Titán

Raw  ma pred rokmi nudil, ale potom mi napísal Tomáš Procházka, že “(Titane) najlepši film co som za desat rokov poslednych videl”, tak som tomu dal šancu a na koniec mám chuť si zopakovať aj to Raw. Ja naozaj neviem, či tým chcela režisérka ukázať nejakú svoju pózu, ako tu toľko ľudí píše.  To mi nejak hlavou nevŕta. Skôr nerozumiem myšlienke, “nasílu a nesympatickým způsobem prošpikovaná genderovými ideji” (FlyBoy). SPOILER! Nebola gender ideológia hlavná a jediná téma filmu? O čom inom asi tak pojednáva, o robožene? :D Mne osobne sa najviac páčilo aklimatizovanie diváka do onoho (v doslovnom podaní) humanonormatívneho sveta plného krvi a odmietnutia, a ako sa tým postupne predstavuje jeho (jej) samozrejmosť. Dosť depka, keď sa nad tým zamyslíte (a vydržíte sa nepogrcať). Vlastne ma za celý čas nenapadlo iné hodnotenie ako je 5*, lenže záver to zase trochu vrátil do tej Raw-oidnej prázdnoty. Tanečnú scénu podozrievam, že Kalváriu cituje okato úmyselne. Fyzický prerod hlavnej postavy zas pripomenul Divide. Fakt dobrý film, hodnotenie ešte rozmyslím. (23.11.2021)

Uf, jestli jsem u Zločinů budoucnosti (paradoxně o rok mladších, ale pro mě díky myšlenkové hutnosti o stupínek nad Titanem stále vítězících) zíral nad filmem, který i v aktuální post-covidové době dokáže posouvat hranice do čehosi šokujícího, zatím snad neviděného a přesto působivého, u Titanu mám kromě podobných dojmů zároveň pocit filmu, na jehož plné vstřebání i přes úderný prožitek nejsem až tak plně připraven a společnost kolem nás možná také ne – ono jedna věc jsou globální trendy vysoké kultury, kde dnes často vládne bezmezná adorace LGBT+ včetně genderových odchylek absurdních rozměrů a druhá věc pak vnímání běžných lidí, když v r. 2024 slyšíte třeba, jak se učitelka po hodině rozpovídá ze šoku, že jedna žačka, s níž měla zrovna tu čest, je sice děvče, ale vypadá úplně jako chlapec a že to je neskutečná hrůza... Postava otce ztraceného syna v Titanu, kterou ztvárňuje Vincent Lindon, je pak až extrémním protikladem k podobné zkušenosti, s bezmeznou vstřícností k úplně jakékoliv bizarní odchylce rodové i přírodní identity člověka – protikladem, jaký bych si možná v realitě úplně nedovedl představit, byť je ve hře láska k synovi, na konci i k potenciálnímu v... (ale to už by byl spoiler). Poslední záběr se závěrečnou pointou mě v kombinaci s výrazem otce a hudbou úplně rozsekal a šokoval (a to jsem onu bizarní pointu znal předem, jen jsem si nedokázal přestavit ztvárnění) a zároveň posunul již tak úderný, šílený, mrazivý, napínavý a hlavně nepředvídatelný thriller s prvky rodinného dramatu i body horroru přímo do sci-fi! Pomrkávání na Davida Cronenberga v první třetině (zvláště Rabid a Crash) je značné, ale pak si jde režisérka svou cestou a ve finále mě tato zvrácená odysea s hledáním identity, vnitřní nápravy, spolupatřičnosti a lásky dostala, přestože nejedna scéna byla pro mě silně nepříjemná až nechutná a morální aspekt značně kontroverzní.... Nejen závěr, ale i jedna z úvodních scén erotického tance na luxusním barevném autě je svou atmosférou a hrou s barvami za mě mimořádná! Velmi silná čtyřka. [85%] (08.05.2024)

Za mne dobrý, hlavně je nutné si z žánrů odmazat to "horor", protože pak může být žánrový fanda opravdu hodně zklamaný a srážet hodnocení. Poselství jsem pochopil, to je ten důvod proč to oceňuju. Ústředním tématem je identita, resp. volba identity a s tím spojená vůle. Všechno jsou to taková ta aktuální celospolečenská témata, která nyní celkem dost hýbou světem, a některým taky žlučí. Právě těmto bych to ale možná doporučil ke shlédnutí nejvíc, nikoli ze sarkasmu, ale pro kontext. Protože způsob, jakým je tady celé to téma zpracované, znázorněné a prezentované, se mi opravdu moc líbil, a dle mého názoru skvěle vyjadřuje podstatu celé věci. Ve světle toho se vám objasní a odůvodní řada (na první pohled možná podivných či nelogických) pohnutek a souvztažností mezi hlavními postavami. Rovněž obrazové, zvukové a hudební zpracování je skvělé, hlavně tedy pro fandy Stricklandů, Cosmatosů apod. Co musím vytknout, tak je v úvodu filmu Alexino podle mne příliš přepálené  kriminální chování, podle mne tady tvůrci zbytečně tlačili na pilu, a v kontextu s dalším dějem to nebylo až tak nutné. Právě tyhle násilné úvodní sekvence přihazují filmu tu škatulku "horor", a podle mne zbytečně, za těch pár nalákaných a poté zklamaných žánrovců to podle mne nestálo. Mnohem blíž to má k věcem jako Ex Machina apod. Někde mezi 7-8/10. (28.05.2023)

Nestává se mi často, abych po skončení filmu chvíli pořádně nevěděl, co o něm napsat. Bizarní, dekadentní, fetišistický, zvrácený, nezdravý, nechutný... divný. Je to film protimužský? Nebo protiženský? Nebo celkově protilidský? Je plný skrytých symbolismů a nebo je to jen výron halucinací temné stránky režisérčiny psýchy? Opravdu existují jedinci, které sexuálně vzrušují automobily a kteří zároveň nenávidí lidi? Nebo za všechno může titanová destička v hlavě, nějak sublimující a člověka v jakéhosi mutanta měnící? Koukám na můj komentář k rejžině předchozímu Raw a mohl bych ho opsat. Asi docela zajímavá ženská, ta Julia D. Některé scény z filmu jen tak nezapomenu a za to dávám palec nahoru, jinakosti si cením. A měl-li bych si vybrat mezi nějakým laskavě hřejivým středoproudovým blivajzem, nebo úchylným bizárem, ovšem ne úchylným samoúčelně a zároveň dobře natočeným, volím bez váhání to druhé. (30.11.2021)

Pod tou drsnou (póza?) a značně ujetou slupkou se schovává překvapivě křehký film o nenaplněné lásce. Bohužel (pro mě), v tomto případě víc než kdy jindy, zbytečně násilný - nic proti násilí ve filmech, ale proč musela být hlavní postava masová vražedkyně, krom samoúčelného zabíjení (v jeden moment i velmi úsměvného), mi hlava prostě nebere, nebo jsem to nepochopil. Vincent Lindon je vyloženě vynikající. Jeho postava člověka, který je ochoten darovat hluboce raněnou a pomatenou lásku "komukoliv" je nezapomenutelná. S jeho příchodem na scénu film otáčí a dostává jiný náboj, navíc se nebojím říct, že prakticky každá scéna s ním je vynikající. Divákovi pak Julie servíruje citlivé i překvapivě živé i vtipné scény ( macarena při resuscitaci ), které z hlavy nevymažete. Vyšinutost z toho ale pořád šilhá na obě strany. No a pak přijde závěr. Nevím co tím básnik chtěl říci. Zklidnil bych hormon se zlatou palmou. (07.10.2021)