Réžia:
Joachim TrierKamera:
Kasper TuxenHudba:
Ola FløttumHrajú:
Renate Reinsve, Anders Danielsen Lie, Herbert Nordrum, Maria Grazia Di Meo, Hans Olav Brenner, Deniz Kaya, Vidar Sandem, Olav Stubberud, Gisle Tveito (viac)Obsahy(1)
Čoskoro tridsaťročná Julie stále hľadá svoje miesto vo svete a experimentuje, zatiaľ čo jej starší priateľ Aksel by sa rád usadil a začal novú životnú etapu. Veci sa skomplikujú, keď zvedavá Julia prenikne na večierok, na ktorom stretne mladého a okúzľujúceho Eivinda… Film na pomedzí drámy a komédie rozpráva vtipne, pravdivo a s citom o vzťahoch a živote v čase, keď môžeme mať takmer nekonečné možnosti, a napriek tomu si pripadať ako najhorší človek na svete. (ASFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (243)
Pozoruhodná věcička z Norska a Renate Reinsve je velice zajímavá herečka.. Na první dobrou to působí nepříjemně, hlavní postava se chová naprosto nevypočitatelně, nezodpovědně a ubližuje svým blízkým.. Ovšem při zachování jistého odstupu jde o mladou ženu, která neví, co chce a hledá si vlastní cestu životem, sice se chová jako šestnáctiletá nanynka, ale při troše snahy se v tomto snímku dá najít mnohem víc.. ()
Tak jo, všichni víme, že severský humor je svérázný a nemůžeme čekat juchanádu plnou třeskutého humoru. Ale v tomto případě mě nenapadá snad žádná scéna, která by Trierovo dílko posouvalo do žánru komedie. Možná jde o nějaký subžánr, který nejsem schopen dekódovat. Takže v tomto ohledu byla má očekávání nenaplněna. Ovšem oč byla ochuzena bránice, to bylo vynahrazeno mozku. Sledujeme sondáž do života mladé ženy, která v mých očích zprvu působí jako typická mileniálka...neví co si počít s životem, který napohled skýtá mnoho možností, ale současně působí jako sotva fungující spotřebič. Poskakuje po zážitcích, stejně jako po mužích, kdy jeden působí jako spřízněné živočišno a druhý jako spřízněná duše. Dost silně jsem vnímal generační rozdíl; postava Julie mi zrovna sympatická nebyla. Jenže bylo by zbrklé házet flintu do žita předčasně. Protože s přibývajícími minutami ve mě tvůrci probouzeli zájem a myšlenkové pochody Julie mi najednou připadaly vcelku srozumitelné a pochopitelné. Takhle "zblízka" sledovat postupný vývoj mladé ženy, může být pro chlapa vcelku zajímavá záležitost. Ovšem ne každý ocení tu "upovídanost", která tu exkurzi zprostředkovává. Oduševnělé diskuze, občas na hraně intelektuálských keců mají ukázat, že krom té tělesné intimity, existuje i mentální a sociální blízkost, která dokáže to samé, co hormony. Pobláznit. Mnozí diváci svou definici nevěry přehodnotí, nebo rozšíří, při pohledu na to, jak to začíná. Nebýt poněkud sentimentálních momentů ohledně nemoci jedné z postav, nejspíš by se v mých očích tento film vyšplhal z počátečních 20%, na úctyhodných 80%. Ta pozvolnost s jakou se můj pohled na Julii v průběhu času měnil...už dlouho jsem podobný zážitek u sledování filmu neměl. Za to "proplesknutí", si Nejhorší člověk na světě ty 4* zaslouží. ()
Hodně neuchopitelný film. Vypadá jako komedie, ale ve skutečnosti se jedná o takové artové mírně neosobní drama. Třicetiletá Julie neví, co chce. Na svůj věk asi klasika, nicméně by ji to už mělo pomalu dojít. No a tak jí potkávají trampoty a trápení života tak, jako nás všechny, ale i něco navíc. Chvílemi to působí vtipně absurdně, aby to přes průměrná dramata skočilo na něco, co je emocionálně alespoň zajímavé a smutné. Jenže se tu podle mě hrozně střídají emoce. Výsledek je nakonec takový, jak jsem řekl na začátku. Neuchopitelný a možná navíc i emocionálně dost rozporuplný. Na Skandinávce nezvyk. ()
Pokiaľ ste videli málo indie vzťahoviek, môžete byť z filmu nadšení, alebo pokiaľ sa ocitáte v situácii hlavnej hrdinky a dokážete sa do nej vžiť. Osobne si myslím, že to druhé sa mi podarilo. Lenže niektoré dialógy šuštia papierom, občas to pôsobí (zoznamovanie) ako lacná limonáda a proste podobných filmov sme tu mali stovky. Najhorší človek na svete je rozdelený do kapitol, ide však o klasickú trojaktovku, kde všetko prebieha takpovediac normálne, i keď nie doslova predvídateľne a záver sa snaží byť aspoň trochu kontroverzný. Či je zastavenie času ako v Spiacej Paríži totálny gýč, alebo nádherná romantická scéna, nech si každý určí sám, tu som bol osobne celkom milo prekvapený. Podobne ako po požití hubičiek, tie boli zmotivované náhľadom do hrdinkinho podvedomia. 70% ()
Ačkoli jsem našla několik vlastních podobností s hlavní hrdinkou (vzorná studentka, která hledá tu pravou práci i místo na světě), v řešení milostných vztahů bych se s ní asi neztotožnila. Navíc mi mnohem více vyhovoval jemně komediální styl vyprávění, než melodrama závěrečných kapitol. Se všeobecným nadšením, které trvá od premiéry snímku v Cannes, tedy příliš nesouzním. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (3)
- Zástupcovia Nórska zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 94. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2022. (MikaelSVK)
- V kapitole 11 Aksel (Anders Danielsen Lie) spomína filmy Kmotor II (1974) a Psie popoludnie (1975), ktoré by si opäť rád pozrel. (BOURQUE)
- Filmovalo sa na viacerých miestach v Nórsku a Švédsku. (MikaelSVK)
Reklama