Titán

"Jsem nejdrsnější režisérka v historii!", řekla si Julia Ducournau, když viděla finální sestřih svého druhého filmu a poslala ho do světa. Před dvaceti lety sice jistá Ruska natočila film Zeljonyj Slonik, což je samoúčelná úchylárna ještě větší, ale o tom a o undergroundových dekadentních filmech asi v životě neslyšela. Jak jinak si vysvětlit, s jakou nabubřelostí to vypráví ten příběh, který to má. Ono už podle obsahu je jasné, že to asi bude strašný blábol, protože z něj nepochopíte lautr nic, ale jak je to v mnoha komentářích označované jako film "bizarní, nechutný a šílený", tak jsem neodolal a nechal se zase nalákat. Dostal jsem sice film bizarní, nechutný a šílený, ale k čemu mi to je, když je to celé jen pseudoartová póza režisérky, která světu nemá co říct a jen si chce hrát na ženského Cronenberga, který je cronenbergovitější než sám Cronenberg, ale přitom jeho tvorbu nechápe. V současnosti vzniká pseudoartů hromada, ale už fakt dlouho jsem neviděl tak moc prázdný jako Titan, až mám chuť omluvit se režisérům některých filmů, které jsem taky takhle označil. Co mi to vlastně chtělo říct? Že se někteří lidé uvnitř cítí jako jiné pohlaví, než jaké se narodí? Úžasné, v životě jsem o tom neslyšel! Že v životě toužíme po lásce? To je ještě inovativnější! Přitom z toho mohlo být úžasné dekadentní podobenství na současnou společnost, třeba ve stylu nových Zločinů budoucnosti, ale to je asi nad Ducournauniny možnosti. Výsledek je tohle, co vám víc neřekne a celý jeho děj je jen jeden velký oblbovák, ve kterém můžete hledat symboly jaké jen chcete, ale celé je to jen samoúčelný blábol o holce, kterou nebaví život na vysoké noze, nechá se ojet autem, zabije všechny svoje kolegy a pak se vydává za ztraceného syna, aby začala "odznova" a spousta lidí jí to bůhvíproč žere i s navijákem. SPOILER A na konci se narodí hybrid člověka a stroje. KONEC SPOILERU Ne, já to fakt nechápu, možnosti na vytvoření něčeho hlubšího tam jsou, ale Ducournau se spokojí jen se samoúčelným provokováním. A to říkám jako někdo, komu se její debut sice ne úplně líbil, ale viděl v něm určitý potenciál, ale ten stál aspoň na pevných základech, tady se může stát cokoli a bylo by to jedno, oni si to na festivalech nějak přeberou. Cením ale kameru a práci s barvami a světlem, ta je skvělá, a i počáteční atmosféru, ale jinak je to nejpseudoartovější počin za několik posledních let, který mě svojí pózou spíš rozesmívá a tím, že dostal Zlatou palmu, ještě o něco víc. Slabé 2* (19.03.2023)

Po dlhej dobe som bol s priateľkou na filme (naposledy to bola Caraxova Annette) a dostal som, trochu zaslúžene, otázku: "Prečo každý film na ktorý ideme do kina je bizarnejší ako ten predošlý?" Každopádne: Je to parádne natočené, herečka hrá ako o život a to i v tých najabsurdnejších polohách, ale prečo? Hlavná postava hneď v úvode stratila moje sympatie, ako vraždiaca psychopatka ma už nezaujímala svojím osudom. Inak je ale linka rodinnej tragédie (so skvelým Lindonom) celkom funkčná, zaujímavým spestrením je tu navyše body horror, ktorý je na moje pomery (trochu paradoxne, po šokovaných prvotných ohlasoch) zas trochu primálo explicitný. Hovorím najmä o scénach súloží s autami, či záverečným dieťaťom (fakt som dúfal v malého transformera). Tie mohli byť ešte viac "Cronenbergovské", telesné, to by som možno šiel aj na štvrtú hviezdu. Uhýbanie kamery pred nechutnosťami beriem ako devízu skôr v iných žánroch. Ako celok je to pomerne rozpačité, nie veľmi tvoriace homogénny celok s koherentnými kvalitami. 3,5* (23.10.2021)

Předchozí film režisérky a scénáristky Julie Ducournau z roku 2016 Raw jsem viděl. Za mě 4 hvězdičková záležitost. Titane mi ale úplně unikl. Sám nechápu jak je to možný. Za doporučení vděčím uživatelce Ratchetka. Za což jí tímto děkuju. Ona už prostě ví čím se mi trefit do chuti. Titane je filmem s tísnivou až bezvýchodnou atmosférou s parádními hereckými výkony s dobře zvolenou hudbou se skvělou kamerou a opravdu chvályhodným námětem. Titane je prostě bizarnost par excellence. To co film divákovi nabízí se jen stěží popisuje. Celkem se mi líbí komentář uživatele JFL. To, že se jedná o film pro velice okrajový publikum asi nemusím zmiňovat. Každopádně teď už si další film od Julie Ducournau budu hlídat důkladněji. A kdyby mi přeci jen unikl Ratchetka mě jistě upozorní😉 Silný 4hvězdy. (28.05.2023)

Titan pod svou drsnou a zdánlivě neproniknutelnou slupkou body hororu ukrývá citlivý příběh o lásce. Na relativně úsporné stopáži rozehrává hned několik témat (traumatické dětství, gender, rodičovství). Ačkoli tedy může jeho vyprávění působit mírně roztříštěně, lze tyto podtémata vnímat jako jeho pochopitelnou součást, která poznání toho stěžejního rozšiřují. Pokud k filmu přistoupíte dostatečně vnímavě, jsem si jistý, že se vám dokáže odvděčit. Rozumím ovšem i tomu, že ne každý divák se přes eticky rozporuplný úvod dokáže prokousat. (30.11.2021)

Zlatá palma z Cannes dávala šancu na nevšedný zážitok. Výsledkom je podivná zmes sociálnej drámy, thrilleru a sci-fi, ktorá sa snaží šokovať diváka, podsúvať mu extrémne životné situácie hlavnej hrdinky a prinútiť ho premýšľať inak. nemám problém s artovými filmami, ani experimentálnymi hrami s divákom, ale táto jazda je nevyrovnaná, chaotická, zbytočne provokujúca a drsná. Pritom je hlavná myšlienka hľadanie lásky pekná a sľubná. Výrazové prostriedky však degradujú konečný výsledok. (14.02.2022)