice ano, ovšem ultimátně blbě. Strhující tempo a sem tam i studenoválečná trefa do vlastních řad dělají z filmu FILM. (Zase jsem fundil Calverovi, nechť vyjukne z libovolné škvíry a odpraví toho otravného Buch-dřeva). ()

mat.ilda 

všetky recenzie používateľa

I když snímek působí jako starší, než ve skutečnosti je, nic mu to neubírá na kráse. Pověsti o jeho raketové rychlosti nelhaly, takovou smršť dialogů jsem nezažila, nejlepší na tom však je, že žádný bonmot není přebytečný a karikatur není ušetřen žádný národ ze zainteresovaných. Chválou nebudu skrblit ani u hereckého obsazení, z nějž jasně vyčnívá James Cagney (už jen naučit se scénář!), který na totálně upoutaného diváka vykřikuje jednu hlášku za druhou a světe div se, ani jednou nepoužije slovo "fuck", to počítadlo procentuální úspěšnosti dnešních komedií. Těsný distanc za jeho výkonem si však udržují i všichni ostatní. Hanba, že jsem se k projekci dokopala až nyní, jisté však je, že ne naposled, naopak, očekavám, že podruhé a potřetí budu teprve stíhat a vychutnám si každičký detail. Teď si však letím stáhnout "Byt" ... raz, dva tři!!! ()

Galéria (46)

Zaujímavosti (8)

  • Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
  • V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)
  • S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)

Reklama

Reklama