Veľryba

Aronofského růžovoučký svět nesdílím. Ve velrybím světě jsou všichni citliví, chápaví, touží si navzájem pomáhat a jen Ellie je celkem reálná puberťačka. V tomhle filmu plném málem svatých působí Ellie vlastně nepatřičně, i když je jediná, kdo mě neštval. Po hektolitrech melodramatických keců zalitých sladkou limčou „všichni se máme mocinky moc ládi, ťudliky, šmudliky, ňufiky, duha je všude kolem“ jsem byla připravena na nejhorší. Tedy domnívala jsem se, že na to jsem připravena. Ale na závěrečný gejzír patosu se fakt připravit nedá. To se musí vidět, to ani nejde popsat. Spielberg má přemožitele, Ryana zachraňovali prakticky ve strohém dokumentárním stylu proti téhle taškařici. Doufám, že příště natočí Aronofsky pokračovaní, ve kterém se v souladu s nejmodernějšími trendy dozvíme, že Charlie byla původně černošská nebinární věc. Pak už to bude konečně dokonalé. (06.03.2023)

Každý máme v sobě kus citlivky i cynika, ve mě, v životě i u tohoto filmu, zvítězil ten první. Vztahové situace, které se mohou stát každému a klišé přece používáme všichni, nesmí jich být moc, což v tomto snímku nehrozí. Fraser je výbornej (a pohříchu vždy byl) a Aronofsky po čase netočí zmatené metafory či zbytečné dekonstrukce mýtů, ale příběh o lidech z masa a kostí, a to doslova. U mě dobrý. 70%. (16.05.2023)

Jsem někde kolem čtyř hvězdiček. Určitě je to lepší, než přehnaně intelektuálská Fontána, rozhodně ale slabší než hodně psychoidní Černá labuť (kde mimochodem všichni herci vážili tolik, co tady jeden Fraser) a určitě slabší než Requiem za sen. Je na tom hodně vidět, že film má divadelní základ, odehrává se to prakticky celé v jednom bytě. Konverzace mezi dcerou a otcem jsou místy trochu přepálené, měl jsem občas problém jim to věřit. Jinak ale fajn.  Viděno v kině. Počet usnutí během představení: 2. (09.03.2023)

Vyvážený mix komorní psychologie a dojímavého sentimentu. Vtahující především hlavní postavou jakou kinematografie nezažila, která výzorem šokuje a její nitro nás baví studovat. Vynikající Brendan Fraser s neskutečným make-upem a perfektně mu sekundující filmová dcera Sadie Sink. Jejich setkání vřou nevyřčenými emocemi, hněvem za zranění na jedné straně a lítostí na druhé. Ano, Fraserova postava se sebelituje až příliš a jeho objev důležitosti úpřimnosti v životě je úsměvný, ale i tak zůstává The Whale hezkým a citlivým filmem, nepostrádající umělecký vklad autora. (04.03.2023)

Uvězněn ve svým bytě, uvězněn ve svým těle řešíc svoje trápení a problémy přežíráním. Po herecký stránce má film určitě co nabídnout. B. Frasera mám spojenýho spíš s komediálními rolemi. V nějaký vážnější roli jsem ho neviděl. Tento film budiž důkazem toho, že umí zahrát i vážnou roli. Ani herci ve vedlejších rolích nezahráli špatně ale film v podstatě stojí a padá na výkonu B. Frasera. Ten se svý role zhostil na výbornou a jde bezesporu o jeho životní roli. Navíc to musela být fuška nosit těžkej protetickej oblek několik hodin denně. Ale ani 5ti hvězdičkovej výkon Frasera nezachrání to, že dějově to nebylo až tak silný a emotivní jak jsem čekal. Očekával jsem totiž drama, který diváka emočně vyždíme. To se ale nestalo. Lepší 3 hvězdy. (03.03.2023)