The Sadness

The Sadness není jen výživný masomlejn, jak by se mohlo zdát. Splatterová linka je pouze jedna z vícero. Milostný příběh Kat a Jima připomene známé tragické příběhy z historie, pověstí i literatury. Zdařilé gore - šťavnaté zákusy, ukousnutý (téměř) nos, opaření a rozdrásání obličeje, práce s nožem (rozkošná rudá fontána až na strop), sekerou, hasičákem nebo deštníkem, střeva ven - doprovázené extrémním sexem (připomínka - D. Cronenberg a jeho Shivers) tvoří další linku. A pak samozřejmě kritika společnosti, co využívá posledních tří let skutečné pandemie. A Jabbaz je ve své vizi nemilosrdný tak, jako býval ve svém díle K. Čapek. Kdopak si na konci vzpomněl na Bílou nemoc? Člověk nemusí být hororový expert, aby pochopil, že gore zde není účelem, nýbrž prostředkem. Proto nevadí, že je až na hraně komična, jelikož tím naopak podtrhuje vážnost situace, v níž se lidé nachází. Popírači konečně otevírají oči, ale už jim to moc nepomůže. Každopádně film si lze užít i jako prvoplánový akční masakr, kterým ovšem není. (19.04.2022)

Řemeslně zvládnutý skvěle, ale obsahově silně nedotažený. Dost mě mrzí, že v zásadě veškerý tvůrčí um šel očividně do místy až pitoreskních gore prasáren, protože to mělo skvěle načtrnutou charakter(s)-driven dějovou linii schopnou nést emoce i napětí. Ani jedno se bohužel nakonec nedostavilo. Gore a BDSM fanoušci budou mít žně, příznivci trochu chytřejších filmů uznale pokývou nad dobrým zpracováním a zároveň si povzdychnou nad "to už tu bylo tisíckrát" pocitem. (08.04.2022)

Vytvořeno v době aféry covidgate, jejíž akutní fázi již snad máme za sebou. Ta chronická ještě může přinést nečekaná překvapení rozličného charakteru, ale to už je trochu jiný příběh. Sadness pak nijak nevybočuje ze žánru moderních zombijáren či pro hnidopichy pseudozombijáren, které před lety tak hezky nakopl Zack Snyder svým Úsvitem mrtvých či o dva roky dříve Boyle se svou vizí světa postiženého vzteklinou v 28 dní poté.  Zombie apokalypsa se od té doby pevně ve filmovém médiu uchytila a když si k ní teď připočteme právě ty aktuální virální viry nemůže být o silném působku pochyb. Až hravé gore je pak rozhodně hlavním tahákem pro fanoušky žánru, byť vše jsem již v různých variacích někde viděl a třeba očičkový sex byl zjevnou poctou Srbskému filmu. Nejvíc mě asi bavila romantická linka kolem hlavních hrdinů, která vyvrcholí jedním z nejkrásnějších vyznání lásky, které lze ve filmech slyšet. "A pak ti  chci ukousnout kozy a rozmlátit ksicht na kaši, miláčku"  Dá se tedy doporučit i čerstvě zamilovaným. Trhám  tedy skoro všechny údy. (16.06.2022)

Taiwanci to rozbehli pod kanadskou režisérskou taktovkou doposiaľ najlepšou filmovou reflexiou korona vírusu. Pretože tvorivo alternatívne posunutou. A formálne skvelou. Na stole a vlastne všade v Čínskej republike (nemýliť si s Čínskou ľudovou republikou) je vírus nový. Vytvára z ľudí násilné, večne nadržané monštrá, čo beštiálne mučia, vraždia a znásilňujú kohokoľvek zbadajú. Intelekt však, na rozdiel od klasických zombíkov, nestrácajú. Len ho využívajú na zmienené ohavenstvá. Svižná gore jazda, s pár skvele nadávkovanými dialógovo/hláškovými reflexiami súčasnosti. Pomedzi násilenstvá sa odohráva klasický ľúbostný príbeh rozdeleného páru, ktorý sa túži, naprieč protivenstvám a nástrahám doby, opäť stretnúť. Táto línia trocha zlyháva na predpovedateľnosti deja, pretože každý divák vie, že pár vydrží nažive minimálne do záverečných titulkov. Tie mimochodom zdobí rezká hardcorová vypalovačka. (24.06.2022)

Opět trochu jiné pojetí zombie apokalypsy. Podobný typ, ve kterém virus lidem zamlží zdravý rozum a nechá temné tužby lidského podvědomí vzkvétat, dává pravděpodobně v reálném světě ten největší smysl. Proto také patří z žánrovek mezi mé neoblíbenější. Sice má dílo i tak své mouchy, zejména tedy co se předvídatelnosti týče, ale s výsledkem jsem velice spokojen. Určitě však nejde o žádnou revoluci, neboť jsem již viděl nejméně jedno velice podobné dílo jako je například Mayhem. Ten je však o něco nápaditější a lépe provedený. Na druhou stranu Sadness zase exceluje notnou dávkou ukázek surového násilí. Kdybych však dostal více záběrů z šířícího se chaosu v ulicích i s nějakým tím nasazením policie, či armády, určitě bych hodnotil lépe. Takhle máme bohužel možnost si pořádně užít pouze dvě scény z nichž pouze ta z metra je skutečně legendární. Zbytek jsou už pouhé záběry individuálního násilí a nebo z již ukončených masakrů. Nicméně byla atmosféra po celou dobu parádní a tak o vysokém hodnocení nemám pochybnosti. Na závěr bych ještě rád poděkoval ricci.s za dokonale zpracované titulky. 73% (04.05.2022)