Obludy

Tento ve své době kritizovaný horror vznikl dva roky před vznikem tzv. produkčního kodexu (1934), který ve filmech závazně reguluje sexuální narážky, zmínky o drogách či promiskuitě, zobrazení násilí apod. Scéna kdy zrůdy lezou v noci v dešti pod čtyřkolákem, nebo černoch vypadající jako mrož jsou vskutku děsivé. (21.12.2017)

Přijde mi docela dost vtipný, že Browning po té své vehementní snaze vysvětlovat divákovi, kdo jsou pravé zrůdy, stejně neodolal a zjevu účinkujících využil v závěru pro nejimpresivnější scénu filmu. Ale mě by to taky svádělo. Rád bych nějaký directors cut, ale toho se asi nedočkám. Sestříhání totiž filmu velmi ubírá, spousta scén na sebe nenavazuje, navíc se skoro celý film odehrává na jednom místě, takže až do svatební hostiny jsem měl pocit, že se všechno děje v jeden den. Siamský dvojčata jsou megasympatický a s ženomužem jsou to moje oblíbený zrůdičky. Vlastně bych si přál, aby aktéři Freaks měli celou vlastní sérii, ve který by zachraňovali svět před stále novými záporáky z řad nadlidí. Nejdřív by vykosily armádu formelínů a pak by rozjeli svoje super zrůdí schopnosti, aby se vypořádali s hlavním hezounem, který na ně bude útočit břitkým humorem a distingovaným chováním. A až by ho na konci každého dílů naši hrdinové zabili a snědli, tak by torzo chlapa, balící si nosem cigáro řeklo vtip. Nějakej dobrej. Třeba jak jde ta rodina rajčat... (19.04.2012)

Slonieho muža som videl prvýkrát asi v roku 2005, keď sa u nás v rámci Projektu 100 vrátil do kín, a v tej dobe som ho považoval za najlepší film vôbec. To len okrajovo, pretože sa chystám porovnávať, a aby to nevyznelo tak, že sa mi nepáčil. Niečo podobné som čakal od Freaks, ibaže oni vlastne rovnakú myšlienku zobrali z úplne iného konca. Sloní muž sa (byť umierneným) lynchovským spôsobom snažil rozprávať o tom, že všetci sme ľudia, a že aj v tej najškaredšej telesnej schránke môže žiť pekný človek. Zrůdy zostali pritom, že všetci sme ľudia, a to znamená, že všetci máme kopu negatívnych vlastností; žiarlime, podliezame, ide nám o peniaze, pomstu... To je proste dokonalý prístup! Čakal som aspoň nejaké moralizovanie a nič, ani na sekundu. Browning a jeho Freaks o päťdesiat rokov skorej prišli s vyspelejším obsahom ako David vo svojom opuse, čo je obdivuhodné, nielen na dobu vzniku. Pár výhrad samozrejme mám, SPOILER! (teda ak sa to pri 80 rokov starom diele píše) hlavne k výslednej podobe Cleo na konci filmu Koniec SPOILERU, ale to nič nemení na tom, že keď film končí liliputánskym vyznaním lásky a nepôsobí to smiešne, ale neuveriteľne dojemne, a zároveň je to stále funkčný horor, tých päť silných hviezd si proste zaslúži. (02.05.2013)

Kultovní snímek Toda Browninga z cirkusového prostředí, který bych však asi nenazývala hororem. Až na posledních zhruba 10 minut se v podstatě jedná o drama. Výborní herci jsou doménou tohoto filmu, který ukazuje, že ty největší "Zrůdy" nejsou lidé postiženi nějakou deformací, či tělesnou abnormalitou, ale "normální" lidé, v nichž se tyto Zrůdy skrývají. Zlo se skrývá v jednání lidí, hrůznost je v tom, jak lehce své činy páchají, a to s naprostou absencí jakéhokoliv svědomí. Závěr filmu je opravdu horor:) Je jasně vidět, kde se tvůrci American Horror Story inspirovali pro svou Freak Show:) (08.11.2015)

Tod Browning ako rozprávač exceluje. Presným psychologickým štetcom nám predstavuje handicapované bytosti ako ľudí, ktorí dokážu ľúbiť, túžiť, snívať i žiarliť. A v ich stavaní do konfliktu so zdravými ľuďmi, ktorí sú tu tými pravými “freaks”, rozprávačsky víťazí. Ale to sú iba kúsky zo skladačky, ktorá ako celok predsa len nemá plnohodnotný filmový dopad na diváka, túžiaceho aj po niečom viac, než iba vidieť dovtedy nevidené (napríklad bezrukého, beznohého mrzáka zapaľujúc si cigaretu). Zápletka je pomerne banálna, s ľahkým resumé. A okrem nutného uznania Browningovej odvahy natočiť niečo také v 30. rokoch dvadsiateho storočia, zanecháva iba neobvyklú skúsenosť a námet na krátku diskusiu. Preto nedávam najvyššie hodnotenie. (20.04.2003)