One, Two, Three
One, Two, Three
Réžia:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrajú:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (viac)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videá (2)
Recenzie (210)
Zdařilá, byť trochu zastaralá energická komedie. Výřečný a v původním smyslu slova akční James Cagney v roli šéfa pobočky Coca-Coly v Západním Berlíně. Režie Billy Wilder, autor proslulých komedií Někdo to rád horké a Nebožtíci přejí lásce. Vtipný konflikt mezi výkonným (a hlášky chrlícím) kapitalistickým ředitelem, jeho vojensky vycvičenými německými podřízenými, komunistickými ruskými obchodníky, sexuchtivou dceruškou jeho šéfa a jejím novomanželem - přesvědčeným východoberlínským komunistou (Horst Buchholz), který se musí během pár hodin přeměnit na aristokratického kapitalistu. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=26_xhQBU3gA ()
Parádní, svižná komedie, která se řadou hlášek mistrně strefuje do politické situace v rozděleném Berlíně a vůbec doby, v níž se odehrává. Příběh vlastně není nikterak zvláštní, ale film jej skvěle využívá. Vzhledem k tomu, že se jedná o konverzační komedii, také příjemně překvapí strhující tempo snímku. ()
Coca cola versus komunizmus... Je až neuveriteľné ako vyzrelá, nadčasová a vtipná táto komédia je. Bavil som sa počas celého filmu, úsmev mi z tváre nezmizol až do záverečných titulkov a občas som smiechom vybuchol. Hovorca, sluha i pomocník, ktorý pri každom vstupe do miestnosti k sebe vojensky priťukol opätky ma bavil najviac. Vtipy prameniace hlavne z rozdielu medzi kapitalizmom a socializmom letia na všetky strany a je problém všetky na prvý krát vstrebať. Takú sprchu vtipov som fakt nečakal a prívlastok bláznivá je v niektorých momentoch namieste. Obsadenie je výborné, aj keď nie príliš hviezdne. Najznámejší je mladík zo Siedmych statočných H. Buchholz. Tipovo dobre obsadený, ale často som mal pocit, že v jeho prípade by bolo menej viac. Radosť mi urobil i malý odkaz na film Sedem statočných, iste i na počesť hrajúceho Bulcholtza. A ten holohlavý Rus bol myslím Sam Hawkins zo série Winnetou. "Jestli se nemýlim...he, he..." 90%. ()
Celý svět je zkorumpovaný! Skvělá satira ze staré školy. Oportunismus je tou největší metlou lidstva nehledě na panující režim. Pro peníze a moc je většina lidí schopna udělat cokoliv, ať už v nacismu, komunismu nebo kapitalismu... Znáte ten hotel ve východním Berlíně? Grandhotel Potěmkin, dříve to býval Grandhotel Göring a ještě před tím Grandhotel Bismarck ()
Ako i slepý vie, že sa mi nejaká komédia fakt páči? Do priestoru sú vrhnuté hektolitre nasálnych a orálnych zozelenených hlienov, ktoré sa veľmi často zachytávajú na sklenenej obrazovke, a teda sú sprevádzané im typickým čľapotom. Obligátny mokrý krúžok na slipoch začína kopírovať ich strih a vzduchom sa šíri nezameniteľný čpavkový odér. Permanentným hihňaním sa rozvibrovalo celé moje sexi rôsolovité telo a počuť len plieskanie môjho pekáču buchiet, ktorý mnohí neprajníci nazývajú špeky. Navyše tento môj projekciou vyvolaný orgazmus bol doprevádzaný častým či dokonca permanentným zavzdušňovaním, keďže vydarených fórov tu bol plný kapitalizmus. ()
Galéria (46)
Zaujímavosti (7)
- James Cagney (C.R. MacNamara) tento film údajně nikdy neviděl. (Locksley)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
- V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)
Reklama